KOHOUT, Bohuslav. Příručka pro vojíny

Východočeský rodák Bohuslav Kohout sestavil a vydal v roce 1933 vlastním nákladem příručku pro vojíny základní služby. Tento spis se stal v prvorepublikové armádě dosti rozšířeným, o čemž svědčí fakt, že do roku 1939 vyšel minimálně ve dvou dalších českých a jednom německém vydání.

Kohout byl za první světové války nižším důstojníkem rakousko-uherské branné moci a bezprostředně po vzniku samostatné republiky se přihlásil do armády československé.  Sloužil u dragounského pluku 9 ve Vysokém Mýtě a po většinu své meziválečné vojenské dráhy se věnoval předpisům a výchově vojáků. Kromě představované publikace spolupracoval s Vědeckým ústavem vojenským na tvorbě dalších příruček pro příslušníky branné moci. Byl také velkým podporovatelem skautského hnutí, a proto nepřekvapí, že stylizace jeho Příručky pro vojíny místy koresponduje s formulacemi známými z české skautské literatury oné doby, předně uveďme spisy Jaroslava Foglara. Ostatně ceněné vlastnosti skauta – čestné chování, kamarádství, píle a kázeň – byly pochopitelně kladně hodnocené i u vojáků.  Stejně tak bylo dbáno na příkladnou reprezentaci před veřejností.

Jelikož měla příručka sloužit i vojákům menšinových národností (plánován byl i předklad do maďarštiny), byla v ní zdůrazňována věrnost republice a vlasti, nikoliv československému národu. Též propagovaná družnost měla být budována navzdory jazykovým bariérám formou vzájemného učení se –  „Najdi si druha Němce anebo Maďara a uč se od nich! A uč je také!“  Dosti radikálně se – i oproti standardním předpisům – Kohout staví k otázce statečnosti a plnění povinnosti, speciálně v případech hrozícího zajetí ve válce – „Nevzdávej se, ani když tě nepřítel obklíčí anebo i překročí. Mluví-li tvoji druhové o vzdání, okřikni je. Jsi-li bez střeliva, nemusíš se ještě vzdávat, vždyť máš ještě bodák a pušku! Jen jsi-li těžce raněn, můžeš se čestně octnout v rukou nepřítele!“. Kupříkladu obdobná příručka pro rakousko-uherské vojíny z doby první světové války takto vysoké nároky zdaleka neklade.

Po dosti obsáhlé části věnující se morálním vlastnostem vojáka následovaly již praktičtější pasáže týkající se denního režimu posádky, principů subordinace, zdravotní péče, popisu základní výzbroje a jejího používání, elementárních znalostí přesunů a orientace v terénu aj. Text byl doplněn mnoha názornými ilustracemi, na kterých pracoval mimo jiné i přední legionářský výtvarník Otto Matoušek. Svazek je uzavřen obrazovou přílohou, jež obsahuje znázornění součástí stejnokroje, řezy základní výzbrojí a mapové značky.

Bohuslav Kohout plánoval dále sepsání příruček pro jednotlivé druhy zbraní, avšak jeho práci přerušila německá okupace. Po ní se aktivně zapojil ve Vysokém Mýtě do domácího odboje v rámci organizace Obrana národa. Spolu s dalšími spolubojovníky se dočkal na berlínském popravišti smutného, avšak jistě – v duchu jeho příručky – čestného konce životní cesty. V roce 1947 byl povýšen na plukovníka in memoriam.

Citace:

KOHOUT, Bohuslav. Příručka pro vojíny. Díl I., Část všeobecná. Vysoké Mýto: [vl. n.], 1936. 298 s.