Puška revolverová s křesadlovým zámkem, Čechy, konec 17. století

František Antonín hrabě Sporck, člen českého místodržitelství, majitel panství Lysá, Kuks a Konojedy, patřil ve své době k největším milovníkům a propagátorům myslivosti a parforsních honů v Čechách. Podporoval lesnictví, chov zvěře, byl však i mecenášem hudby, divadla a výtvarného umění. Roku 1695 založil lovecký řád, jemuž dal jméno po jednom z patronů myslivosti – sv. Hubertovi. Jeho členy byli milovníci parforsních honů, mezi nimi četní vysocí šlechtici a panovníci jednotlivých evropských zemí. Podnikáním a činností všeho druhu se chtěl hrabě Sporck vyrovnat staré šlechtě.

Na rozdíl od řady jiných šlechtických rodů se rozsáhlá sporckovská zbrojnice bohužel nezachovala. Informace o palných zbraních hraběte Sporcka můžeme tak čerpat pouze z některých exemplářů se Sporckovým jménem či jeho erbem, které jsou roztroušeny po různých světových sbírkách. Druhým pramenem jsou některé zmínky ve sporckovské korespondenci a v jeho životopise, který sepsal hraběcí komorník František Rakovský.  Střelecká záliba majitele východočeského panství se výrazně odrazila i v jeho zájmu o technický rozvoj palných zbraní. Mezi výrobky, které pro Sporcka zhotovovali puškaři v Praze, Kuksu i v severovýchodních Čechách, převládají zadovky se sklopnými hlavněmi a různé druhy opakovacích zbraní.

Hrabě Sporck byl velkým obdivovatelem různých systémů opakovaček a k jeho nejoblíbenějším patřily revolverové pušky. Ve sbírce Vojenského historického ústavu se nachází výrobcem nesignovaná a nedatovaná revolverová opakovačka, značená na zámkové desce „FRANZ.ANTONI.GRAF VON SPORCK“. Zbraň má ručně otáčený válec se čtyřmi komorami, z nichž každá je vybavena vlastní pánvičkou a ocílkou. Pokud byla zbraň nabitá, stačilo po výstřelu pootočit válec, natáhnout kohout a mohl v rychlém sledu následovat další výstřel. Opakovačka má ráži 13 mm, délku 1 395 mm a hmotnost 3 592 gramů. Pažba je vyrobena z ořechového dřeva, zámková deska je zdobena ornamentální rytinou, protideska prořezávaným mořským hadem. Podle charakteru výzdoby i podle různých konstrukčních detailů můžeme vznik této zbraně zařadit do konce 17. století.

Revolverové zbraně byly v období 16. až 18. století bezpochyby nejspolehlivějším řešením puškařské snahy o dosažení větší rychlosti palby. Oblastí jejich vzniku bylo pravděpodobně jižní Německo, nejvíce se vyráběly ve střední Evropě a rozšířily se téměř po celé Evropě. Poměrně často byly vyráběny i v puškařských dílnách na našem území. Mezi jejich nejvýznačnější tvůrce patřili karlovarští puškaři Johann Hetischweiler a Georg Ernst Peter nebo Christoph Ludwig z Vrchlabí. Přesto zůstávaly revolverové zbraně ve výzbroji evropských lovců spíše výjimečnými exempláři, používanými těmi nejzámožnějšími příslušníky z jejich středu. Výroba revolverové pušky byla technicky i finančně ještě náročnější než tomu bylo u běžných, byť luxusně provedených loveckých zbraní.

Puška byla do sbírky VHÚ získána nákupem v roce 2016.

Délka 1395 mm, délka hlavně 863 mm, ráže 13 mm, hmotnost 3592 g.