Břetislav Benda, Malý státní znak, 20. léta 20. století. 

 

Bronzový reliéf, který představuje malý státní znak Československa, byl odlit podle původního sádrového modelu českého sochaře Břetislava Bendy. Autor vycházel z jeho grafické podoby, uzákoněné v roce 1920 (Zákon čís. 252/1920). Figura dvouocasého lva ve skoku se srdečním štítkem Slovenska má oproti schválenému návrhu Jaroslava Kursy určité zjednodušené prvky, které jsou podřízené zvolenému materiálu. Při zachování všech detailů by autor nedosáhl patřičné plasticity. Vlastní uměleckou invenci vnesl Benda do podoby lva jen minimálně, při snaze maximální úcty ke státnímu symbolu.

Autor reliéfu Břetislav Benda (1897–1983) absolvoval v roce 1915 Kamenickou školu v Hořicích a krátce na to byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění k profesoru J. V. Myslbekovi. Jeho studia však přerušila válka, a tak v roce 1916 musel narukovat na frontu. V Itálii utrpěl záhy vážná poranění obou dlaní, což mu naštěstí nezabránilo ve výtvarné činnosti. V letech 1919–1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy. Od roku 1923 byl členem uměleckého sdružení Mánes. Břetislav Benda vytvořil za svůj dlouhý tvůrčí život řadu významných sochařských děl. Je řazen k nejpřednějším výtvarníkům poválečné realistické éry spolu s Janem Štursou a Otto Gutfreundem. Jeho realizace můžeme dodnes vidět také v mnoha exteriérech (výzdoba průčelí budovy Ministerstva národní obrany v Praze-Dejvicích, plastiky na nárožích budovy Vojenského zeměpisného ústavu v Praze, sousoší Lidé bez domova v Sedlčanech a mnoho dalších). Velmi úspěšný byl Benda i v portrétní tvorbě. K nejlepším patří podobizna prezidenta T. G. Masaryka z kararského mramoru nebo bronzová busta generála Aloise Eliáše. Šíře témat, která tento umělec zpracoval, je tak obsáhlá, že je možno jej právem nazývat sochařem republiky.

Bronz, 840 x 640 x 50 mm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou nákupu v roce 2018.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha