Vyhláška Obchodnictvu na Těšínsku!, 1920

Československé obsazení sporného slezského území během tzv. sedmidenní války na počátku roku 1919 nezanechalo mezi dohodovými politiky v Paříži nejlepší dojem. Na základě informací získané Těšínskou kontrolní komisí začala v březnu jednat Nejvyšší rada v Paříži o variantách vytyčení nové hranice. Po nezdaru jednání bylo v srpnu 1919 rozhodnuto vyřešit spor lidovým plebiscitem.

Kvůli nevyjasněným podmínkám v otázce hlasování přijela Mezidohodová plebiscitní komise do Těšína teprve v lednu 1920 a od 2. února začala úřadovat. Spolu s Komisí přijela na Těšínsko i dohodová vojska tvořená Francouzi a Italy, kteří vystřídali přítomné polské a československé jednotky. Území bylo rozděleno na tři správní celky. Českou část – tzv. Západní prefekturu – tvořil politický okres frýdecký a 29 obcí okresu těšínského. Polskou Východní prefekturu tvořil politický okres bílský, 41 obcí okresu těšínského a 16 obcí okresu fryštátského. Třetí část tvořil okres Karviná, který byl vyčleněn z politického okresu Fryštát, a komise jej spravovala sama. Dlouho připravovaný plebiscit se však v důsledku zostřující se situace, poznamenané rozsáhlými nepokoji a nacionálními bojůvkami, dostal do slepé uličky. Celý spor tak nakonec v červenci 1920 ukončila arbitráž, která si však na obou stranách získala řadu kritiků a v konečném důsledku vedla k obnovení sporu o 18 let později.

Ojedinělou upomínkou na činnost Mezidohodové plebiscitní komise je i prezentovaná vyhláška ze 4. února 1920, která informuje obyvatelstvo o zřízení celní „čáry“ na řece Ostravici.

Vyhláška byla do sbírky VHÚ Praha zakoupena v roce 2019.

Rozměry: 56 x 42 cm