Německý lehký kulomet MG 34 – funkční řez

Německý lehký kulomet MG 34 – funkční řez

Oficiálním zavedením jednotného lehkého kulometu s označením Maschinengewehr 34 (MG 34) zrealizoval na počátku roku 1939 německý výzbrojní úřad myšlenku jednotného kulometu (Einheitsmaschinengewehr). Lehký, vzduchem chlazený kulomet, fungující na principu uzamčeného závěru s krátkým zpětným pohybem hlavně a pásovým zásobováním, měl sklopnou odnímatelnou dvojnožku, pro využití ve formě těžkého kulometu jej bylo možné připevnit do třínohého podstavce (Lafette 34), vybaveného rektifikačními prvky. Univerzálnost nové zbraně zvyšovalo její využití ve výzbroji obrněné a tankové techniky.

Zbraň vyvinula v polovině třicátých let firma Mauser Werke, A. G, v Oberndorfu na Neckaru a kromě mateřské továrny, respektive jejího závodu v Berlíně-Borsigwalde, se dostala do výrobních programů firem BSW (Berliner-Suhler Waffen- und Fahrzeugswerke, od roku 1939 Gustloff-Werke) v Suhlu, Rheinmetall-Borsig v Düsseldorfu, Maget v Berlíně-Tegelu a Steyr-Daimler-Puch ve Steyru. Sériová výroba jednotného kulometu běžela v Německu od roku 1936 na plné obrátky, takže k 1. září 1939 už měly ozbrojené složky ve výzbroji celkem 84 087 kulometů MG 34.

Po okupaci zbylé části Československa v březnu 1939 si německá vojenská správa záhy zjistila stav výrobního zařízení, jeho možnosti i rozsahu rozpracovaných zakázek ve strategických podnicích, ať již zadaných MNO či vyráběných na export.

V Československé zbrojovce, a. s. Brno, přejmenované v prosinci 1939 na Zbrojovku Brno, a. s. (Waffenwerke Brünn, Aktiengesellschaft), počítal německý výzbrojní úřad mimo jiné se zavedením výroby zbraní „říšského vzoru“, tedy pušek K 98k s krycím označením P-18 a lehkých kulometů MG 34, označovaných jako K-18.

Systém mozaikové výroby počítal s výrobou jednotlivých zbraňových součástí v řadě jiných podniků, takže zakázky na výrobu jednotlivých dílů kulometu MG 34 nedostal jen brněnský závod, ale také Česká zbrojovka ve Strakonicích s pobočným závodem v Uherském Brodě, jež za války vyráběla ve své pobočce kompletní hlavně, mateřský závod plnil objednávky na součásti závěrového mechanismu.

V průběhu roku 1940 probíhaly v brněnské zbrojovce přípravy výroby jednotlivých součástí kulometu MG 34 s výjimkou rukojeti, příklopu, podávacího stolu a pažby, jež jí měla v následujícím období dodávat firma Steyr-Daimler-Puch ve Steyru. Na konferenci se zástupci OKH (Oberkommando des Heeres – Vrchní velitelství pozemních sil) koncem listopadu 1940 byla stanovena měsíční produkce na 3000 kusů kompletních kulometů.

Prvních 327 kusů smontovala továrna v lednu 1941, avšak z celého množství prošlo přejímkou jen 39 zbraní. Na konci února už vyexpedovala továrna prvních 700 kulometů.

Vzhledem k absenci přesnějších údajů o výrobě v průběhu roku 1941 můžeme bezpečně pouze konstatovat, že od ledna do září vyrobila brněnská zbrojovka 12 000 kompletních kulometů; přesné zjištění skutečné produkce za rok 1941 je otázkou dalšího studia archivních materiálů.

V následujícím roce 1942 bezpečně zbrojovka vyrobila v období od července do listopadu 12 890 kusů, měsíční výkazy ostatních měsíců dosud k dispozici nejsou. Nicméně za předpokladu, že by produkce činila průměrně 2300 zbraní za měsíc, pak by mohla roční výroba činit 28 990 kulometů, což není nereálné.

Ani v dalších letech se výroba německých kulometů ve zbrojovce nezastavila. Kombinace známých měsíčních a čtvrtletních výkazů výroby ukazuje, že do konce roku 1943 továrna vyrobila 30 992 zbraní. Zřejmě od poloviny roku 1943 začala zbrojovka vyrábět rovněž tankové verze, ve výkazech označované „mit Panzermantel“ – s pancéřovým pláštěm. Tlak na zvýšení produkce se současnou snahou o maximalizaci materiálových úspor při výrobě vybičoval v průběhu roku 1944 zbrojovku k průměrné měsíční produkci 5000 kusů, zvýšené v druhém pololetí až na osmitisícovou hranici. Rekapitulace tak ukazuje, že v tomto roce dosáhla továrna produkce ve výši 61 099 kulometů.

Přes celkový hospodářský kolaps s blížící se kapitulací Třetí říše vyráběla továrna kulomety ještě v průběhu ledna a února 1945, kdy vyrobila 14 198 kusů, dalších 7000 kulometů zůstalo v továrně v rozpracovaném stavu. Pokud bychom je do válečné produkce zahrnuli, pak by výroba toho roku obnášela 21 198 kusů.

Na přesné vyčíslení celkového počtu kulometů MG 34 vyrobených za války v brněnské zbrojovce si ještě budeme muset počkat, nicméně z výše uvedených údajů a reálných odhadů vyplývá, že během let 1940–1945 mohla továrna vyrobit 147 279 kusů. Tím se dostala, pokud lze brát údaje o produkci německých zbrojovek jako hodnověrné, na čelní místo mezi výrobci kulometů MG 34, ačkoliv o takové prvenství opravdu nestála.

Vzorkový exemplář z roku 1940 s výrobním číslem 3, značený číselným kódem „945“ a  zpracovaný do podoby funkčního řezu, získalo muzeum v roce 1995 převodem z Prototypy, a. s., Brno.

 

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 1225 mm

Délka hlavně: 625 mm

Délka záměrné: 531 mm

Hmotnost (bez dvojnožky): 9992 g

Teoretická kadence: 900 ran/min.

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

02. 10. 2022
Pro první světovou válku byl charakteristický zákopový způsob boje. V zákopech se žilo,…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…