Lehké opevnění vzor 36

Lehké opevnění vzor 36

18. 11. 2018

Výstavba opevnění v meziválečné Československé republice byla reakcí na bouřlivý vývoj událostí v Německu, které se po nástupu Adolfa Hitlera k moci připravovalo na válku. Vzhledem k velké délce hranic, strategicky nevýhodnému protáhlému tvaru Československé republiky a velké finanční a materiální náročnosti, nebylo možné budovat souvislé linie těžkého opevnění podél celých hranic. Z tohoto důvodu se měly stát nejrozšířenějším prvkem pevnostního systému lehké objekty vzor 36 a vzor 37.

 

Velká hospodářská krize vytvořila v Evropě živnou půdu pro pravicový extremismus v podobě německého nacismu. Tyto nepříznivé okolnosti donutily vládu Československé republiky vynakládat značné prostředky na obranu státu. V roce 1934 bylo rozhodnuto o modernizaci a reorganizaci celé československé armády a zároveň o výstavbě pohraničního obranného systému. Páteří tohoto systému měla být linie opevnění složená jak z těžkých, tak i lehkých typů. U opevnění těžkého typu byl kladen důraz na technickou dokonalost konstrukce železobetonových objektů a použití nejlepších zbraní. U opevnění lehkých typů hrála hlavní roli především kvantita. Za pomoci nekonečných pásů protitankových a protipěchotních překážek se pak měla stát tato obranná linie neprostupnou hrází.

Těžké a lehké opevnění se lišilo jednak po stavební stránce, ale především svým určením. Lehké objekty měly ztížit postup nepřítele a usnadnit obranu jednotkám polní armády v případném ústupovém boji. Konstrukce lehkých objektů byla jednoduchá a nepočítala s týlovými prostory, potřebnými pro delší boj. První objekty lehkého opevnění se začaly stavět v průběhu roku 1936. Jednoduché pevnůstky dostaly v poválečných letech označení „Lehké objekty vzor 36.“

První objekt tohoto typu byl vybetonován v polovině června 1936. Řízením výstavby objektů vz. 36 byla pověřena jednotlivá Zemská vojenská velitelství. Stavební varianty (typy) lehkého objektu vz. 36 byly označeny písmeny A, B, C, D, E a F. Realizovány byly však pouze typy A, B, C. Typ E byl vystavěn jen ve dvou exemplářích. Jednotlivé typy se odlišují počtem střílen a tloušťkou obvodových stěn. Objekt vz. 36 má pouze jednu střeleckou místnost se vstupem z týlové stěny. V protilehlé stěně jsou zabetonovány 1 – 3 střílny s ozuby částečně tvarovanými v betonu, které střílejí čelně proti nepříteli. Střílny jsou zevnitř uzavíratelné dvěma vodorovně posuvnými střílnovými uzávěry o tloušťce 30 mm. Při uzavřených uzávěrech stále zůstává úzká pozorovací štěrbina. Vstup do objektu uzavírala plechová dvířka na pantech nebo posuvná v kolejničkách. Každý objekt má v zadní části vybrání v podlaze, které sloužilo pro uložení pozinkované nádoby na vodu. Střelecká místnost disponovala odvodňovacím kanálkem pro odvod sražené vody a otvorem ve stropní desce pro zákopový periskop.

Výzbroj tvořily těžké kulomety vz. 24 nebo lehké kulomety vz. 26. V pevnůstkách chybělo jakékoliv ventilační zařízení, proto při déle trvající střelbě mohlo dojít k zamoření interiéru zplodinami z vystřelených nábojnic. Větrat se dalo pouze otevřenými jednoduchými plechovými vchodovými dvířky v týlové stěně objektu, což bylo při útoku z týlu velmi nebezpečné, případně bylo možné bojovat v plynových maskách. Velkou nevýhodou byla i absence vzájemného krytí, protože pevnůstky byly určeny pouze pro vedení čelních nebo kosých paleb. Ucelené postřelované pásmo bylo možné vytvořit pouze v jejich předpolí, prostor mezi pevnůstkami a v jejich týlu zůstával nepostřelován.

Objekty bývaly zpravidla umísťovány na místech s kvalitním výstřelem a tam kde bylo objekt snadné zamaskovat jako např. okraj lesa. Měly postřelovat důležité body v podobě mostů, silnic, křižovatek, železnic, budov, údolí apod. Plnění těchto úkolů podmiňovaly zejména daleké palby ze střílen. Vzhledem k tloušťkám stěn se předpokládala odolnost proti dělostřeleckým střelám do ráže 75 mm a minometným do ráže 81 mm. Přitom nesměly být zasaženy přímo střílny či vstup. Objekty mívaly osádku 2 – 8 vojáků podle počtu osazených zbraní. Vnitřní výbava byla velmi jednoduchá – zpočátku šlo pouze o střelecké lavice pro kulomety.

Celkem bylo postaveno přibližně 860 objektů vz. 36. Výhodou byla díky jednoduché konstrukci a omezenému množství vnitřního vybavení finanční nenáročnost a malé rozměry, které snižovaly pravděpodobnost zásahu nepřátelským ostřelováním.

Nevýhody ovšem převažovaly a tak na přelomu let 1936–1937 Hlavní štáb dosavadní koncepci zcela přehodnotil. Pohraničí mělo být nově souvisle opevňováno v mnohem větším rozsahu za pomoci nových objektů vzor 37. Podle Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP), které mělo na starosti vlastní realizaci československého opevnění v terénu, dostaly objekty vzor 37 přezdívku „řopík“.

Bunkr ze sbírky VHÚ stál původně v severních Čechách v lokalitě povrchového dolu Jan Šverma. Vzhledem k hrozící likvidaci se jej podařilo zachránit v květnu 2011 převézt do Vojenského technického muzea v Lešanech.

Technická data:

Délka objektu 4700 mm

Výška objektu 2700 mm

Hmotnost objektu 50 t

Jan Fedosejev

 

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

02. 10. 2022
Pro první světovou válku byl charakteristický zákopový způsob boje. V zákopech se žilo,…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…