Mikojan-Gurjevič MiG-23 MF

Mikojan-Gurjevič MiG-23 MF

V roce 1962 seznámilo velení sovětského letectva konstrukční kancelář MiG s požadavky na stíhací letoun nové generace. Ty již nebylo možné splnit pouze modernizací stávajícího MiGu 21. Konstruktéři pod vedením A. I. Mikojana a jeho zástupce R. Běljakova se proto rozhodli pro vývoj zcela nového typu. Prototyp 23-11, který sloužil k ověření koncepce křídla s měnitelnou geometrií, vzlétl poprvé 10. června 1967 pilotován A. V. Fedotovem. Již při druhém letu bylo ověřeno přestavení křídla do obou krajních poloh.

První plnohodnotnou bojovou verzí se stal MiG-23 M (Flogger B) s motorem R-29-300 a radiolokátorem S-23. MiG-23 MF byla exportní varianta MiGu 23 M určená pro státy Varšavské smlouvy. První tři MiGy 23 MF přiletěly do ČSSR 24. srpna 1978 do Bechyně, ale zařazeny byly do stavu 1. stíhacího leteckého pluku (slp) v Českých Budějovicích. Důsledkem organizačních změn byly MiGy-23 MF později přeloženy k 11. slp do Žatce, ale na jaře 1989 se vrátily zpět k 1. slp. Na přelomu let 1992/93 během dělení federativní republiky neprojevila slovenská strana o letouny řady MiG-23 zájem, a tak zůstaly všechny letouny tohoto typu ve výzbroji letectva AČR. Po zrušení 1. slp v roce 1994 byla většina letounů MiG-23 MF ponechána na letišti v Českých Budějovicích ke zrušení, nebo předání do muzeí.

MiG-23 MF výrobního čísla 0390213922 byl zalétán ve dnech 2. až 9. prosince 1978. Ruskou stranou byl předán 15. března 1979 při náletu 8 h 32 min na letišti v Bechyni, kde byl 1. slp dočasně přesunut při opravě dráhy v Budějovicích. První let na našem území s ním uskutečnil pplk. František Skalický dne 26. května 1979. Na počátku osmdesátých let byl převeden k 11. slp do Žatce a v roce 1989 se vrátil zpět do Budějovic. V roce 1990 na něm byla provedena částečná revize po 853 letových hodinách ve VEB Flugzeugwerke Dresden.

Jeho posledním startem byl přelet do Leteckého muzea Praha-Kbely s podplukovníkem Jiřím Trunečkou dne 5. října 1994. Při předání do muzea měl stroj e.č. 3922 nálet 1 081 h a 1 607 startů. V březnu roku 1995 pak byl letoun v původním stavu umístěn v největším expozičním hangáru H-40.

 

Motor Tumanský R-29-300 o tahu 83 – 122 kN

Rozpětí  7,80 - 13,96 m

Délka  16,71 m

Hmotnost prázdného letounu 10 869 kg

Max. vzletová hmotnost  20 670 kg

Max. rychlost  2 490 km/h

Dostup 17 500   m

Dolet  2 200        km

Aktuálně



Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…
Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…
V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

01. 07. 2025
První zahraniční operace československé armády, počátky navazování kontaktů s NATO nebo odzbrojovací…