RICHTER, Karel. … a v zádech měli smrt

RICHTER, Karel. … a v zádech měli smrt

Dne 22. prosince 1941 proběhl v Brně stanný soud s celkem 33 osobami z řad československých výsadkářů a domácího odboje. Odsouzení byli popraveni spolu s dalšími 39 účastníky odboje 7. května 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Během podzimu roku 1941 totiž došlo k rozbití všech dosud vysazených parašutistických skupin (s výjimkou v operaci Benjamin prvního vysazeného rotného Otmara Riedla, kterému se nepodařilo navázat spojení s odbojem) a těžké ztráty utrpěly i odbojové organizace, které s výsadkáři spolupracovaly.

Výsadkové operace na území bývalého Československa zahájil zpravodajský odbor exilového Ministerstva národní obrany v Londýně výše zmíněnou operací Benjamin již v dubnu 1941, rotný Riedl byl ale omylem vysazen až na hranicích Rakouska a Itálie. Po kratším věznění se dokázal dostat do Protektorátu, nicméně jeho následné pokusy o kontaktování odboje selhaly. Větší množství výsadků pak bylo v létě 1941 připraveno v SSSR, přičemž část z nich organizovala sovětská rozvědka GRU a část NKVD z dobrovolníků z řad československých komunistů (zpravodajské a sabotážní operace Kaboš a Aroš).

Další dva výsadky pak s podporou sovětů připravila Československá vojenská mise v Moskvě ve snaze získat kontrolu nad zpravodajskými operacemi na vlastním území. Tyto dva výsadky (zpravodajská operace S-1) určené pro Slovensko (S-1/N) a pro Moravu (S-1/R) čítaly po 4 parašutistech. Celkem bylo tedy během srpna a září 1941 vysazeno 23 parašutistů, kteří měli plnit úkoly na území bývalého Československa. Bohužel většina z nich byla kvůli navigační chybě vysazena daleko od svého místa určení, většinou v Polsku, což situaci všech výsadkářů značně zkomplikovalo a v nejednom případě tak došlo k jejich zatčení.

Výsadek S-1/R patřil k těm šťastnějším, neboť 10. září alespoň dopadl skutečně na Moravě, byť mimo cílovou oblast. Po vysazení se parašutistům nepodařilo sejít se, a proto postupovali na vlastní pěst. Ukryli se nejprve u svých příbuzných, následně navázali spojení s odbojem a nakonec se sešli v Kroměříži u Ireny Svobodové, manželky plukovníka (později generála) Ludvíka Svobody. Po nástupu Reinharda Heydricha na pozici zastupujícího říšského protektora zahájili Němci tvrdou ofenzivu proti domácímu odboji, což vyvolalo všeobecnou atmosféru strachu a velmi ztížilo také práci výsadkářů. Těm se nakonec stala osudnou zrada z vlastních řad.

První byl zatčen 19. srpna krátce po seskoku u Krakova Rudolf Mišutka z výsadku Aroš I, který učinil rozsáhlou výpověď, a po předání brněnskému gestapu se z něho stal konfident. Dne 30. září 1941 se pak na gestapu v Olomouci dobrovolně přihlásil Ferdinand Čihánek z výsadku Aroš III, který pak prozradil veškeré údaje o připravovaných operacích, což se rovnalo katastrofě, neboť výsadkáři operací Aroš a S-1 byli školeni společně. Také z Čihánka se stal konfident gestapa, který aktivně pomáhal rozbít síť spolupracovníků parašutistů a domácího odboje. Ačkoliv Mišutka a Čihánek nejsou tak známí jako obdobní zrádci Karel Čurda a Viliam Gerik, jejich role v našich vojenských dějinách je stejně tragická.

Na přelomu října a listopadu tak byli zatčeni Bohuslav Němec, František Brauner a Jan Kasík (i z něho se stal konfident gestapa) z výsadku S-1/R (poslední František Ryš unikal gestapu až do května 1942, kdy náhodou v Brně potkal Rudolfa Mišutku, který jej následně předal Němcům) a také řada jejich spolupracovníků, což do značné míry paralyzovalo celé odbojové hnutí na Moravě. První výsadky ze SSSR tak skončily neúspěšně a další připravované operace S-2 a S-3 byly pozastaveny (mezi připravovanými dobrovolníky pro S-3 byl také Josef Buršík, budoucí hrdina SSSR a velitel čs. tankového praporu, a bývalí interbrigadisté Karel Vejvoda a Vendelín Opatrný). Československé výsadky do Protektorátu poté pokračovaly operacemi Anthropoid, Silver A, Silver B a dalšími z londýnské zvláštní skupiny D během jara 1942. K obnovení větší výsadkové činnosti ze SSSR došlo až roku 1943, kdy byly pro změnu omezeny výsadky z Velké Británie.

Prezentovaná kniha renomovaného historika a dříve dlouhodobého pracovníka VHÚ Praha plk. PhDr. Karla Richtera, CSc., přináší čtenáři nejen příběh výsadku S-1 a rodiny plukovníka Ludvíka Svobody, stejně jako dalších odbojářů podporujících parašutisty, ale vysvětluje také souvislosti počátečních československo-sovětských jednání o spolupráci a popisuje například také konflikt o čs. vojáky internované v SSSR. Publikace je psána typickým autorovým jazykem, lehce a čtivě v popularizačním stylu, nicméně bez použití poznámkového aparátu. Jedná se v podstatě o druhé opravené a doplněné vydání knihy Výsadek S-1, na níž se autorsky podílel také pplk. Vlastimil Kožnar a která vyšla již v roce 1988. Představovaná kniha se od původního vydání odlišuje objektivním vylíčením zpočátku problematických československo-sovětských vztahů, které z pochopitelných důvodů v předrevolučním vydání obsaženy nebyly. Samotný autorský text je poměrně hustě prokládán pasážemi vzpomínek pamětníků.

Citace:

RICHTER, Karel. … a v zádech měli smrt. Třebíč : Akcent, 1997. 325 s.

Aktuálně



Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

09. 07. 2025
Nasazení letectva za druhé světové války přitahuje pochopitelnou pozornost. Letectvo v tomto konfliktu…
Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…
Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…