Blitzkrieg-Legende

Blitzkrieg-Legende

Blitzkrieg je jedním z prvních slov, které vytane na mysli v souvislosti s druhou světovou válkou. Kromě synonyma rychlých úspěchů německé armády při tažení v Polsku a o rok později v západní Evropě se čtenáři jistě vybaví i notoricky známé obrazy valících se tanků, či kvílících střemhlavých bombardérů. Samotný termín je však mnohoznačnější a jeho význam a původ spornější, než by se mohlo na první pohled zdát. Výrazu „Blitzkrieg“ lze totiž rozumět několika způsoby. Významově obsahuje taktické i strategické pojetí vedení války, v širším dobovém významu i s mezinárodněpolitickým podtextem. Krom toho se jednalo i o propagandistický termín, který však částečně žil vlastním životem.

Budeme-li pátrat po původu tohoto výrazu, jeho nejbližšího výrazného předchůdce nalezneme na bojištích první světové války v podobě úderných jednotek. Ať se jednalo např. o britské Trench raiders, italské Arditi či primárně o německé a rakousko-uherské Sturmtruppen, společným jmenovatelem byl rychlý, efektivní postup a organizace do značné míry nezávislá na vyšším stupni velení. Jádrem této doktríny, která svým přístupem k organizaci a velení poněkud ironicky samotný princip doktríny obecně (doktrína – rigidní učení či soubor zásad, zpravidla opřené o nedotknutelnou autoritu) z podstaty vyvracela, byla tzv. Auftragstaktik: důraz na rychlé rozhodování na nízké organizační úrovni bez často zdržující komunikace s vyššími stupni. Tato taktika se prokázala být značně efektivní a nalezla v poválečném období značnou odezvu ve vojenské a odborné sféře. Teorie B. Liddella Harta, J. F. C. Fullera, Heinze Guderiana a řady dalších svědčí o skutečnosti, že základ konceptu rozhodně nebyl bytostně německou záležitostí. V souvislosti se všemi důsledky nástupu národního socialismu, především hospodářskými, byl však tento koncept převzat a dále chápán i na geopolitické a strategické úrovni – tehdejším německým cílem bylo vést rychlou, překvapivou a rozhodnou válku, která mašinérii ekonomicky nevyčerpá. Tato skutečnost šla ruku v ruce s rozvojem a protežováním mechanizovaného, tankového a kombinovaného boje za podpory letectva jako prostředku k dosažení cílů stanovených vládnoucí ideologií - v jistém ohledu jako jeden z nástrojů její moci.

Pomineme-li čistě vojenské chápání tohoto pojmu, zjistíme, že termín má v důsledku mnohem širší význam a měl jej i na přelomu 30. a 40. let. Termín se v předválečném období objevil v několika německých vojenských časopisech, aby následně zaplavil anglosaský i germanofonní tisk, především v souvislosti s událostmi let 1939 a 1940. Pozoruhodné je, že zatímco v německém pojetí se z pojmu stal nástroj propagandy, který byl v reakci na pozdější nepříznivý vývoj odložen a od něhož se oficiální média i stranické špičky distancovaly, ačkoli již stihl vejít v obecné povědomí a zlidovět, v anglosaském prostoru byl používán konzistentně během války i následně po jejím skončení. Období po roce 1945 je pak etapou, kdy se z termínu sice stává de facto historismus, nicméně kromě jeho častého a interpretačně značně různorodého využití v historických pracích stále existuje jako synonymum rychlého, drtivého přepadu. Nejen šíří možností interpretace tohoto termínu se zabývá dnes představovaná kniha Karla-Heinze Friesera Blitzkrieg-Legende.

V záplavě popularizujících titulů, užívajících termín Blitzkrieg jako klíčové slovo k upoutání pozornosti, se jedná o fundovanou studii jak v etymologickém, tak historickém směru. Kniha analyzuje nejen genezi a životní cyklus notoricky známého termínu, věcně analyzuje „interpretační anarchii“, která jej provází, ale především ve znamenitě zvládnuté návaznosti na úvodní kapitolu podkládá tyto teze důkladným studiem operační historie a neopomenutelným kontextem politickým, diplomatickým a ekonomickým. Přináší tak pozoruhodně vyvážený pohled na tažení prvních dvou válečných let doplněný o mapovou a fotografickou přílohu a především o důkladný bibliografický a poznámkový aparát. Díky tomu by tak neměla uniknout pozornosti nejen zájemcům o konkrétní události počátku války, ale i zájemcům o dějiny dvacátého věku celkově.

Citace:

FRIESER, Karl-Heinz. Blitzkrieg-Legende. München: Oldenbourg, 1995.

Aktuálně



Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

09. 07. 2025
Nasazení letectva za druhé světové války přitahuje pochopitelnou pozornost. Letectvo v tomto konfliktu…
Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…
Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…