Chladné zbraně a zbroj

Polská karabela, konec 17. století

Polská karabela, konec 17. století

  Karabela tvoří zcela specifický typ šavle. Jako zbraň „kostjumówa“ byla nedílnou součástí národního kroje polských šlechticů. Charakteristickým znakem této zbraně je její jílec, nahoře zakončený obrysem ptačí hlavičky. Specifický je i tvar záštity připomínající ozdobnou sponu, kterou lze vepsat do kosočtverce. Vyskytují se exempláře s jílci vykládanými zlatem a zdobenými stříbrným reliéfem nebo drahokamy. […]

Rakouská šavle pro důstojníky jezdectva vzor 1845

Rakouská šavle pro důstojníky jezdectva vzor 1845

  V roce 1845 byla pro všechny druhy rakouského jezdectva poprvé zavedena jednotná šavle. Předlohou se jí stala britská jezdecká šavle vzor 1834, která byla pro potřeby rakouské armády jen minimálně upravena. Stejně jako všechny následující modely byla vyráběna ve dvou variantách – pro mužstvo a pro důstojníky. Charakteristická je tvarem jílce, který se od […]

Lovecký tesák, 1. polovina 18. století

Lovecký tesák, 1. polovina 18. století

  Obecnou představu lovecké chladné zbraně dnes díky svému mohutnému zastoupení v soukromých i veřejných sbírkách reprezentuje tesák. Tato jednosečná zbraň s rovnou či lehce zakřivenou čepelí a ostrým hrotem získala oblibu ve všech koutech Evropy, ať už v nich byla preferována štvanice, parforse nebo německý typ uzavřeného honu. Byl užíván k přetnutí šlach nebo […]

Rakouský kyrysnický palaš, kolem 1730

Rakouský kyrysnický palaš, kolem 1730

  V průběhu 17. století palaš postupně přebral funkci jezdeckého meče. Byl vytvořen jako kombinace rovné mečové čepele západního typu s dopředu zakřiveným šavlovým jílcem. Tato kombinace přinesla možnost použití palaše k bodnutí i seknutí a současně díky tvaru rukojeti k zasazení přesnější a pádnější rány. Nová zbraň byla lehčí než původní západoevropský meč a […]

Meč pro příslušníky c. k. trabantské gardy, 2. polovina 19. století

Meč pro příslušníky c. k. trabantské gardy, 2. polovina 19. století

  Trabantská tělesná garda byla jednou z pěti strážních jednotek rakouského císaře a uherského krále. Založena byla v roce 1767 jako pěší „k. k. Leibgarde zu Fuß“ poté, co císařovna Marie Terezie zrušila tzv. Švýcarskou gardu. Jako „k. k. Trabanten-Leibgarde“ ji v roce 1790 předpisem ustanovil císař Leopold II. Na rozdíl od dalších stráží (Arcièren-Leibgarde […]

Meč popravčí, počátek 17. století

Meč popravčí, počátek 17. století

  Popravčí meč není v pravém slova smyslu zbraň, nýbrž nástroj k výkonu trestu hrdelního práva. Tvar meče je proto zcela specificky přizpůsoben svému účelu – stětí odsouzencovy hlavy. Rukojeť bývá tak dlouhá, aby ji mohl mistr popravčí uchopit oběma rukama, položenýma pod sebou. Jednoduchá záštita, která jen napodobovala formu skutečného bojového meče, je záležitostí […]

Německá dýka pro velitele RLB – Reichsluftschutzbund (Říšský svaz pro protiletecká opatření), I. model

Německá dýka pro velitele RLB – Reichsluftschutzbund (Říšský svaz pro protiletecká opatření), I. model

  Bezpečnostní a pomocná služba (Sicherheits und Hilfsdienst – SHD) byla vytvořena v roce 1935 jako protivzdušná policie. Byla to civilní ochranná služba, která měla na starosti protivzdušnou obranu a záchranu obětí bombardování, a to všechno ve spojení s Technische Nothilfe (Technické nouzové sbory) a Feuerschutzpolizei (Požární sbory). V dubnu roku 1942 bylo SHD přejmenováno […]

