Čtyřicet let od cvičení Krkonoše, které mělo zachránit socialismus v Polsku

Čtyřicet let od cvičení Krkonoše, které mělo zachránit socialismus v Polsku

06. 12. 2020

Počátkem prosince 1980 se v reakci na vývoj v Polsku připravovala i určitá forma vojenské intervence států Varšavské smlouvy, na níž se měla podílet také Československá lidová armáda. K řešení podobajícímu se intervenci roku 1968 v Československu ale již nebyly zahraničně politické podmínky. Mělo jít spíš o demonstraci síly.

Pro Varšavskou smlouvu a zejména SSSR byl neklid v Polsku rizikem. V zemi se nacházely tajné sovětské sklady jaderných hlavic, velitelské stanoviště Varšavské smlouvy pro západní válčiště, kontingent sovětských vojsk a přes zemi vedly důležité sovětské komunikace se Skupinou sovětských vojsk v Německu. Významná byla i role četných polských sil v případě války. Polsko nebylo možné ztratit.

V létě 1980 zemi ovládly nepokoje a prudce se rozvíjelo hnutí Solidarity. Vnitřní neklid v Polsku ale neměl otevřeně politický charakter a nebyl zaměřen ani proti Sovětskému svazu nebo Varšavské smlouvě. Na rozdíl od Československa roku 1968 v Polsku opoziční hnutí vyrůstalo zdola a politické vedení neusilovalo o žádné reformy.

Z polského vývoje šel ale i strach, aby se nákaza nespokojenosti nešířila. V ekonomicky slabém ČSSR panovaly obavy z ekonomické destabilizace a nutnosti pomoci sousednímu Polsku.

 

Politická jednání Varšavské smlouvy

Nejvýznamnější jednání představitelů Varšavské smlouvy k polskému vývoji  se uskutečnilo  v Moskvě 5. prosince 1980. Leonid Brežněv na něm navrhoval polskému vedení fakticky převzít klíčové úseky armádou. Řekl, že je třeba vypracovat plán na zavedení vojenské kontroly dopravy a spojů i bez zavedení výjimečného stavu. Navrhl i zřízení místních vojenských velitelství a hlídkování ozbrojených sil v některých oblastech. Jednání mělo vyznít jako podpora Polsku.

„Události se dotýkají bezpečnosti socialistických zemí, máme vzájemné povinnosti a věrně jim dostojíme. Ohrožení socialismu v Polsku  není jen otázkou Polska, ale je společnou záležitostí. V Polsku položilo životy 600 000 sovětských vojáků. Krev sovětských a polských bojovníků se spojila. Nepřátelé socialismu ať v Polsku, nebo za jeho hranicemi musí vědět, že socialističtí přátelé a spojenci Polsko z rukou nepustí.“

Spojenci uvažovali o vojenské intervenci. Mělo se jednat hlavně o demonstraci síly směrem na Západ i o pomoc „zdravým silám“ v Polsku.

V době zmíněného vrcholného jednání v Moskvě 5. prosince 1980 ale již dávno naplno probíhaly přípravy jednoho mimořádného vojenského cvičení. Na území Polska i sousedních zemí se mělo uskutečnit předtím odvolané spojenecké cvičení „Sojuz-80“. Mělo mít dvě části. Prvním by byla divizní taktická cvičení nezávisle provedená na území sousedních států a pak i Polska. Druhou pak řídící a štábní cvičení se spojením a s částečně rozvinutými silami jen v Polsku. Mělo se zúčastnit čtyři až pět divizí sovětských (z baltského, běloruského a karpatského vojenského okruhu a 31. tanková divize ze Střední skupiny sovětských vojsk, posádkou v Bruntále), jedna divize Národní lidové armády NDR, čtyři polské divize a  1. a 9. tanková divize ČSLA.

Datum a čas překročení hranic do Polska a zahájení druhé části cvičení měl určit generální štáb ozbrojených sil SSSR. Předpokládaným dnem překročení polských hranic byl 8. prosinec 1980. Obě československé divize měly pak operovat s polskou 11. tankovou divizí ve vojenském výcvikovém prostoru Zaháň (Żagań). Po uskutečnění cvičení se měly přesunout na určená místa  na území Polské lidové republiky.

