Mikojan-Gurjevič MiG-23 MF

 

V roce 1962 seznámilo velení sovětského letectva konstrukční kancelář MiG s požadavky na stíhací letoun nové generace. Ty již nebylo možné splnit pouze modernizací stávajícího MiGu 21. Konstruktéři pod vedením A. I. Mikojana a jeho zástupce R. Běljakova se proto rozhodli pro vývoj zcela nového typu. Prototyp 23-11, který sloužil k ověření koncepce křídla s měnitelnou geometrií, vzlétl poprvé 10. června 1967 pilotován A. V. Fedotovem. Již při druhém letu bylo ověřeno přestavení křídla do obou krajních poloh.

První plnohodnotnou bojovou verzí se stal MiG-23 M (Flogger B) s motorem R-29-300 a radiolokátorem S-23. MiG-23 MF byla exportní varianta MiGu 23 M určená pro státy Varšavské smlouvy. První tři MiGy 23 MF přiletěly do ČSSR 24. srpna 1978 do Bechyně, ale zařazeny byly do stavu 1. stíhacího leteckého pluku (slp) v Českých Budějovicích. Důsledkem organizačních změn byly MiGy-23 MF později přeloženy k 11. slp do Žatce, ale na jaře 1989 se vrátily zpět k 1. slp. Na přelomu let 1992/93 během dělení federativní republiky neprojevila slovenská strana o letouny řady MiG-23 zájem, a tak zůstaly všechny letouny tohoto typu ve výzbroji letectva AČR. Po zrušení 1. slp v roce 1994 byla většina letounů MiG-23 MF ponechána na letišti v Českých Budějovicích ke zrušení, nebo předání do muzeí.

MiG-23 MF výrobního čísla 0390213922 byl zalétán ve dnech 2. až 9. prosince 1978. Ruskou stranou byl předán 15. března 1979 při náletu 8 h 32 min na letišti v Bechyni, kde byl 1. slp dočasně přesunut při opravě dráhy v Budějovicích. První let na našem území s ním uskutečnil pplk. František Skalický dne 26. května 1979. Na počátku osmdesátých let byl převeden k 11. slp do Žatce a v roce 1989 se vrátil zpět do Budějovic. V roce 1990 na něm byla provedena částečná revize po 853 letových hodinách ve VEB Flugzeugwerke Dresden.

Jeho posledním startem byl přelet do Leteckého muzea Praha-Kbely s podplukovníkem Jiřím Trunečkou dne 5. října 1994. Při předání do muzea měl stroj e.č. 3922 nálet 1 081 h a 1 607 startů. V březnu roku 1995 pak byl letoun v původním stavu umístěn v největším expozičním hangáru H-40.

 

Motor Tumanský R-29-300 o tahu 83 – 122 kN

Rozpětí  7,80 – 13,96 m

Délka  16,71 m

Hmotnost prázdného letounu 10 869 kg

Max. vzletová hmotnost  20 670 kg

Max. rychlost  2 490 km/h

Dostup 17 500   m

Dolet  2 200        km

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha