Dragounská šavle po legionáři, který se stal bankovním ředitelem

Dragounská šavle po legionáři, který se stal bankovním ředitelem

14. 08. 2014

Jedním z neobvyklých exponátů ve sbírkách Vojenského historického ústavu Praha je i dragounská šavle vzor 1881/1910, která patřila kapitánovi československých legií Vincenci Procházkovi. Šavle prošla v minulostí i pečlivým procesem restaurování.

 

Šavli vzor 1881/1910 získal Vojenský historický ústav do sbírek v roce 2010 nákupem z pozůstalosti po kapitánovi československých legií v.z.Vincenci Procházkovi. Do ruského zajetí padl 2. září 1914 a do československého vojska se přihlásil 26. června 1918 v Novonikolajevsku (dnes Novosibirsk). Rusko opustil lodí Silezia a na začátku roku 1921 se vrátil do Československa. Zemřel v Praze 20. června 1937 ve funkci ředitele Banky československých legií.

Při prvním průzkumu bylo konstatováno, že je dragounská šavle vcelku v dobrém stavu, kompletní, bez velkého vizuálního porušení. Podobou z původní modelové verze nijak neupravená, jak se často stávalo při individuálních legionářských úpravách, kdy byl většinou z hlavice odstraněn monogram panovníka, případně nahrazen napájeným znakem legií.

Bohužel korozní produkty ve velké míře a destruktivně napadly čepel. Zřejmě byla déle skryta v dřevěné pochvě, tím se na jejím vyleštěném povrchu vytvořily početné korozní ostrůvky, které nevratně narušily materiál do větší hloubky. Je to problém šavlí většinou ruské či sovětské provenience, které mají těleso pochvy vyrobené z dřevěného masivu. Dřevo většinou nasáklé zdegradovaným tukem a špínou působí na nepokovený povrch čepele velmi destruktivně. Po delším časovém období oba materiály do sebe doslova vrostou.

Mosazné součásti jílce a pochvy výrobce původně pozlatil. Používáním se povrch setřel, tím začal vlivem prostředí korodovat do podoby nepravidelných zatmavlých ploch z části neušlechtilé patiny.V reliéfu oblouku, hlavice jílce a záhybech nákončí ulpěla bělavá vrstva čistícího prostředku, byl jím zřejmě ve dvacátém století velmi používaný produkt pod obchodním názvem Sidol, doporučovaný pro domácnosti na čištění mosazných předmětů. Prostředek krémové konzistence sice odstraňoval tmavé zabarvení, ale zároveň zanechal bělavé a zatvrdlé povlaky v profilech reliéfů či spojích. Po delším období nejde téměř spolehlivě odstranit. V profesionální konzervátorské a restaurátorské praxi se nepoužíval

Z části jílce byla nejvíce porušena dřevěná příčně profilovaná rukojeť, a to ve své horní části, kde k ní dosedá hrana hlavice jílce přitažená maticí. Zřejmě manipulací dřevo popraskalo, odštěpky se uvolňovaly, a tak je kdosi přilepil průhledným lesklým lepidlem. Vzhledem k pokračující korozi, která působila především na celou plochu čepele, a nevhodnosti zbytků konzervačních prostředků, bylo nutné šavli co nejdříve zrestaurovat.

Samotné restaurátorské práce začaly fotodokumentací, demontáží jílce, nákončí pochvy a zdokumentováním pod součástmi skrytých povrchů se zbytky lepidel a čistící chemikálie. Pod dřevěnou rukojetí po celé délce zkorodoval řap čepele včetně závitu. Proto také bylo problematické uvolnit vnitřní matici oblouku, kde obě plochy závitů k sobě přikorodovaly.

O rozsahu napadení korozí nejlépe svědčí fotodokumentace rozloženého jílce. Nejprve došlo k odstranění koroze z plochy čepele opakovaným okartáčováním v kombinaci se změkčováním ploch korozních ostrůvků pomocí rozpouštědla a oleje. Korozní produkty jsou zcela odstraněny pouze na řapu. Na ploše čepele jen částečně, aby nevznikly hlubší jamky, případně nerovnosti v ostří. Zbylá pevně ulpělá koroze je několikrát stabilizována roztokem taninu

Ze všech ploch, reliéfů i vnitřních částí mosazných dílů je odstraněn zdegradovaný tuk a zbytky čistící chemikálie, rozpouštědlem pomocí měkkého silonového kartáče. Povrch dílů byl původně pozlacen, později se na něm vytvořily ostrůvky zatmavlé koroze. Ty jsou odstraněny v lázni Chelatonu a po vysušení rozleštěny. Dále prošla restaurováním dřevěná rukojeť. Její horní část je doplněna adekvátním masivem, zatmelena, zabroušena a namořena.

Jako závěrečná úprava je na ni aplikována vrstva polomatné šelakové politury. Ještě zbývalo očistit původní povrch pochvy, odstranit z něj zateklý čistící prostředek a zaretušovat četné oděrky. Po závěrečné kompletaci byla celá zbraň navoskována ochrannou vrstvou mikrokrystalického vosku, který je vhodný pro uložení v depozitáři.

Petr Moudrý

 

Aktuálně



Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…
Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…
V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

01. 07. 2025
První zahraniční operace československé armády, počátky navazování kontaktů s NATO nebo odzbrojovací…