 

Průběh „cvičení Krkonoše“

Obě divize byly uvedeny do bojové pohotovosti v sobotu 6. prosince v 15.00. První tanková divize (součást 1. armády) sestávala z 3. motostřeleckého pluku Louny, 1. tankového pluku Žatec, 2. tankového pluku Rakovník a 1. tankového pluku Strašice. Devátá tanková divize (4. armáda) sestávala z 14. tankového pluku Písek, 18. tankového pluku Tábor, 17. tankového pluku Týn nad Vltavou a 79. motostřeleckého pluku Benešov.

Kromě toho byly do obou divizí začleněny mimořádně i motostřelecké pluky z jiných divizí, takže obě divize byly  posíleny mimořádně na více než 14 000 vojáků každá. Tak 11. motostřelecký pluk Klatovy byl zařazen do sestavy 9. tankové divize a 74. motostřelecký pluk Karlovy Vary k 1. tankové divizi. Obě divize tak disponovaly i kolovými obrněnými transportéry OT-64 z výzbroje obou pluků.

V noci z 6. na 7. prosince skutečně vyjela určená vojska z kasáren a po své ose směřovala do určených prostorů. To se neobešlo bez potíží vzhledem k mimořádně drsným povětrnostním podmínkám. V sobotu 6. prosince bylo totiž zataženo se sněžením, nejnižší ranní teploty -7 až -10 ºC, nejvyšší denní teploty vystoupily jen na -4 až +1 ºC. Druhý den v neděli pokračoval příliv studeného vzduchu od severu, takže přes den bylo jen -3 až -7 ºC.  Na území státu panovaly o tomto víkendu obecně velké problémy s odklízením přívalů sněhu na silnicích, na železnici zamrzal náklad na vagonech atd. Podle svědků dosahovaly při přesunu noční teploty údajně až -20 ºC.  Při rychlém přesunu 11. motostřeleckého pluku z Klatov do Pacova došlo i k převrácení tanku do potoka. Při této mimořádné události zahynula dokonce posádka tanku – čtyři vojáci základní služby.

Podle výpovědí účastníků dorazila tedy většina útvarů 1. tankové divize do oblasti Vojenského výcvikového prostoru Mimoň. Vojáci potom v mraze v terénu stavěli tábory. Útvary podřízené 9. tankové divizi  měly více cílů. Například  17. tankový pluk skončil v Pardubicích, kam dorazil i 9. průzkumný prapor. Zato 9. spojovací prapor a 79. motostřelecký pluk dojely do Jaroměře, 11. motostřelecký pluk skončil v Čáslavi a 14. tankový pluk v Kolíně na tankodromu. Jednotky dorazily na místa ráno 7. prosince. Ani u 9. tankové divize nebyl naplánován žádný výcvik, ostatně vojáci měli za sebou vyčerpávající noční jízdu v noci a mraze. Po následujícím přenocování na místě byla reálná část cvičení v pondělí 8. prosince v 14.00 náhle ukončena. Poté zahájila vojska přesun po vlastní ose a po železnici zpět do posádek. Jako datum ukončení cvičení byl stanoven 21. prosinec 1980.

Podle všech signálů byl právě osmý prosinec kritickým dnem, kdy měla vyčleněná vojska překročit hranici s Polskem. Klíčový pokyn sovětského vedení ale vydán nebyl.

Povědomost účastníků o skutečném cíli cvičení je sporná. Podle všech svědectví nikdo z velitelů zúčastněných divizí nedostal oficiální informaci, že by cvičení mělo směřovat na území Polska. Pojem cvičení  či akce „Krkonoše“ se začal používat až po skončení cvičení.

 

Co byla „akce Krkonoše“?

V širších souvislostech „cvičení Krkonoše“ je třeba zdůraznit, že se jednalo o projekt podstatně jiný ve srovnání s často zmiňovanou „operací Dunaj“, tedy vpádem do Československa v srpnu 1968. Tehdejší vojenská intervence byla realizována bez vědomí a součinnosti s československým politickým a státním vedením i velením ČSLA, které jako celek neměly důvěru moskevského vedení.

Dostupné poznatky potvrzují, že počátkem prosince 1980 byly pod krytím cvičení Sojuz-80 skutečně zahájeny přípravy vojenské intervence armád NDR, SSSR a ČSSR do Polska. O přípravách bylo ale jasně informováno velení Polské lidové armády, která se měla dokonce na akci podílet. V případě „cvičení Krkonoše“ nebo „Sojuz-80“ se jednalo o vojenskou operaci na podporu stávajícího polského vedení a s plným zapojením polské armády.

V srpnu 1968 obsadilo menší Československo, kde se neočekával odpor, až třicet čtyři pozemních divizí. Západní  odborníci odhadovali na podzim 1980 minimální počet zahraničních sil nutných k intervenci do Polska na třicet až čtyřicet divizí. Datum a čas překročení hranic do Polska a zahájení druhé části cvičení měl určit generální štáb ozbrojených sil SSSR. K tomu bez vysvětlení nedošlo.

 

Válečný stav

Krize v Polsku dále pokračovala. Polské lidové hnutí získávalo stávkami a protesty na vládě další a další ústupky, polské politické vedení nedokázalo vnitřní situaci v zemi zvládnout. Asi posledním signálem byl první kongres odborového hnutí Solidarita v září 1981 v Gdaňsku. Kongres vyzval pracující okolních zemí za boj o zlepšení života pracujících lidí.

O možnosti vyhlášení válečného stavu se hovořilo stále častěji. Takové řešení si zjevně přálo vedení Polské sjednocené dělnické strany i armády, protože již nedokázalo zvládat stávající politickou a zejména hospodářskou nestabilitu. Od 26. října 1981 vláda rozmisťovala na vybraná místa v zemi skupiny vojáků PLA pro údajné zajištění klidu a pořádku.

Situace tak nakonec takřka přesně rok  po přípravách na intervenci do Polska, v noci z 12. na 13. prosince 1981, skončila vyhlášením válečného stavu polským vedením. Bez zahraničí účasti. Polsko obsadila sama Polská lidová armáda a polské bezpečnostní a vojenské síly internovaly tisíce oponentů režimu.

Při převratu bylo použito střelných zbraní na dole Wujek v Katovicích, proběhly prohlídky v sídlech Solidarity, ale celkově se odehrála obávaná „operace X“ poměrně klidně.

Prokop Tomek

 

Obsáhlou studii nazvanou „Akce Krkonoše: československé vojenské souvislosti polské krize“, která vyšla v časopise Historie a vojenství 3/2017, si můžete přečíst ZDE.

 

Aktuálně



Militarizace ekonomiky z počátku padesátých let a její důsledky

Militarizace ekonomiky z počátku padesátých let a její důsledky

13. 01. 2021
Na přelomu let 1953 a 1954 muselo velení čs. armády a Státní…
Před třiceti lety začala operace Pouštní bouře. Také za účasti československých vojáků.

Před třiceti lety začala operace Pouštní bouře. Také za účasti československých vojáků.

10. 01. 2021
Československý samostatný protichemický prapor byl před třemi desítkami let u toho, když…
Pro případ války: nová kategorizace míst a měst v Československu na počátku 70. let

Pro případ války: nová kategorizace míst a měst v Československu na počátku 70. let

07. 01. 2021
Od 1. ledna 1970 začala v Československé socialistické republice platit nová kategorizace míst…
Prohlédněte si: VHÚ disponuje unikátní kolekcí předmětů z programu Interkosmos

Prohlédněte si: VHÚ disponuje unikátní kolekcí předmětů z programu Interkosmos

03. 01. 2021
Podsbírka Vojenského historického ústavu Praha s názvem Kosmonautika se vztahuje hlavně k československé účasti…
Restaurování rotačního kulometu z vrtulníku Mi-24

Restaurování rotačního kulometu z vrtulníku Mi-24

01. 01. 2021
Před časem jsme vám přinesli článek týkající se restaurování předmětů ze sbírek…