Odstoupením pohraničních oblastí po tzv. Mnichovské dohodě ze dne 30. září 1938 přišlo nacistické Německo o zásadní překážku, která by mu komplikovala případnou válečnou konfrontaci s odhodlanou československou armádou. Pilíř obrany Československé republiky tvořily stovky pohraničních pevností, které rázem padly do rukou nepříteli. Fotografie zachycuje Adolfa Hitlera při prohlídce jednoho z objektů československého lehkého opevnění dne 6. října 1938.
V projevu 10. listopadu 1938 Adolf Hitler prohlásil: „Je to fantastický úspěch. Je tak obrovský, že jej přítomnost ani nemůže zhodnotit. Velikost a dosah tohoto úspěchu jsem si uvědomil, když jsem stál uprostřed českého opevňovacího systému betonových bunkrů. Teprve tam jsem poznal, co to znamená dobýt téměř 2 000 km opevnění bez jediného výstřelu.“
V tomto konkrétním případě se jedná o mírně vlevo sešikmený objekt N1/30/A-180, který se dodnes nachází v severních Čechách poblíž silnice mezi obcí Chřibská a Česká Kamenice. Nedaleko tohoto objektu se nachází dřívější zájezdní hostinec Křížový Buk, kde byla v krizových zářijových dnech roku 1938 umístěna rota Stráže obrany státu (SOS).
Zmar, který prožívali českoslovenští vojáci při opouštění pevnostních úseků, nelze vylíčit a mnohým se natrvalo vryl do paměti. V oblasti Křížového Buku situaci komplikovaly nejen protičeské nálady německého obyvatelstva, ale i některých slovenských záložníků. Po odchodu z oblasti čs. vojáci zapálili vnitřní dřevěné obložení stěn a odnášeli cennou výzbroj a vybavení. Odstoupením pohraničí ztratila čs. armáda možnost postavit se nepříteli v rovnocenném boji a postupně došlo k demobilizaci záložníků.