Sovětský lehký kulomet DP – německá kořist

Sovětský lehký kulomet DP – německá kořist

Na sklonku roku 1927 zavedla Dělnicko-rolnická Rudá armáda – RKKA (Рабоче-крестьянская Красная армия) do své výzbroje 7,62 mm lehký kulomet vzor 1927, označovaný také písmeny DP (Дегтьярева, пехотний), tedy jménem jeho konstruktéra Vasilije Alexejeviče Děgťareva (1879–1949) a charakterem zbraně. Mechanismus nového lehkého kulometu fungoval na principu uzamčeného závěru s odběrem tlaku plynů na píst. Systém uzamčení spočíval ve dvou uzamykacích závorách, symetricky uložených na bocích závorníku. Při uzamčeném závěru zapadaly zadní konce závor do odpovídajících vybrání v pouzdře závěru a jejich pohyb ovládal výstupek nosiče závorníku, v němž byl uložen úderník. Pod vzduchem chlazenou hlavní, chráněnou ochranným pláštěm, se nacházela plynová trubice s pístem a vratnou pružinou. Konstrukčně velmi jednoduchá zbraň byla zásobována náboji z diskového zásobníku, uloženého horizontálně na horní ploše pouzdra závěru. Původní zásobníky měly kapacitu 49 nábojů, funkční problémy vedly ke snížení kapacity o dva náboje. Jednoduchý spoušťový mechanismus umožňoval pouze nepřetržitou střelbu.

Kulomety DP vyráběl před válkou a během války závod č. 2 v Kovrovu, jenž nesl od března 1937 název Státní svazový závod č. 2 K. O. Kirkiža (Государственный Союзный завод N2 им. К.О. Киркижа). V průběhu Velké vlastenecké války nemohl kovrovský závod vykrýt veškeré požadavky Rudé armády, takže výroba kulometů DP běžela ještě v závodě č. 526 ve Stalinsku (Novokuzněck) a po ukončení blokády města je vyráběli také v leningradském závodě č. 7 „Arsenal“. O masovém charakteru výroby vypovídá skutečnost, že v letech 1941–1945 vyrobily sovětské továrny celkem 809 823 kulometů DP a tankových verzí DT včetně jejich modernizovaných provedení DPM a DTM.

Přepadením Sovětského svazu 22. června 1941 zahájila německá armáda operaci Barbarossa, jejímž cílem nebylo nic menšího, než „získání nového životního prostoru pro říšskoněmeckého dělníka a zničení bolševického režimu“. Charakter bleskové války (der Blitzkrieg) vydržel německým divizím pouze do prosince 1941, kdy vyčerpaná a ruskou zimou decimovaná německá vojska zastavila svůj postup před Moskvou, aby pak musela pod náporem Rudé armády zaujmout obranná postavení.

Boje na východní frontě sice přinášely v další fázi obrovské materiální a lidské ztráty, německá armáda ovšem získala v letech 1941–1943 nepřeberné množství zbraní sovětské provenience, jejichž objem jen u pěchotní výzbroje je dnes hrubě odhadován minimálně na dva miliony kusů.

Stejně jako výzbroj z jiných okupovaných států se také sovětské zbraně dočkaly zařazení do výzbroje německých ozbrojených sil pod krycím kódovým označením a k jejich používání byly vydány jednotlivé návody s názvem Gebrauchanleitungen für russisches Gerät (Návody na používání ruských zařízení). Lehké kulomety DP dostaly krycí označení „leMG 120 (r)“ čili lehký kulomet 120 (ruský) a příslušný návod na jejich obsluhu, datovaný 29. srpna 1942, nesl označení D 41/1f .

Z dostupných údajů o výzbrojních počtech kořistních zbraní z roku 1944 vyplývá, že v evidenci německých ozbrojených sil se nacházelo 17 687 sovětských lehkých kulometů DP, z nichž plných 9875 bylo transformováno na německý náboj 7,92 mm Mauser. Úprava spočívala kromě převrtání původní hlavně a vystružení nové nábojové komory či jejího nahrazení novou hlavní v ráži 7,92 mm v přestružení lůžka pro dno nábojnice na čele závorníku, výměny vytahovače nábojnic za delší provedení a výměně podavače v zásobníku. Společným znakem adaptovaných kulometů je také absence typického kónického tlumiče plamene a jeho nahrazení vroubenou maticí, chránící vnější závit na ústí hlavně.

Aby nedocházelo u adaptovaných kulometů k záměnám střeliva, nesly upravené zbraně na pravé straně pouzdra závěru značení v podobě písmen „SS“ případně „sS“ a římského čísla. Uvedená písmena zpravidla sváděla k mylnému laickému názoru, že se jednalo o kulomety, přidělené útvarům Zbraní SS (Waffen-SS), ve skutečnosti vyjadřovala německé označení „schweres Spitzgeschoss“, tedy těžká špičatá střela. Není ovšem jasné, proč jsou tedy některé zbraně adaptované na náboj 7,92 mm Mauser značeny oběma velkými písmeny S, rovněž význam římských číslic nebyl dosud hodnověrně objasněn.

Sovětské lehké kulomety DP vzhledem k celkově vyrobenému množství patří mezi poměrně rozšířené zbraně, představující typickou výzbroj Rudé armády v předválečném období a v průběhu druhé světové války. S jejich válečnými adaptacemi na náboj 7,92 mm Mauser se již lze setkat jen velmi ojediněle. Bezmála deset tisíc tehdy upravených zbraní představuje sice velké množství, avšak reálný počet dochovaných kusů bude velmi nízký.

Exemplář vyrobený v roce 1942 závodem No. 2 v Kovrovu, později adaptovaný na náboj 7,92 mm Mauser,, získalo muzeum roku 1960 převodem z Hlavní správy Veřejné bezpečnosti Praha.

 

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 1370 mm

Délka hlavně: 598 mm

Délka záměrné: 615 mm

Kapacita zásobníku: 47 nábojů

Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 10 360 g

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

17. 09. 2022
V naší sérii článků, v nichž vám představujeme novou podobu Armádního muzea Žižkov, se…