Československý letoun v obnoveném lesku: renovace dopravní Avie / Iljušinu dokončena

Československý letoun v obnoveném lesku: renovace dopravní Avie / Iljušinu dokončena

26. 11. 2020

Letos na podzim byla dokončena kompletní renovace jednoho z největších exponátů letecké sbírky Vojenského historického ústavu Praha, dopravního letounu Avia Av-14 pocházejícího z roku 1958. Ve čtvrtek 26. listopadu 2020 proběhlo v prostorách Leteckého muzea Kbely slavnostní předání zrenovovaného letounu, který se do sbírek tohoto muzea dostal právě před 45 lety, na podzim roku 1975. Za VHÚ přebíral letoun ředitel VHÚ, brigádní generál Aleš Knížek, předávajícím byl ředitel Vojenského technického ústavu s.p. Jiří Protiva. VTÚ, konkrétně pracovníci Vojenského technického ústavu letectva a protivzdušné obrany, renovaci provedli.

Ředitel Vojenského technického ústavu s.p. Jiří Protiva při předávání letounu zmínil: „Chtěl bych poděkovat našim zaměstnancům VTÚLaPVO Vojenského technického ústavu, s.p., kteří se podíleli na renovaci a na tom, že tento letoun dostal zpátky svůj původní lesk a bude nadále součástí sbírek VHÚ v perfektním stavu. Chtěl bych poděkovat i Vojenskému historickému ústavu Praha – naše spolupráci už je dlouhodobá, a renovace Avie Av-14 není naší posledním společným počinem. Jsem rád, že se nám daří připravovat i exponáty z jiných odvětví, než je letectví, naše vzájemná aktivita stojí na skutečně široké bázi. Čekají nás ještě další historicky cenné artefakty, které můžeme takto znovu přivést do skvělého stavu.“

Na slova Jiřího Protivy navázal i ředitel Vojenského historického ústavu Praha, brigádní generál Aleš Knížek. „Děkuji velmi zaměstnancům VTÚLaPVO za odvedenou práci; na letounu jí bylo skutečně mnoho. Děkuji i pracovníkům VHÚ, kteří se na renovaci podíleli – Janu Sýkorovi, Miroslavu Kholovi a dalším. Při pohledu na takto krásně vypadající letadlo člověka jímá jistá nostalgie, a to i proto, že jsou s námi stále lidé, kteří s tímto letadlem létali a pamatují si ho v dobách aktivní služby. Děláme to vše jak pro ně, tak samozřejmě pro všechny návštěvníky Leteckého muzea Kbely.

Jsem rád, že naše spolupráce s Vojenským technickým ústavem s.p. stojí na skutečně důvěryhodné bázi, nedochází k žádným třecím momentům a výsledky jsou pak určitě vidět. Mám upřímnou radost i proto, že v rámci struktury Ministerstva obrany jsme partnery. Věřím, že do budoucna se opět sejdeme na dalších projektech, rádi budeme v této cestě pokračovat.

Věřím rovněž, že exponáty, které jsme takto společně zrestaurovali, najdou adekvátní umístění a budeme je moci odpovídajícím a kvalitním způsobem uložit a představit veřejnosti. Doufáme proto, že i tento zrenovovaný letoun najde své místo pod střechou, v hangáru, a podoba současných renovačních prací tak vydrží co nejdéle. Snažíme se tento problém řešit, máme plán rozvoje, jehož součástí bylo před časem otevření Staré Aerovky, a rádi bychom v tomto směru pokračovali.“

 

 

Historie letounu

Dopravní a transportní letoun Iljušin Il-14, vyráběný v padesátých a šedesátých letech minulého století ve velkých sériích, měl pro československé civilní i vojenské letectví velký význam. Bývalý československý letecký průmysl získal na tento původně sovětský typ licenční práva a produkoval jej od poloviny padesátých let v Závodech Jiřího Dimitrova n.p. Letňany jako Avii Av-14.

Licenční Avie byly vyráběny především pro Československou lidovou armádu, Československé aerolinie a část jich byla poskytnuta i Sovětskému svazu. Stroje provozované ČSA byly postupně vylepšovány a zvětšovala se jejich kapacita až na čtyřicet placených sedadel pro cestující. Letouny se vyznačovaly vysokou spolehlivostí a dlouhou životností všech konstrukčních celků.

Letoun výrobního čísla 805119, který je ve sbírkách VHÚ, byl vyroben a zalétán v roce 1958. Jako první jej do vzduchu zvedl známý pilot Andrej Kostík a po řádném záletu byl předán v dubnu 1958 do služeb ČSA. Osvědčení o způsobilosti k létání mu bylo vydáno 2. 4. 1958, spolu s imatrikulací OK-MCI.

Zprvu létal hlavně na nejvytíženějších tratích, včetně zahraničních. S nástupem modernějších letadel byl více nasazován na kratší, především domácí linky. Například dne 10. 9. 1975 za jeho řídicí páky při letu do Brna a zpět usedl jako velitel cpt. Jan Roman Irving, někdejší pilot slavné 311. čs. bombardovací perutě ve Velké Británii a pozdější generál letectva.

Poslední linkový let Praha – Karlovy Vary a zpět absolvoval stroj dne 20. 9. 1975, velitelem byl cpt.  Ganovský. Na svém kontě měl letoun nalétáno neuvěřitelných 18 435 hodin bez nehody. Jeho slavnostní předání do sbírek VHÚ pak proběhlo ve Kbelích dne 5. 12. 1975 po přeletu z Ruzyně posádkou cpt. Stránského.

Od té doby byl OK-MCI vystaven na venkovní stojánce Leteckého muzea Kbely a příležitostně byl také zpřístupňován návštěvníkům. Dlouhý pobyt pod širým nebem se však nepříznivě podepsal na jeho vnějším vzhledu. Proto byl letoun od srpna roku 2019 postupně renovován pracovníky odštěpného závodu VTÚ –  Vojenského technického ústavu letectva a protivzdušné obrany renovaci (VTÚL a PVO) Renovace probíhala na místě vystavení letadla ve venkovní expozici Leteckého muzea Kbely.

 

Průběh renovace

Hlavním technickým pracovníkem, který měl renovaci letounu Av-14 na starosti, byl Jiří Kuzdas z VTÚLaPVO. „Na tento letoun mám skutečně živé vzpomínky, vždyť jako technik jsem kdysi právě na těchto strojích začínal,“ vzpomněl Jiří Kuzdas na slavnostním předávání letounu v prostorách Leteckého muzea Kbely. „Renovace byla pro nás skutečně skvělou prací, byť samozřejmě náročnou. Jen na potažení vnějších částí jsme například spotřebovali 100 metrů čtverečních materiálu. Práce se týkaly především exteriéru letounu, například v prostoru pro cestující nedošlo za uplynulá desetiletí k zásadnějšímu narušení exponátu. Určitě velice náročné bylo celkové ruční broušení vnějších ploch, které zabralo několik měsíců práce.“

Veškeré práce započaly podrobnou dokumentací původního stavu letounu. Byl proveden detailní nález, který odhalil především velice neuspokojivý stav barvou nechráněných ploch potahových plechů – objevila se zde výrazná mezikrystalická koroze, jež narušila v miliónech drobných bodů eloxovanou povrchovou vrstvu. Dále byl konstatován nevyhovující stav celého zasklení stroje a značné poškození interiéru kabiny vandalskými útoky v době odstavení letadla na ploše letiště Kbely.

Jako první byly z letounu sejmuty ocasní kormidla, křidélka a vztlakové klapky. Z nich byl strhán starý poškozený potah a na všech dílech byly provedeny klempířské opravy. Souběžně s tím byl celý letoun, včetně podvozků a šachet, pečlivě omyt horkou tlakovou vodou.

Je potřeba podotknout, že u takto rozsáhlé renovace museli pracovníci VTÚLaPVO provádět práce s ohledem na roční období a rozpracovanost projektu podle momentálních vnějších meteorologických podmínek. Zatímco byly opravovány, stříkány a potahovány řídicí prvky stroje, bylo na vlastním draku letadla započato s velice náročným mechanickým odstraňováním mezikristalické koroze.

