BECKER, Gottfried Wilhelm. Andreas Hofer und der Freiheitskampf in Tyrol 1809.

 

Minulý měsíc jsme si připomenuli britskou expedici na ostrov Walcheren, která představovala polozapomenutý neúspěšný pokus o otevření druhé fronty války roku 1809. Dnes si připomeneme kulaté 210. výročí tohoto konfliktu asi naposledy a to pohledem na zcela specifické bojiště v Tyrolsku. Tato země patřila tradičně od 14. století rodu Habsburků vládnoucích v Rakousích. Po porážce Rakouského císařství ve třetí koaliční válce roku 1805 bylo ale podmínkami bratislavského míru Tyrolsko od Rakouska odtrženo a připadlo francouzskému spojenci – Bavorsku. Nutno dodat, že bavorský král (povýšení na království bylo také odměnou za spojenectví s Francií zakotvenou v bratislavském míru) Maxmilián I. Josef začal již roku 1806 provádět reformy, které v Tyrolsku rozhodně nebudily nadšení, a roku 1808 prohlásil Tyrolsko součástí jižního Bavorska, čímž země přišla o dosavadní autonomii. V okamžiku, kdy v dubnu 1809 vypukla nová koaliční válka, Tyrolsko zcela pochopitelně povstalo proti bavorské vládě a připojilo se k boji Rakouska proti Francii a jejím satelitům.

Tyrolské povstání bylo velmi úspěšné a v prvotní fázi jej podpořily i pravidelné rakouské jednotky armádního sboru polního podmaršála Johanna Gabriela markýze Chastelera de Courcelles. Tyrolští povstalci mistrně využili horského terénu, na který byli zvyklí a dobře jej znali, a první pokusy o pacifikaci rebelie úspěšně odrazili. Po porážce Rakušanů v bitvě u Wagramu a uzavření znojemského příměří v první polovině července ale čelili další bavorské ofenzivě, tentokráte podpořené i francouzskými a spojeneckými jednotkami, přičemž Chastelerův sbor jim již pomoci nemohl. Přesto povstalci opět uspěli a odrazili bavorsko-francouzské síly. Až po 14. říjnu 1809, kdy byla podepsána Schönbrunnská mírová smlouva, kterou byla držba Tyrolska potvrzena Bavorsku, byla zahájena další ofenziva k pacifikaci povstání. V polovině října bavorští vojáci znovu vtáhli do Tyrol a 1. listopadu došlo k čtvrté bitvě u Bergiselu. Oproti předchozím tvrdým střetům bylo v tomto případě již znát, že povstalci po podepsání mírové smlouvy ztratili naději na úspěšné zakončení svého boje a tím také morálku mužstva. Po boji, který stál Bavory pouze jednoho padlého a 40 raněných (oproti asi 350 padlým, raněným a zajatým povstalcům, kteří také opustili svých 5 děl), se jádro povstání prakticky rozpadlo a do poloviny listopadu Bavoři, kteří vyhlásili rozsáhlou amnestii, zemi opět ovládli. Povstalci se většinou rozešli domů a jejich vůdci se skrývali v horách.

Nejznámější tyrolský vůdce Andreas Hofer dostal v polovině listopadu nepravdivou informaci o obnovení nepřátelství mezi mocnostmi a pokusil se znovu zdvihnout prapor odporu. Odezva na jeho volání do zbraně byla ale tentokráte velmi vlažná a on sám musel prchnout do hor. Koncem ledna jej kvůli vypsané odměně jeden ze sousedů udal Francouzům a Hofer byl 28. ledna dopaden. Poté jej odvezli do pevnosti Mantova, kde stanul před válečným soudem, byl odsouzen k trestu smrti a 20. února 1810 popraven. Smrt tyrolského národního hrdiny se tak stala symbolickou tečkou za pátou koaliční válkou roku 1809.

Prezentovaná kniha představuje konvolut všech tří dílů práce pojednávající o Andreasu Hoferovi a tyrolském povstání. Drobný formát 11 x 14 cm vynahrazuje do jisté míry tloušťka svazku. Pevná plátěná vazba a kartonové desky zpevněné v rozích a na hřbetu vrstvou silnějšího plátna jsou zajímavé snad jen zlaceným slepotiskem na hřbetu kodexu. Text obsahuje poznámky pod čarou a za pozornost stojí obrazový doprovod, neboť publikace je ilustrována řadou zdařilých ocelorytů. Autorem je lipský doktor medicíny Gottfried Wilhelm Becker (1778‒1854), který publikoval řadu děl zaměřených na popularizaci lékařství, ale i na napoleonské války jakožto téma, které hýbalo jeho současností.

Publikace je téměř soudobým a rozhodně rozsáhlým zpracováním tématu tyrolského povstání roku 1809. Zajímavý je autorův saský pohled na problematiku tyrolského povstání, neboť Sasko bylo roku 1809 také spojencem Francie a některé saské jednotky v Tyrolích krvácely. V době vydání knihy již však jednoznačně v Sasku, stejně jako i jinde v Německu, převládl pangermánský duch a boj proti Francouzům byl vnímán jako svrchovaně patriotický.

Knihu/-y si můžete on-line přečíst zde (1. díl), zde (2. díl) a zde (3. díl).

 

Citace:

BECKER, Gottfried Wilhelm. Andreas Hofer und der Freiheitskampf in Tyrol 1809. Leipzig : B. G. Teubner, 1841. 3 sv.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha