Film „Kamarádi až za vlastní hrob“

Jednou ze stálic výrobních plánů armádního filmového studia byly výchovné filmy zaměřené na pranýřování masově rozšířených, a přitom společensky nebezpečných vzorců chování vojenských osob. Typická byla varování před nadměrnou konzumací alkoholických nápojů, neoprávněným užíváním majetku v socialistickém vlastnictví a kritizováno bylo též „nezdravé kamarádství“ spočívající v zamlčování spáchaných nepravostí pod morálním závazkem soudržnosti kolektivu.

Film „Kamarádi až za vlastní hrob“ byl hranou rekonstrukcí skutečného případu, v němž vinou neopatrnosti a riskování došlo ke škodám na majetku vojenské správy. Skupina vojáků si chtěla usnadnit cestu z kasáren do hostince „černou jízdou“ ve služebním voze. Při noční cestě zpět však došlo k havárii, při níž bylo vozidlo poškozeno. Svým představeným však vojáci druhý den tvrdili, že k poškození auta došlo při neobratném parkování v prostoru kasárenských garáží. Díky spolupráci s policií však byli usvědčeni ze lži a velitel útvaru je potrestal vězením.

„Kamarádi až za vlastní hrob“ byli na rozdíl od podobných filmů z 50. a 60. let natočeni úsporně – jednotlivé role ztvárnili neherci, film neměl kontaktní zvuk, obraz svou názorností upomínal spíše na instrukční než na hrané filmy. Pouze role průvodce příběhem byla svěřena herci Vladimíru Menšíkovi (1929–1988). I ten měl ale ve srovnání s armádními výchovnými filmy jako „Křivé zrcadlo“ (1956) nebo „Pokušení“ (1957) omezený prostor pro herecký výkon a působil spíše jen jako moderátor. Film zařazujeme mezi exponáty dne u příležitosti 85 let od hercova narození.

Výrobce: Československý armádní film, 1975

Tvůrci: kamera Jiří Krob, dramaturgie Ivan Dvořák, scénář a režie Vladimír Kressl

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 479 metrů (17 minut)

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.