K renovaci a obsluze tak velkého letadla musel opravce pořídit třípodlažní lešení a nasmlouvat hydraulickou plošinu na speciální práce. Do konce roku 2019 se tak podařilo potáhnout všechna kormidla a klapky velice odolným materiálem Ceconite, očistit a natřít všechny podvozky a podvozkové šachty, připravit k přesklení všechna interiérová okna, ošetřit a nakonzervovat oba motory a kromě jiných prací i vyčistit kabiny pilotů, cestujících, zavazadlové prostory i toalety. Byly také vyjmuty všechny palubní desky na místě pilotů a převezeny k renovaci a kompletaci do sídla opravce. Před zimou pak byly ještě přetěsněny všechny vstupní a výstupní otvory, včetně nouzových.

V roce 2020 pokračovaly práce na odstraňování koroze a odbarvování celé plochy letadla. Zároveň bylo opravováno zasklení kabiny osádky a čištěny jejich interiéry. Proběhla vnější renovace obou motorů, jejich krycích plechů a vrtulí. Poté byl celý povrch letounu, včetně běžně neviditelných dutin, nastříkán základní epoxidovou barvou, aby byla uzavřena a zakryta rozbroušená korozní ohniska potahového plechu. Následovala příprava finálního zbarvení stroje.

Již na počátku renovace bylo rozhodnuto, že letoun zůstane v těch barvách, jak v roce 1975 dolétal. To jest v kombinaci bílé, červené a stříbrné s charakteristickými nápisy Československé aerolinie a typickými doplňky té doby. Celkově se jednalo o několikanásobný nástřik plochy asi 500 m² a to v podmínkách nechráněné vnější expozice. Celkové zbarvení OK-MCI bylo realizováno v letních měsících roku 2020 a přineslo velice uspokojivý výsledek.

Následovala výměna oken kabiny cestujících, spolu s obnovou jejího interiéru. Ještě předtím došlo k renovacím a opravám podlahových panelů kabin osádky, předního nákladového prostoru a kabiny cestujících. Následovala závěrečná výprava vnějšku letounu, instalace křidélek a klapek a definitivní instalace interiérů kabin posádky – obou pilotů, navigátora a radisty.

Protože všechny práce probíhaly za plného provozu Leteckého muzea Kbely, bylo umožněno i návštěvníkům sledovat jejich průběh.

 

 

Technická data letounu Avia Av-14 

Motory: 2 x Avia M-82 T o výkonu 1 398 kW (1 900 k)

Rozpětí:  31,7 m

Délka:  22,31 m

Výška:  7,8 m

Prázdná hmotnost:  12 990 kg

Maximální vzletová hmotnost:  17 500 kg

Maximální rychlost:  430 km/h

Cestovní rychlost:  320 km/h

Dostup:  7 400 m

Dolet:  3 200 km

 

 

Aktuálně



Militarizace ekonomiky z počátku padesátých let a její důsledky

Militarizace ekonomiky z počátku padesátých let a její důsledky

13. 01. 2021
Na přelomu let 1953 a 1954 muselo velení čs. armády a Státní…
Před třiceti lety začala operace Pouštní bouře. Také za účasti československých vojáků.

Před třiceti lety začala operace Pouštní bouře. Také za účasti československých vojáků.

10. 01. 2021
Československý samostatný protichemický prapor byl před třemi desítkami let u toho, když…
Pro případ války: nová kategorizace míst a měst v Československu na počátku 70. let

Pro případ války: nová kategorizace míst a měst v Československu na počátku 70. let

07. 01. 2021
Od 1. ledna 1970 začala v Československé socialistické republice platit nová kategorizace míst…
Prohlédněte si: VHÚ disponuje unikátní kolekcí předmětů z programu Interkosmos

Prohlédněte si: VHÚ disponuje unikátní kolekcí předmětů z programu Interkosmos

03. 01. 2021
Podsbírka Vojenského historického ústavu Praha s názvem Kosmonautika se vztahuje hlavně k československé účasti…
Restaurování rotačního kulometu z vrtulníku Mi-24

Restaurování rotačního kulometu z vrtulníku Mi-24

01. 01. 2021
Před časem jsme vám přinesli článek týkající se restaurování předmětů ze sbírek…