Končíř, 1. polovina 16. století

Končíř, 1. polovina 16. století

  Historii tohoto druhu meče můžeme vystopovat až do 14. století. Čepel bývala většinou trojhranného nebo kosočtvercového průřezu. Nejdéle se tato zbraň udržela na východě Evropy, v armádách států sousedících a válčících s Turky. V důsledku teplého podnebí užívali turečtí bojovníci výhradně kroužkové zbroje, kterými dokázala proniknout právě jen bodná čepel končíře, vybroušená do ostrého […]

Rapír, konec 16. století

Rapír, konec 16. století

  Již v 15. století se šermířský souboj ojediněle vyskytoval ve Španělsku a ve Francii. V první polovině 16. století přicházely z Francie zprávy o strašlivých následcích soubojové horečky, která se za vlády Ludvíka XII. (1498–1515), Františka I. (1515–1547) a Karla IX. (1560–1574) stala doslova morem. Ve druhé polovině 16. století tam během pouhých dvaceti […]

Uherská husarská šavle, kolem 1700

Uherská husarská šavle, kolem 1700

  Šavle se do Evropy dostala z východu a většího uplatnění dosáhla za tureckých válek, kdy se s ní seznámily národy bojující s Turky – Uhři, Rusové a Poláci. Turecké nájezdy v 16. století způsobily obrovskou oblibu turecké šavle typu kilidž, k jejímuž masovému rozšíření docházelo zejména v 17. století. Dominantní vliv kilidže trval až […]

Rapír se zvoncovým košem, Španělsko, kolem 1650

Rapír se zvoncovým košem, Španělsko, kolem 1650

  Kord nebo rapír se zvoncovým košem je posledním významným vývojovým typem této zbraně. Španělští mistři jej vytvořili někdy na počátku 17. století. Základ jeho tvaru zřejmě ani nepocházel ze Španělska. Podobné náznaky se objevují na kordech švédských a německých důstojníků v prvních letech třicetileté války. Španělsko však s obvyklou dokonalostí vypracovalo tvar této zbraně […]

Dýka pro příslušníky oddílů SA

Dýka pro příslušníky oddílů SA

  Sturmabteilung (SA), úderné oddíly nacistické strany NSDAP, byly vytvořeny v roce 1921 po velkém veřejném shromáždění NSDAP v mnichovské pivnici Hofbräuhaus. Jednotky SA, známé také jako tzv. hnědé košile, sloužily zpočátku jako pořádková a ochranná síla při stranických srazech. Pod vedením Ernsta Röhma se z původního oddílu o 46 mužích postupně vyvinula v rozsáhlou […]

Československý bojový nůž speciální vz. 85

Československý bojový nůž speciální vz. 85

  V lednu 1982 byl na Správě bojové přípravy MNO přednesen požadavek na zabezpečení bojového nože, nezbytného pro činnost průzkumných jednotek ČSLA v týlu protivníka. Bojový nůž speciální (krycí jméno BONUS) měl být domácí konstrukce a měl splňovat požadavek na pohotové použití pro boj zblízka, při seskocích padákem a víceúčelového použití při činnosti v týlu […]

Nůž útočný vz. 75

Nůž útočný vz. 75

  Na počátku 70. let přestal do té doby užívaný útočný nůž OV-7 (nůž útočný obranný výsadkový) vyhovovat armádním potřebám, takže byl zadán úkol vyvinout modernější typ útočného nože jako osobní zbraně jednotlivce pro průzkumné, výsadkové, letecké a speciální jednotky. Tímto úkolem (krycí jméno UTON) byl pověřen Výzkumný a zkušební ústav 011 Slavičín ve spolupráci […]

Kordík vzor 39 pro důstojníky a vojenské úředníky Vládního vojska Protektorátu Čechy a Morava

Kordík vzor 39 pro důstojníky a vojenské úředníky Vládního vojska Protektorátu Čechy a Morava

  Po okupaci českých zemí nacistickým Německem v březnu 1939 byly zbytky československé armády v nově vzniklém protektorátu odzbrojeny a rozpuštěny. Nařízením protektorátní vlády č. 216/39 Sb. z 25. července 1939 bylo vytvořeno Vládní vojsko, čímž mělo být vytvořeno zdání určité suverénnosti protektorátu a současně zabráněno hromadnému zapojení propuštěných vojáků do protinacistického odboje. Maximální stav […]

1 2 3 11

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha