Zdrojová část československé agenturní radiostanice Sparta I

Pro domácí odboj mělo v letech 2. světové války zásadní význam udržení spojení s vedením zahraničního odboje v Londýně. V počáteční fázi války hrálo důležitou roli poštovní a kurýrní spojení. S přibývajícími úspěchy německé armády se ale protektorát dostával do naprosté izolace a jedinou možností se stalo radiotelegrafní spojení. Jeho zásadní význam spočíval hlavně v předávání cenných zpravodajských informací. V Londýně byly poskytovány Britům a zvyšovaly kredit vedení zahraničního odboje. Udržení spojení s domácím odbojem tak bylo pro londýnské vedení životně důležité. Jen tak bylo možné získávat objektivní zprávy z okupované vlasti a zároveň koordinovat odbojové aktivity. Intenzita domácího odboje hrála navíc zásadní roli v jednáních s Brity o oduznání Mnichovské dohody.

Největších úspěchů za cenu velkých ztrát dosáhly radiostanice spojovacího programu domácího odboje SPARTA I a II. SPARTA I udržovala pravidelné spojení od dubna 1940 do května 1941. Mezi její telegrafisty patřil i četař Jindřich Klečka. V březnu 1941 navázala spojení i radiostanice skupiny „Tří králů“, hlásící se jako SPARTA II. Zlikvidována byla v červnu 1941. Následně udržovala spojení s Londýnem pouze další stanice SPARTA I zprovozněna Jindřichem Klečkou. Dne 3. října 1941 navázal spojení s Londýnem naposled. Krátce před půlnocí se v obklíčení Gestapem zastřelil. Díky programu SPARTA bylo do zahraničí předáno na 16 000 depeší.