Jindřich Vlček, Stráž u ohně, kolem 1925

Figurální scéna, zasazená do zasněžené krajiny ruské Sibiře, vznikla v ateliéru malíře Jindřicha Vlčka jako poválečná retrospektiva na léta, která prožil na východní frontě. Za tuto dobu vytvořil stovky kreseb a skic, které jej později inspirovaly k reprezentativním olejomalbám a akvarelům. Některé z těchto motivů byly vydány ve vysokých nákladech na tištěných kopiích nebo pohlednicích. Atmosféra jasného mrazivého dne je zachycena světlými barevnými odstíny. Legionáři jsou oděni do zimních stejnokrojů, díky kterým odolávali zdejším tuhým zimám.

Jindřich Vlček (1885–1968) narukoval hned v létě roku 1914 k c. a k. pěšímu pluku č. 18 v Hradci Králové. Krátce na to se zúčastnil prvních bojových operací u Komárna. Byl zraněn a na několik následujících měsíců zproštěn vojenské služby. Když se roku 1915 vrátil na východní frontu, padl do ruského zajetí. Další dva roky strávil v zajateckých táborech v Dárnici, Orenburku a Berezovce. Do čs. legií se přihlásil v srpnu 1918. Byl zařazen do funkce písaře ke štábu 2. čs. střelecké divize. Při této činnosti měl také dostatek prostoru na vlastní uměleckou tvorbu.

Do Československa se vrátil 23. lodním transportem v roce 1920. Svojí tvorbou se zařadil k představitelům českého válečného umění 19. a 20. století opravdu v plné míře. Obrazy z cyklu Anabáze a stovky akvarelů podávají ucelenou představu o životě ruských legionářů. Na podzim 1931 uspořádalo umělci samostatnou výstavu západočeské Umělecko-průmyslové muzeum v Plzni. Více než stovka uměleckých děl shrnovala dosavadní Vlčkovu tvorbu na jediné téma – ruské legie.

Plátno, olej, 430 x 585 mm.

Umělecké dílo bylo získáno do sbírky Vojenského historického ústavu Praha formou daru v roce 1991.