Rakousko-uherský říční monitor třídy Sava

Snímky zachycují rakousko-uherský říční monitor třídy Sava. Na první fotografii je celkový pohled na plavidlo, na druhé pohled na záď monitoru s pancéřovými kupolemi. Třetí snímek zachycuje plavidlo v přístavišti při pohledu zezadu.

 

Nejmodernějšími říčními monitory, jaké mělo Rakousko-Uhersko za první světové války k dispozici, byla dvojice lodí třídy Sava, jež byly stavěny v Linci od roku 1914 a přijaty do služby roku 1915. Lodě dostaly jména podle řek – Sava a Bosna; druhá loď však byla přejmenována na Temes (II) podle staršího monitoru, poškozeného roku 1914. Po opravě původního monitoru Temes byla nová loď konečně přejmenována na Bosnu.

Tyto monitory byly 62 m dlouhé a 10,3 m široké, měly ponor 1,3 m a výtlak 580 t. Hlavní výzbroj představovala dvě děla ráže 120 mm v dělové věži na přídi. Vedle toho monitor nesl dvě houfnice ráže 120 mm, každou ve vlastní kupoli, dvě protiletadlová děla ráže 66 mm v další kupoli, dvě děla ráže 47 mm a sedm kulometů. Pancéřování nástavby, dělové věže a trojice kupolí na zádi bylo silné až 50 mm, na bocích 40 mm, na palubě až 25 mm. Posádku tvořilo 91 mužů.

Obě plavidla se dočkala konce první světové války, načež si je rozebrali vítězové. Monitor Sava získali Rumuni a dali mu jméno Bucovina. Roku 1944 se lodi zmocnili Sověti a přejmenovali ji na Izmail; později ji vrátili Rumunsku. Bosna připadla Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a byla přejmenována na Vardar, a v dubnu 1941 byla potopena vlastní posádkou při útoku Osy na Jugoslávii.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha