Vojenská legitimace npor. Otakara Jaroše
Dne 1. srpna 2012 uplynulo 100 let od narození kpt. in memoriam Otakara Jaroše (1912–1943), prvního zahraničního příslušníka jemuž bylo uděleno nejvyšší sovětské státní vyznamenání – titul Hrdina Sovětského svazu (17. března 1943). Otakar Jaroš absolvoval roku 1937 Vojenskou akademii v Hranicích, poté nastoupil službu v Prešově. Po okupaci českých zemí byl propuštěn ze svazku čs. branné moci a nastoupil jako poštovní úředník v Náchodě. Do tvořící se čs. zahraniční armády odešel 12. srpna 1939, v Malých Bronowicích byl prezentován 24. srpna ve funkci velitele telegrafní roty. Po sovětském útoku na Polsko byl internován v táborech Suzdal a Oranki. Od června do srpna 1941 působil jako radista u čs. vojenské mise v SSSR v Moskvě. V Buzuluku byl prezentován 7. února 1942 ve funkci velitele 1. pěší roty 1. čs. samostatného polního praporu v SSSR. V září 1942 byl přeřazen do skupiny důstojníků z povolání. Se svou jednotkou se zúčastnil bojů u Sokolova, kde jako velitel obrany této vesnice padl 8. března 1943. Ač vysoce vyznamenán, byl doposud in memoriam povýšen pouze jednou – a to v květnu 1943. Jako nekomunista se Otakar Jaroš nedočkal dalšího povýšení nejen po únoru 1948, ale ani po listopadu 1989.
Vojenská legitimace npor. Otakara Jaroše je součástí pozůstalosti, kterou do sbírek VHÚ věnovala v roce 1961 jeho matka Anna.