Chladné zbraně a zbroj

Rakousko-uherský útočný nůž vzor 1917

Rakousko-uherský útočný nůž vzor 1917

  Dýka nebo dýkovitý nůž byly od nepaměti součástí doplňkové výzbroje vojáka. Zákopový charakter 1. světové války vedl k boji muže proti muži ve stísněném prostoru zákopu, kde byl tehdejší dlouhý bodák nasazený na pušce prakticky nepoužitelný. Přirozenou reakcí na tuto situaci bylo vytvoření speciálního dýkovitého otevřeného nože. Zákopové nože se vyráběly primitivním způsobem v […]

Rakousko-uherský zákopový biják, 1914–1918

Rakousko-uherský zákopový biják, 1914–1918

  V zákopových bojích první světové války bylo užíváno velké množství různých typů bijáků, jež se vzájemně mohly odlišovat jednak tvarem i materiálem rukojeti a násady (dřevo, ocelové péro), jednak tvarem hlavice (koule, krychle, hruška, různé typy ocelových korunek s hroty apod.). V případě boje muže proti muži v úzkém zákopu velmi často posloužila i […]

Rakousko-uherský ženijní tesák vzor 1853/89

Rakousko-uherský ženijní tesák vzor 1853/89

  Ve výzbroji habsburské armády se tesák ve větší míře objevil v polovině 19. století. U technických jednotek jako byli pionýři nebo sapéři (ženisté) byla v tomto období všeobecně zavedena pionýrská šavle vzor 1807. V roce 1847 testoval prapor pionýrů ve Veroně přínos a praktičnost několika prototypů nově konstruovaných zbraní, určených speciálně pro příslušníky technických […]

Levoruční dýka, Sasko, kolem 1590

Levoruční dýka, Sasko, kolem 1590

  S rozvojem renesanční společnosti pozbývala dýka svůj předchozí výrazně vojenský charakter a stále více se prosazovala jako zbraň civilní. Dýka se stala honosným předmětem, nedílnou součástí výbavy šlechtice. Párovou zbraní šlechtického rapíru se stala levoruční dýka. Při šermu v kombinaci s rapírem se dýka držela v levé ruce a doplňovala akce delší zbraně – […]

Lovecký tesák, Rakousko, polovina 19. století

Lovecký tesák, Rakousko, polovina 19. století

  Po zániku parforsních honů pozbyly lovecké tesáky svou praktickou funkci a staly se pouhým odznakem lesnického povolání a obecným symbolem myslivosti. Nového adepta na svobodného myslivce nebo lesníka pasoval lesní správce nebo přímo vlastník panství. Při tomto obřadu ocenil dobré vlastnosti pasovaného, jeho schopnosti a odbornou připravenost, a propustil ho z učení jako svobodného […]

Schiavonna, 1. polovina 17. století

Schiavonna, 1. polovina 17. století

Schiavonna, známá ze 17. století, se vyvinula ze starších mečů, jejichž hromadná produkce v 15. století umožnila vojensky zajistit mezinárodní vzestup Benátek jako významné obchodní velmoci. Pod označením schiavonna jsou tyto meče v počtu několika set zapsány v inventářích dóžecího paláce. Název meče, používaný zřejmě již mnohem dříve, svědčí o tom, že šlo o součást […]

Kinžál, Kavkaz, počátek 20. století

Kinžál, Kavkaz, počátek 20. století

  Kinžál se stal součástí kavkazských národních krojů a velké obliby dosáhl zejména u kozáckých vojsk, kde se vedle známější šašky stal druhou poboční zbraní jejich příslušníků. Dýka, jejíž vznik můžeme zasadit do počátku 20. století, má celkovou délku 437 mm a je opatřena 318 mm dlouhou a 35 mm širokou čepelí s oboustranným ostřím, […]

Potápěčský nůž Piloun

Potápěčský nůž Piloun

  Nůž Piloun byl předchůdcem mnohem známějšího nože BONUS vz. 85 (BOjový útočný NŮž Speciální) a vyráběla jej firma Sportklimex Praha, později Aquacentrum Praha. Používali jej vojenští i policejní potápěči a sportovní potápěči tehdejšího Svazarmu. Nůž Piloun byl součástí potápěčských souprav SP 20, SP 20D a SP 40. V soupravě byly uloženy dva nože na […]

