Rakousko-uherský letoun Hansa-Brandenburg C.I

Trojice snímků, pořízených roku 1917 českými vojáky rakousko-uherské armády na rumunské frontě, zachycuje rakousko-uherský letoun Hansa-Brandenburg C.I zasažený Rumuny a poté částečně zamaskovaný.

 

Tento dvoumístný dvojplošník, vyvinutý za první světové války německým konstruktérem Ernstem Heinkelem pro taktéž německou společnost Hansa-Brandenburg, se od roku 1916 dočkal masového nasazení ve službách rakousko-uherského letectva. Udává se, že celkem bylo za války vyrobeno snad až 1318 těchto strojů – velká většina z toho v licenci ve vídeňské firmě Phönix (do roku 1917 „Albatros“) a budapešťské Ungarische Flugzeugfabrik AG (UFAG).

Letouny Hansa-Brandenburg C.I byly během války vyráběny v bezmála dvou desítkách sérií, takže se mírně odlišovaly svým vzhledem i parametry. Rozpětí jejich křídel činilo okolo 12,3 m, délka 8,3 až 8,4 m a hmotnost prázdného stroje zhruba 800 až 900 kg. Maximální rychlost činila původně 140 km/h, ale v průběhu války se zvýšila; stroje jednotlivých sérií byly vybaveny motory značek Mercedes, Daimler, Hiero nebo Benz. Výzbroj představoval jeden pevný a jeden pohyblivý kulomet Schwarzlose ráže 8 mm, vedle toho mohly letouny Hansa-Brandenburg C.I nést pod křídly letecké bomby o celkové váze 60–100 kg. Sloužit mohly v celé řadě rolí – jako pozorovací, bombardovací i školní.

Po skončení první světové války byly tyto stroje používány leteckými silami nástupnických států rakousko-uherské monarchie a staly se základem pro další konstrukce firmy Aero.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha