Letošní třetí číslo časopisu Historie a vojenství: pevnosti i osobnosti

Nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství 3/2019 vychází právě v těchto dnech a přináší čtenářům i články, které připomínají letošní 80. výročí vypuknutí druhé světové války. Kromě těchto materiálů zde čtenář nalezne také texty vracející se například k období Sedmileté války a některé portréty zajímavých osobností československé vojenské minulosti. Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, letos vychází již jeho 68. ročník.

 

K druhé světové válce, která vypukla před 80 lety, 1. září 1939, se vrací hned první větší materiál v čísle 3/2019 Historie a vojenství. Text nazvaný Vojáci České a slovenské legie v sovětském zajetí 1939-1941 napsal historik VHÚ Jiří Plachý a věnuje se v něm existenci československé jednotky v Polsku, respektive jejího nuceného pobytu na území Sovětského svazu.

SSSR a Německo si na podzim 1939 rozdělili polské území, situace trvala až do útoku Německa na Sovětský svaz v létě roku 1941. Autor na závěr své studie shrnuje: „Pobyt téměř devíti set čs. vojáků v sovětském zajetí sice nijak nemohl ovlivnit globální válečné události, měl však velmi výrazný negativní dopad na čs. zahraniční odboj. (…) Pobyt v sovětském zajetí vedl také k demoralizaci části mužstva a umožnil nejméně 114 příslušníkům legionu dobrovolně, ale i nedobrovolně opustit řady čs. zahraničního odboje.“

Dalším textem věnovaným druhé světové válce je stať Aleše Binara nazvaná Pohledem protivníka. Autor zde přináší rozbor týkající se informací německého vojenského zpravodajství o 1. Československém armádním sboru v průběhu karpatsko-dukelské operace od září do října 1944. Cílem studie je objasnit, jakými informacemi o čs. armádním sboru Němci disponovali.

K druhé světové válce se také vztahuje text Tomáš Jakla Německé oběti Pražského povstání evidované Oblastní kriminální úřadovnou Praha. Článek především obsahuje seznam německých obětí z květnových dnů roku 1945. Celá kartotéka eviduje 2 753 osob usmrcených během povstání, z toho bylo téměř 2000 Čechů, ale také 432 Němců. Z německých obětí bylo celkem 114 vojáků, najdeme zde ale také 19 dětí zavražděných svými rodiči, kteří poté spáchali sebevraždu. Sebevražd je uvedeno celkem 58. O kartotéce jsme psali ZDE. V článku také najdete webový odkaz na celý seznam obětí.

Do období sedmileté války, tedy bojů Rakouska s Pruskem z let 1756-1763, se vrací článek Jiřího Hofmana Koncepce obrany po sedmileté válce. Po prohrané válce se Rakousko rozhodlo pro lepší obranu českého území prostřednictvím fortifikací. „Od počátku bylo jasné, že se bude jednat o náročný a hlavně drahý, pro obranu země však zcela klíčový podnik,“ píše Jiří Hofman. „Marie Terezie a později ani Josef II. nehodlali rozhodnutí učinit sami a rádi si nechali poradit od svých vojenských odborníků – inženýrů i generálů. Ovšem jejich názor na to, kde mají budoucí pevnosti a opevnění stát, nebyl ani náhodou jednotný.“

Dodnes z toho období zůstaly na českém území především dvě unikátní pevnosti-města, a to Josefov u východočeské Jaroměře a Terezín na pomezí středních a severních Čech, u Litoměřic.

Historie a vojenství 3/2019 dále obsahuje druhý díl textu věnovaný generálu Bohuslavu Laštovičkovi (1905-1981) nazvaný Bývalý dělostřelec ve službách strany, státu a parlamentu. Tentokrát je zde popisováno období druhé světové války a éra komunistické vlády, kdy bývalý „španělák“ nejprve upadl v 50. letech do nemilosti, ale posléze se vrátil na výsluní a v 60. letech byl např. předsedou Národního shromáždění ČSSR. Autory článku jsou Jiří Rajlich a David Majtenyi.

Historik VHÚ Prokop Tomek se v textu Bohumír Lomský: Služba v nejistých časech vrací k osobě B. Lomského-Lence, který byl po dlouhé období let 1956-1968 ministrem obrany Československa. „O politickém konci Bohumíra Lomského panuje řada falešných představ,“ píše Prokop Tomek. „Paradoxně skončil ve funkci ministra jako údajný odpůrce reforem a o zbytek pozic a možnost návratu do funkcí přišel jako odpůrce okupace v srpnu 1968.“

K jedné z institucí VHÚ, Národnímu památníku hrdinů heydrichiády v pražské Resslově ulici, se obrací i zajímavý text Nedestruktivní archeologie v chrámu sv. Cyrila a Metoděje od Jiřího Šindeláře, Michala Buriana a Zdeňka Špitálníka. Text je popisem průzkumu některých prostor chrámu a krypty, který probíhal od sklonku roku 2017 do letošního roku. Pomocí moderních technologií zde probíhala rekognoskace míst a jejich přesné dokumentační zachycení.

Na závěr vydání Historie a vojenství 3/2019 najde čtenář článek z rubriky Příběhy sbírkových předmětů – Boty nadporučíka Oldřicha Pechala. Je zde také popsáno restaurování bronzové plastiky sv. Václava, dále zde jsou kratší texty a recenze některých nových publikací věnovaných oblasti vojenství a historie.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 3/2019 vyšlo v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích.

RED

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha