Československé dopravní letadlo Aero A-10

Snímky z první poloviny dvacátých let zachycují první československé dopravní letadlo A-10 od firmy Aero. Na prvním snímku je pohled na předek stroje. Na druhé a třetí fotografii jsou snad součásti letounu s označením L-BALD, zničeného při letecké nehodě; v pozadí na druhé fotografii je další stroj téhož typu. Čtvrtý snímek zachycuje detail kabiny pro cestující.

 

Firma Aero obdržela roku 1921 zakázku na pět dopravních letounů od Československé letecké akciové společnosti, jež nedlouho předtím vznikla sloučením firem „Falco“ a „Icarus“. Výsledkem byl dopravní dvouplošník Aero A-10, jehož konstruktérem byl Němec Rudolf Blaser – ten během první světové války působil v německé firmě Gotha stejně jako jeho předchůdce Karl Rösner.

Rozpětí křídel tohoto stroje činilo 14,17 m a délka 10,14 m; hmotnost prázdného letounu činila 1472 kg a plně naloženého 2260 kg. Stroj byl vybaven motorem Maybach Mb-IVa o výkonu 240 koní, mohl letět rychlostí až 160 km/h. Maximální dostup činil 5800 m n. m. Rekord doby strávené ve vzduchu činil 5 hodin a 10 minut. Posádku tvořili dva muži, jejich pozice byla pozoruhodná – seděli v otevřeném pilotním prostoru na hřbetu trupu za kabinou pro cestující. V té se mohlo v závislosti na tom, o který stroj se jednalo, přepravovat tři až pět osob.

Vpravdě furiantský počin se udál roku 1923, kdy jeden letoun A-10 nesl včetně pilotů celkem 17 lidí – mnozí byli namačkáni do kabiny, zbytek byl zavěšen venku, na trupu a na křídlech.

Prototyp A-10 byl zalétán 3. ledna 1922, téhož následovaly další čtyři stroje. Mezitím však vyvstala otázka, co s nimi. ČsLAS, jež je zamýšlela nasadit při letech do Německa, zkrachovala; roku 1923 se strojů ujaly nově vzniklé Československé státní aerolinie. Pět strojů tohoto typu v jejich službách neslo označení L-BALA až L-BALE; létaly většinou na vnitrostátních trasách do Bratislavy. ČSA využívaly stroje A-10 v letech 1923–24. Jeden letoun byl ztracen při nehodě, zbylé čtyři byly vymazány z rejstříku 16. dubna 1928.

V pořadí třetí vyrobený stroj tohoto typu, nesoucí označení L-BALB, nebyl sešrotován, ale stal se muzejním exponátem. Posléze byl rozmontován, jeho části byly uloženy v Národním technickém muzeu a roku 1973 je převzalo muzeum ve Kbelích. Po důkladné rekonstrukci v Leteckých opravnách Trenčín se tento letoun stal jednou z chloub Muzea letectví a kosmonautiky.

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha