JAROSLAV ŠVARC / 11. května 1914 – 18. června 1942

Jaroslav Švarc byl jedním ze sedmi československých vojáků, kteří před 80 lety, dne 18. června 1942, bojovali v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici proti nacistické přesile. Byl příslušníkem československého pěšího pluku 2 ve Francii, pěšího praporu 2 ve Velké Británii a parašutistou – příslušníkem skupiny TIN. Jaroslav Švarc byl prvním z čs. parašutistů, který se ukryl v chrámu v Resslově ulici po atentátu na R. Heydricha 27. 5. 1942. V posledních fázích boje se ukrýval v kryptě kostela, kde také spáchal sebevraždu, aby nepadl do rukou nacistů.

Jaroslav Švarc se narodil 11. května. 1914 ve Velkém Újezdu, okres Olomouc, v rodině tesaře Františka Švarce a jeho manželky Anny, rozené Tylichové. Po ukončení školní docházky se měl po vzoru otce vyučit tesařem, ale s ohledem na jeho slabší tělesnou konstituci se ho rodiče rozhodli dát do učení na cukráře.

Léta 1930–1933 strávil jako učeň u firmy Novotný v Čejči u Hodonína a poté odešel do Prahy, kde pracoval ve svém oboru. Dne 1. 10. 1936 nastoupil prezenční vojenskou službu u pěšího pluku 23 v Trnavě, odkud byl 1. 11. 1936 přemístěn k šumperskému p. pl. 13. Službu konal u 9./13., od 15. 2. 1937 u 8./13. pěší roty.

Po absolvování poddůstojnické školy se 31. 8. 1937 dočkal povýšení na svob. Následujícího dne byl odeslán do Hlučína a zařazen do nově vzniklého hran. pl. 4, u něhož sloužil jako velitel kulometného družstva 5./4. hraničářské roty až do tragických mnichovských událostí (mezitím byl dnem 1. 7. 1938 povýšen na des.). V rámci likvidace pluku, jehož existence jako speciálního pevnostního útvaru ztratila po Mnichovu své opodstatnění, byl 20. 11. 1938 odeslán na Podkarpatskou Rus. Odtud byl v únoru 1939 přeložen do Hranic k p. pl. 15, kde byl zařazen k velitelské rotě a 1. 3. 1939 propuštěn z činné služby do civilu.

Po odchodu z armády žil u rodičů, pracoval na melioračních pracích v místě svého rodiště a připravoval se k odchodu za hranice. První pokus dostat se do čs. zahraniční armády přes Polsko se mu však nezdařil. Úspěšný byl teprve napodruhé, kdy vyrazil společně s přítelem z dětství por.pěch. Bohumilem Bednaříkem (pozdějším velitelem výsadku CHALK). Dne 7. 1. 1940 společně přešli slovenské hranice a přes Maďarsko a Jugoslávii se dostali do Francie.

Des. Švarc byl v Agde prezentován 6. 3. 1940 a následně zařazen k 8. rotě čs. pěšího pluku 2. Zúčastnil se bojů na frontě a 27. 6. 1940 odplul z přístavu Sète na lodi Rod el Farag do Británie. Zde byl po vzniku 1. čs. smíšené brigády zařazen k 7 . rotě pěšího praporu 2. Zde se 7. 3. 1941 dočkal povýšení na čet.

V létě 1941 se dobrovolně přihlásil k výcviku pro zvláštní účely a v termínu od 19. 9. do 20. 10. 1941 absolvoval základní sabotážní kurz na STS 26 ve Skotsku. Bezprostředně poté prodělal parakurs na STS 51 v Ringway, jenž úspěšně ukončil 28. 10. 1941 a téhož dne byl povýšen do hodnosti rotného. Poté opět konal službu u své jednotky, odkud byl 27. 1. 1942 povolán na STS 2 na zámečku Bellasis u Dorkingu. Zde se zúčastnil výcviku zaměřeného na jízdu motorovými vozidly, střelbu, vrhání bomb a ručních granátů.

Dne 23. 3. 1942 byl společně s rtn. Ludvíkem Cupalem zařazen do operace TIN. Jejich úkolem bylo provést atentát na protektorátního ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce. Do akce byli odesláni 28. 4. 1942 společně se skupinou INTRANSITIVE a následujícího dne v 1. 31 hod. seskočili na plánovanou doskokovou plochu u obce Věšín na Rožmitálsku (Švarc vybaven občanskou legitimací znějící na jméno Jaroslav Zelinka). Při dopadu však oba parašutisté utrpěli zranění nohou a skupina se nesešla.

Rtn. Švarc pokračoval sám přes Plzeň do Prahy, kde se mu podařilo nalézt spojení s npor.pěch. Adolfem Opálkou (velitelem výsadku OUT DISTANCE), který mu zajistil ubytování. Doléčoval si poté své zranění ze seskoku a pomocí smluvených inzerátů v Národní politice hledal spojení na svého kolegu Cupala, což se mu nepodařilo (rtn. Cupal byl po seskoku nalezen des. Vojtěchem Lukaštíkem, z výsadku INTRANSITIVE, který mu poskytl první pomoc, a dopravil ho k příbuzným na Moravu, kde Cupal spáchal 15. 1. 1943 v gestapáckém obklíčení sebevraždu).

Rtn. Švarc se po atentátu na R. Heydricha jako první z parašutistů ukryl v chrámu v Resslově ulici. Při obléhání kostela 18. 6. 1942 se v jeho kryptě zastřelil, když před tím navíc požil jed. V říjnu 1945 byl posmrtně povýšen do hodnosti npor.pěch. a 24. 6. 2002 jmenován do hodnosti podplukovníka in memoriam.

Převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů