Dobová kolorovaná fotografie vojína Pěšího pluku 2 Jiřího z Poděbrad

 

Dobová kolorovaná fotografie vojína Pěšího pluku 2 s odznakem střelce z pušky. Vojín má na sobě vlastní vycházkový stejnokroj v podobě z 30. let 20. století. Zajímavý je i způsob kolorování, který dokazuje, že ne vždy ten, kdo kolorování prováděl, viděl předlohu a znal stejnokrojový předpis. Nejlépe je to patrné na barvě knoflíků, límcového čísla a odznaku na brigadýrce, protože neodpovídají předloze. Mužstvo mělo mít tyto jednotlivé prvky stejnokroje mořené, ne zlacené.

Pěší pluk 2 Jiřího z Poděbrad vznikl unifikací 2. čs. střeleckého pluku ruských legii a 10. střeleckého pluku domácího. Pluk od svého vzniku v roce 1920 do okupace československého pohraničí Třetí říší v říjnu 1938 sídlil v Litoměřicích.

Pluk působil ale i mimo Litoměřicko, v dubnu roku 1920 došlo k jeho vyslání na Slovensko do Prešova. Ze Slovenska se do ledna 1921 jednotka postupně vrátila zpátky do Litoměřic. Její dislokace byla taková, že Velitelství pluku, I., III. prapor a náhradní prapor sídlil v Litoměřicích, II. rota sídlila v Terezíně. V roce 1934 se přemístil II. prapor z Terezína do Litoměřic, tím došlo také k soustředění celého pluku v tomto městě. V rámci reorganizace dislokace jednotek československé armády v druhé polovině 30. let, došlo k přesunu náhradního praporu do Haškova u Mnichova Hradiště.

Po okupaci pohraničí Třetí říší v říjnu 1938, díky záboru Litoměřic, byl nucen pluk odejít pryč na Mladoboleslavsko.

Dobová kolorovaná fotografie vojína Pěšího pluku 2 byla do podsbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2018.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha