Nevyjasněná havárie vrtulníku během srpnové okupace 1968

Nevyjasněná havárie vrtulníku během srpnové okupace 1968

30. 08. 2021

Mimořádně závažnou událostí navazující na okupaci 1968 byla katastrofa sovětského vrtulníku u Kostomlat na Teplicku. Neštěstí využila sovětská strana k šíření nebezpečné dezinformace.

Dne 24. srpna 1968 v 8.17 ráno se u obce Kostomlaty pod Milešovkou okr. Teplice zřítil sovětský vojenský vrtulník Mi-4 evidenční číslo 1870. Po dopadu do lesa zcela shořel.

Členové posádky, důstojníci 688. vrtulníkového pluku 4. letecké armády kpt. K. I. Batiščev, npor. L. L. Šulajev a palubní mechanik starší technik por. V. M. Pavlovskij se jako zázrakem zachránili bez vážných zranění. Ovšem pasažéři, šéfredaktor hlavní redakce mezinárodních informací APN Karl Jefimovič Nepomňaščij a starší redaktor hlavní redakce politických publikací Alexander Alexandrovič Zvorykin, v troskách uhořeli. Vrtulník na trase Drážďany – Praha byl naložen letáky obhajujícími okupaci.

 

Rozpory již na místě události

Po 14.00 přijeli na místo sovětští vojáci ve dvou obrněných transportérech vedených civilním automobilem značky Žuk. Jeden z důstojníků tvrdil, že „vrtulník sestřelili fašisti“. Našel několik čtyřhranných otvorů u směrové vrtule. Ty byly ale způsobeny hasičskou sekerkou během zásahu při hašení vrtulníku. Navíc otvory se zjevně nacházely na zcela jiném místě, než by bylo porušené palivové potrubí. Sovětský důstojník vyřízl plochu s otvory, prý ke znaleckému zkoumání.

Na místě pak došlo k ostré výměně názorů s hasiči. Nakonec se situace uklidnila, hasiči uhasili kabinu, vojáci vyprostili dvě shořelá těla a odvezli je vojenskou sanitkou. Lékařská pomoc lehce zraněným letcům nebyla odpírána. Místní lékařka se připravovala ji poskytnout, zavolala i iniciativně sanitku, ale tři vojáci mezitím odjeli sovětským nákladním autem.

Československý důstojník, náčelník spojení na Krajské vojenské správě Ústí nad Labem, dostal téhož dne rozkaz zabránit likvidaci spojovací techniky na Milešovce, odkud se mělo podle sovětských obvinění také střílet na vrtulník. Zkontroloval tam zbraně, byly nakonzervovány a zapečetěny. Civilisté  z pracoviště Akademie věd ujišťovali, že žádná střelba z místa vedena nebyla a navíc byla v době havárie na vrcholku hustá mlha.

V 19.30 dorazilo k Milešovce pět sovětských tanků, pět obrněných transportérů a dva motocykly s přívěsem. Přijely v rozvinuté sestavě s děly a kulomety namířenými na Milešovku. Asi ve 20.15 se do objektu dostavili sovětský kapitán, nadporučík a asi patnáct samopalníků. Měli rozkaz zničit vojenský prostor, protože odtud byl podle nich sestřelen sovětský vrtulník. Zkontrolovali střelivo a zbraně a připustili, že se odtud nestřílelo. Od likvidace upustili.

 

Opožděné vyšetřování Veřejné bezpečnosti

Z místa neštěstí existují fotografií hořících trosek, pořízených místními občany.  Až osmnáct dní po události,  11. září, provedla Veřejná bezpečnost  několik informativních výpovědí s místními svědky. Vzhledem k panujícímu chaosu zahájila Veřejná bezpečnost z Teplic vyšetřování až 13. září 1968 pro podezření ze spáchaní trestného činu obecného ohrožení. Až tehdy byl sepsán protokol o ohledání místa činu. V té době byly ale už trosky dávno odklizeny sovětskou stranou.

K vyšetřování došlo pozdě, navíc nebyly dodrženy předpisy pro vyšetřování leteckých nehod. Živelně svědky pořízená fotodokumentace byla pro účely vyšetřování bezcenná. Nemohlo být provedeno řádné ohledání, chyběly jakékoliv materiály o charakteru a rozsahu poškození vrtulníku. Nebyli přizváni příslušní experti.

Podle zprávy o průběhu vyšetřování z 15. září 1968 nenesl dle řady svědeckých výpovědí na havárii nikdo z civilních občanů zavinění. Vrtulník letěl velmi nízko, motor pracoval nepravidelně, takže stroj nemohl překonat okolní zalesněné kopce. Nikdo neslyšel žádné rány nebo výstřely a vrtulník se nad hrad  Sukoslav (odkud se mělo střílet) vůbec nedostal. Podle ohledání nebyla věž hradu bez lan vůbec přístupná. Sami letci svědkům na místě prý říkali, že stroj přestal pracovat. V Kostomlatech byla snaha poskytnout jim ošetření a nikdo s nimi hrubě nejednal.  Již 25. září vyšetřovatel VB vyšetřování zastavil s tím, že k trestnému činu nedošlo a nebylo prokázáno, že by na události měl kdokoliv z čs. občanů jakýkoliv podíl.

 

Sovětská dezinformace

Prakticky bezprostředně po události začala nicméně sovětská strana rozšiřovat tvrzení, že vrtulník sestřelili českoslovenští kontrarevolucionáři. Potřebovala za každou cenu ospravedlnit protiprávní vojenskou intervenci do Československa. Například se toto tvrzení objevilo jako jasný fakt v tzv. bílé knize: „K událostem v Československu. Fakta, dokumenty, svědectví tisku a  očitých svědků“, kterou vyráběla a rozšiřovala sovětská okupační vojska.

Věc se ale táhla dál. Podle dopisu sovětského generálmajora M. Kotova z 28. ledna 1969 letěl prý vrtulník ve výšce 200 metrů, panovala malá oblačnost, viditelnost šest kilometrů. Při přeletu nad věží zámku jižně od Teplic zpozoroval velitel Batiščev prý několik typických jasných kouřových záblesků směřujících od věže a jakési otřásání vrtulníku. Následovalo prudké snížení otáček, vrtulník ztratil výšku, začal klesat a zřítil se do lesa. Opakoval tvrzení, že na místě obyvatelé prý odpírali posádce lékařskou pomoc s odůvodněním „fašistům pomoc neposkytujeme“. Vrtulník ztratil podle sovětského názoru rychlost z důvodu porušení přívodu paliva za letu. Příčina – sestřelen palbou pěchotní zbraně ze země. Dne 9. listopadu 1968 prý po prozkoumání zbytků vrtulníku našli Sověti prostřelený otvor  průměr 9 mm v protipožární přepážce. Nic z toho nebylo možno potvrdit výslechy letců ani ohledáním trosek.

Trasa letu potvrzená svědecky nebyla v rozporu s tvrzením generála Kotova. Výška letu ale ano. Podle svědků letěl těžký vrtulník nízko, jen asi padesát metrů nad členitým terénem a chod motoru popsali jako nepravidelný a přerušovaný. Nikdo neslyšel střelbu. Byl ale problém vyrovnat se se sovětskými argumenty, protože vlastní vyšetřování nehody nebylo provedeno řádně.

V letech 1969-1970 byla věc za nových politických podmínek znovu přešetřována a sovětské straně bylo dáno za pravdu, byť se žádné důkazy o střelbě opět najít nepodařilo. Sovětskou dezinformaci se tak nikdy nepodařilo bezpečně věcně vyvrátit.

Prokop Tomek

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…