NĚVA i VOLCHOV, letadla i střely: plán rozvoje protivzdušné obrany ČSSR v sedmdesátých letech

NĚVA i VOLCHOV, letadla i střely: plán rozvoje protivzdušné obrany ČSSR v sedmdesátých letech

14. 10. 2021

Na podzim 1971 projednalo kolegium ministra národní obrany materiál, který definoval rozvoj protivzdušné obrany na celá 70. léta. Předkládaný materiál reagoval na Perspektivní plán rozvoje ČSLA na léta 1971 – 1975, ve kterém bylo řečeno, že má dojít k modernizaci a doplnění protiletadlového raketového vojska PVOS a k zahájení přezbrojování vojska protivzdušné obrany pozemních vojsk na nové protiletadlové raketové komplety.

Systém protivzdušné obrany ČSSR byl v bezprostředním styku se státy NATO a nacházel se v prvním sledu armád států Varšavské smlouvy. Základním požadavkem na systém PVOS bylo odražení nenadálého úderu a dalších úderů vzdušného nepřítele s cílem vytvořit podmínky pro organizovaný vstup do bojové činnosti pozemním vojskům a uchránit průmyslově ekonomická, administrativní a politická centra ČSSR. Hlavní sílu protivzdušné obrany tvořila vojska PVOS doplněná prostředky frontového stíhacího letectva, protivzdušné obrany pozemních vojsk a prostředky PVO Střední skupiny sovětských vojsk.

Slabými místy tehdejšího systému PVOS byla nízká účinnost boje s nízkoletícími cíli, nesouvislé radiolokační pole, nízký stupeň automatizace řízení bojové činnosti a malá odolnost systému velení, bojové techniky, bojových sestav proti úderu ze vzduchu a proti radiotechnickému rušení.

To znamenalo přehodnotit stávající bojovou sestavu protiletadlového raketového vojska PVOS, vytvořit smíšené sestavy protiletadlových raketových kompletů a navrhnout optimální systém radiolokačního zabezpečení. Z operačního hlediska bylo nutné vyřešit zasazování prostředků protivzdušné obrany tak, aby vytvořily ucelené palebné pole ve všech výškách s dosažením dvojnásobného až trojnásobného palebného překrytu nad bráněnými místy a prostory.

 

Něva z SSSR

Na základě Protokolu o vyčlenění vojsk ČSLA do sestavy Spojených ozbrojených sil a jejich rozvoji na léta 1971 – 1975 a Perspektivního plánu rozvoje ČSLA na léta 1971 – 1975 se předpokládalo dovézt ze Sovětského svazu pro PVOS čtyři malovýškové raketové komplety typu NĚVA pro budování nových protiletadlových raketových jednotek, dva protiletadlové raketové komplety VOLCHOV a dva systémy automatizovaného velení.

Realizace byla rozdělena do dvou etap na léta 1971 – 1975 a po roce 1975. V první etapě se mělo řešit posílení protivzdušné obrany Prahy. Protiletadlová raketová brigáda bránící Prahu měla získat většinu protiletadlových kompletů NĚVA a dva komplety VOLCHOV. Počet oddílů v brigádě by se zvýšil z osmi na šestnáct.

Ve druhé etapě se počítalo se vznikem nové protiletadlové raketové brigády v prostoru Benešov, Jindřichův Hradec, Třebíč, Havlíčkův Brod s velitelstvím v Benešově. Nově vytvořená brigáda by bránila prostor mezi Prahou a Brnem. Zároveň by došlo k posílení obrany Brna a Bratislavy o osm protiletadlových raketových oddílů (NĚVA) a modernizaci stávajících. S výstavbou nových oddílů by se dva protiletadlové raketové pluky s dislokací v Brně a v Bratislavě přeměnily na brigády.

V součinnosti se stíhacím letectvem by se tím přehradily náletové směry na Ostravu a Košice. Cílový stav počítal s rozšířením protiletadlového raketového vojska PVOS z 25 protiletadlových raketových oddílů na 45 a se zvýšením počtu útvarů z 5 (1 brigáda, 4 pluky) na 6 (4 brigády a 2 pluky).

Protivzdušná obrana pozemního vojska měla být výrazně modernizována. Ve stejných časových etapách by nahradily stávající protiletadlové hlavňové prostředky mobilní protiletadlové raketové komplety KRUG, KUB a STRELA. Podle plánu se nejprve přezbrojovaly frontové a armádní svazky a útvary první kategorie a v dalším pořadí svazky druhé kategorie.

Cílem bylo postavit jednu frontovou protiletadlovou raketovou brigádu o čtyřech oddílech s komplety KRUG s dvanácti palebnými bateriemi, dva armádní protiletadlové raketové pluky s komplety KUB s osmi palebnými bateriemi a pět protiletadlových raketových pluků s patnácti bateriemi u svazků první kategorie. V motostřeleckých a tankových plucích by stávající 30mm PLdvK vzor 53/59 nahradil systém STRELA.

Stíhací letectvo PVOS i frontové letectvo mělo v těchto letech obdržet další sovětské letouny MiG-21 ve verzích MF a F. Ve snaze lépe přikrýt jihozápadní náletový směr VÍDEŇ-BRNO- OSTRAVA a VÍDEŇ-BRATISLAVA-KOŠICE měl být přemístěn na letiště Brno-Tuřany jeden stíhací letecký pluk.

 

Nedostatek radiolokátorů

Stávající bojová sestava radiotechnického vojska vytvářela souvislé radiolokační pole od výšky 1000 m, avšak v malých výškách nebylo souvislé zvláště v oblasti středních Čech. Potřebné předpolí nebylo vybudováno ani na západní hranici s Německem. Příčinou tohoto stavu byla malá hustota radiolokačních stanovišť a nedostatek radiolokátorů vhodných pro sledování nízkoletících cílů.

Při konzultacích v SSSR bylo československému velení doporučeno učlenit na území Československa radiotechnické vojsko do dvou radiotechnických brigád nebo 4 – 6 pluků. Za nejefektivnější byla považována brigádní organizace, kdy prostor bojové činnosti divize PVOS byl zajištěn jednou brigádou se společným velitelským stanovištěm. Brigáda se měla podle sovětské organizace skládat z 5 až 7 praporů.

Ve dvou etapách mělo dojít k vytvoření čtyř nových radiotechnických praporů. Radiotechnické vojsko by čítalo 13 praporů, by se učlenily do dvou radiotechnických brigád podle sovětské organizace. Nově vytvořené brigády měly být doplněny v dostatečném počtu moderní radiolokační technikou a vybaveny automatizačními systémy.

Před reorganizací byla protivzdušná obrana ČSSR při 1. hromadném úderu schopna zničit 44 letounů z toho protiletadlové raketové vojsko 11, stíhací letectvo 27 a PVO pozemního vojska 6 letounů. To znamenalo účinnost 25 procent. V 1. dnu bojové činnosti by zničila 117 letadel z toho protiletadlové raketové vojsko 37, stíhací letectvo 60 a PVO pozemního vojska 20, tedy 28 procent. Po provedené reorganizaci se měla účinnost systému protivzdušné obrany zvýšit při 1. hromadném úderu na 42 procent (76 letadel) a v 1. dnu bojové činnosti na 55 procent (228 letounů).

Jan Šach

Aktuálně



Bitva na Kolubaře změnila v listopadu 1914 poměr sil na frontě

Bitva na Kolubaře změnila v listopadu 1914 poměr sil na frontě

24. 11. 2021
Od září 1914 byla druhá rakousko-uherská ofenziva do Srbska v plném proudu. Zprvu…
ATENTÁT 80: Zocel se! Výcvik československých parašutistů ve Velké Británii.

ATENTÁT 80: Zocel se! Výcvik československých parašutistů ve Velké Británii.

21. 11. 2021
V roce 1942 vyšla příručka boje zblízka s názvem Get tough! britského důstojníka…
Dlouhá cesta, složité začleňování do společnosti. Návrat ruských legií do vlasti.

Dlouhá cesta, složité začleňování do společnosti. Návrat ruských legií do vlasti.

18. 11. 2021
Na konci listopadu 2021 si připomínáme již 101 let od okamžiku, kdy…
Slavíme 17. listopad, datum připomíná dvě zásadní dějinné události

Slavíme 17. listopad, datum připomíná dvě zásadní dějinné události

17. 11. 2021
Na 17. listopad připadá státní svátek České republiky, slavíme Den boje za…
Z československé zahraniční armády do sovětských Gulagů

Z československé zahraniční armády do sovětských Gulagů

15. 11. 2021
To, že jádro československých jednotek na východní frontě za 2. světové války…