Vojenská legitimace Otakara Jaroše 

Vojenská legitimace Otakara Jaroše 

Na počátku existence československé vojenské jednotky v SSSR používali vojáci různé legitimace, které si s sebou přinesli z předchozího vojenského působení, včetně sovětských a předválečných československých vojenských knížek. Ke sjednocení došlo v září 1942, kdy byly vydány nové jednoduché průkazky v tvrdých papírových deskách potažených modrým plátnem. Na přídeští se nacházel text s těmi nejnutnějšími údaji, které obsahovaly pouze jméno, hodnost, číslo, datum vystavení, místo na fotografii a dva podpisy – majitele a velitele. To všechno v české i ruské variantě. O výrobních obtížích svědčí skutečnost, že místo zamýšleného malého státního znaku byl na deskách vytlačen pouze rámeček s informativním textem. Pro zřejmé nedostatky původní legitimace se v polovině roku 1943 objevil nový vzor v červených deskách, který již o vojenské kariéře majitele vypovídal podstatně komplexněji. 

Prezentovaná vojenská legitimace „buzuluckého“ vzoru patřila veliteli 1. roty československého polního praporu, npor. Otakaru Jarošovi (1. 8. 1912, Louny – 8. 3. 1943, Sokolovo). Ten svou vojenskou kariéru zahájil v roce 1934 v řadách československé armády a posléze se stal důstojníkem telegrafního vojska. Jako absolvent Vojenské akademie v Hranicích se nesmířil s okupací Československa a 12. srpna 1939 odešel do Polska. Po polské porážce byl společně s dalšími vojáky Československého legionu internován v SSSR. Po začátku německo-sovětské války působil od června do srpna 1941 jako radista u čs. vojenské mise v Moskvě a v únoru 1942 byl jako jeden z prvních vojáků prezentován v Buzuluku, kde se začal formovat 1. čs. samostatný polní prapor v SSSR. O rok později odjel jako velitel roty na frontu, kde během bitvy u Sokolova padl. Za statečnost prokázanou během bitvy proti německé přesile byl Otakar Jaroš in memoriam jako první cizinec ve druhé světové válce vyznamenán titulem Hrdina SSSR. 

Rozměry: 10,5 x 7,2 cm 

Legitimace Otakara Jaroše byla do sbírky VHÚ Praha získána po 2. světové válce darem od rodiny. 

Aktuálně



Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

12. 07. 2025
Příměstský mediální tábor Akademie ČTK Zuřivý reportér se letos konal už popáté.…
V dílnách Armádního muzea dva týdny pracovaly studentky střední školy v Hellichově ulici. Pokračují tak v zavedené spolupráci

V dílnách Armádního muzea dva týdny pracovaly studentky střední školy v Hellichově ulici. Pokračují tak v zavedené spolupráci

11. 07. 2025
Studentky druhého ročníku Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické…
Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

09. 07. 2025
Nasazení letectva za druhé světové války přitahuje pochopitelnou pozornost. Letectvo v tomto konfliktu…
Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…