Lovecký sekáč, Rakousko/jižní Německo, 2. polovina 19. století

Lovecký sekáč, Rakousko/jižní Německo, 2. polovina 19. století

  I v průběhu 19. století byl k vysekávání parohů a k rušení velké zvěře užíván pádný sekáč se širokou čepelí, která však byla oproti starším typům výrazně kratší. Do doby, než se začalo cenit paroží jelení zvěře jako trofej i s lebkou, odsekávalo se pomocí tesáku nebo sekáče i s kusem lebeční kosti. Čepel […]

Lohar, Afghanistán, 19./20. století

Lohar, Afghanistán, 19./20. století

  Tvarově nezaměnitelný lohar je spojen s afghánským kmenem Bannuchi (Banuchi, Banochi), žijícím v severozápadní pohraniční provincii v blízkosti Chajbarského průsmyku. Kočující kováři z této oblasti vyráběli zbraň tvarem částečně připomínající evropská bojová kladiva nebo indické sekery zaghnal. Zobcovitý tvar čepele zase odkazuje na africké vrhací sekery. Lohar sloužil jako bojová zbraň a nahrazoval delší […]

Nůž pro příslušníky Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend)

Nůž pro příslušníky Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend)

  Nůž byl určen pro všechny příslušníky Hitlerjugend jako ocenění za splnění řady dovednostních úkolů a testů. Jeho udělení mělo symbolický a psychologický význam, neboť se vycházelo ze zásady, že jen zvlášť vybraní a vyzrálí jedinci mohou vlastnit zbraň. Za takové byli považováni všichni příslušníci Hitlerjugend. Byl dostupný ve všech autorizovaných obchodech a dílnách za […]

Československá mačeta vzor 1952

Československá mačeta vzor 1952

  O československé mačetě vzor 1952 je známo jen velmi málo informací. Vyráběly ji Čenkovské strojírny, tradiční výrobce ručních sečných nástrojů, který v roce 2002 skončil v likvidaci. Do ČSLA byla sice zavedena, ale pravděpodobně pouze jako vojenský pracovní nástroj, který sloužil zejména při odstraňování náletových dřevin. Ocelová, jednosečná čepel se zahnutou špicí. V horní části po […]

Švédský pěchotní tesák vzor 1848

Švédský pěchotní tesák vzor 1848

  Švédský pěchotní tesák vzor 1848 je v českých sbírkách vzácnou a neobvyklou zbraní. Má mohutnou jednosečnou listovitou čepel, která je na vnitřní straně značena „JOHAN SVENGREL ESKILSTUNA“, na vnější straně pak „TR.R. No 82 ALK AB“. Rukojeť je tvořena ze dvou dřevěných střenek, upevněných pomocí dvou železných nýtů s mosaznými podložkami. V horní části […]

Vrhací hvězdice „Rotačka“

Vrhací hvězdice „Rotačka“

  Aquacentrum Praha, podnik Ústředního výboru Svazarmu (Svaz pro spolupráci s armádou), vyvinul pro potřeby armády v polovině 80. let 20. století vrhací hvězdici všeobecně známou pod názvem „Rotačka“. Určena měla být jednotkám vojskového, hloubkového i speciálního průzkumu ČSLA, nicméně do jejich výzbroje zavedena nikdy nebyla. Hvězdice se skládá ze dvou ramen ve tvaru kosodélníku, […]

Československý armádní nůž VO-7

Československý armádní nůž VO-7

  V armádě první československé republiky nebyl nůž oficiálně zaveden. Přejímány a používány byly italské útočné nože vzor 1916 nebo nože bývalé rakousko-uherské monarchie vzor 1917. Stejně tomu bylo i po druhé světové válce, kdy až do konce čtyřicátých let byly neoficiálně používány kořistní nože německé armády. V roce 1948 byly vyrobeny první prototypy československých […]

1 2 3 4 9

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha