Útěkový kompas vyrobený z kostky mýdla

V průběhu 2. světové války se do německého zajetí dostalo více než 10 000 britských letců. Pokusy o útěk nebyly mezi nimi nijak ojedinělé a právo na něj bylo zakotveno i v Ženevských úmluvách. Základní pomůcku pro úspěšný útěk představoval kompas. Kromě průmyslově vyráběných „escape cmpassů“ se zajatci museli mnohdy spoléhat i na kompasy vlastní výroby. Prezentovaný exemplář zasazený do kostky mýdla pochází ze zajateckého tábora Stalag VIIIB (později Stalag 344), který se nacházel nedaleko města Lamsdorf (dnes Łambinowice) ve Slezsku.

Podle původního záznamu byl kompas dne 1. října 1943 odebrán válečnému zajatci Johnu Whitefieldovi, který byl zadržen při pokusu o útěk z pracovního komanda E51. Přesná identita Johna Whitefielda zůstává zatím nejasná, je však možné, že byl identický s W/O Frederickem Whitefieldem, který jako palubní mechanik bombardéru Handley Page Halifax Mk. II DY-Q padl do zajetí během náletu na Frankfurt v září 1942 a v březnu 1945 zemřel po evakuaci Lamsdorfu před postupující Rudou armádou.

V roce 1945 kompas zajistilo posádkové velitelstvím v Lounech a v prosinci 1945 jej předalo do sbírky VHÚ.