Nové poznatky o účasti armády NDR na srpnové okupaci 1968

Mimo pozornost veřejnosti v České republice vyšla na konci léta 2018 nová kniha o událostech v obou německých armádách během Pražského jara a srpnové vojenské intervence v Československu roku 1968. Studii renomovaného německého historika Rüdigera Wenzke s názvem „Wo stehen unsere Truppen? NVA und Bundeswehr in der ČSSR-Krise 1968“ vydalo Zentrum für Militärgeschichte und Sozialwissenschaften der Bundeswehr v Postupimi.

 

K cvičení „Dunaj“ byla NLA přizvána celkem pozdě, až v průběhu července 1968. Na žádost vrchního velení spojených ozbrojených sil byla do spojeného velení v polské Legnici vyslána 25. července 1968 operativní skupina pod velením zástupce náčelníka operativní správy hlavního štábu NLA plukovníka Maxe Butzlaffa. Od počátku bylo také plánováno zapojení dvou východoněmeckých divizí do intervence. 7. tanková divize (posádkou v Drážďanech) měla být podřízena sovětské 20. gardové armádě a 11. motostřelecká divize (posádkou v Halle) měla být zálohou hlavního velení Varšavské smlouvy pro krytí západní hranice Československa.

Oba svazky patřily pod vojenskou oblast III (Lipsko) a musely být od 29. července připraveny zaujmout na signál vrchního velení shromažďovací prostory. 7. tanková divize měla zůstat v severním pohraniční ČSSR a pak táhnout do oblasti Litoměřic, Dubé, Mimoně a Děčína. Štáb divize měl být v České Lípě. 11. motostřelecká divize měla být druhým sledem a směřovat na Reichenbach, Bečov, Plzeň, Zwickau, Schwarzenberg (jižně Chemnitz), Žlutice a Rokycany. 7. tanková divize měla také v případě potřeby dosáhnout Prahy jako druhý sled sovětské 20. gardové tankové armády.

Zvláštní skupiny ze stavu 7. motostřeleckého pluku a 7. průzkumného praporu byly určeny pro zvláštní úkoly, jako například blokování letišť v ČSSR. Pro 11. motostřeleckou divizi pak naproti tomu byly plánovány dvě varianty nasazení: první s přesunem na území ČSSR a výpadem do prostoru Plzně. Druhá varianta předpokládala rozvinutí v oblasti Lobenstein-Adorf na území NDR k zajištění státní hranice s ČSSR i SRN.

Po posledních přípravách trvajících od 25. do 28. července se obě divize přesouvaly z kasáren do shromažďovacích prostor. 7. tanková divize pod velením generálmajora Wernera Wintera ukončila přesun do prostoru Wiesswasser-Nochten (na území největšího výcvikového prostoru v NDR asi 70 kilometrů od československých hranic) 29. července ve 4.00. I 11. motostřelecká divize se v té době přesunovala pěti trasami k širokému shromažďovacímu prostoru Eisenberg-Orlamünde-Weida asi 50 až 25 kilometrů od československých hranic s prvním úkolem být zálohou seskupení armád „Praha“.

Dopravní a bojová technika obou divizí dostala stejné bílé pruhy jako technika ostatních armád podílejících se na vojenské intervenci do ČSSR. Probíhala také intenzivní politická příprava. Zajímavá je jistě informace o školení vybraných důstojníků NLA formou kurzu na vojenské akademii Bedřicha Engelse v Drážďanech pro působení na připravovaných oblastních vojenských velitelstvích NLA na území ČSSR. Plánovalo se jejich zřízení v místech soustředění východoněmeckých vojsk v České Lípě, v Děčíně, v Litoměřicích a v Kamenickém Šenově.

Hlavním úkolem těchto německých oblastních velitelství mělo být zavedení a udržení klidu pořádku a bezpečnosti na svěřených územích, potlačování „kontrarevoluce“ a navazování spolupráce s „progresivními silami“. Důstojníci NLA měli mít právo použít policejní násilí a případně i vazby. Taková oblastní velitelství pak skutečně v Československu vznikla, ale v jejich osazenstvu byli výhradně příslušníci ostatních intervenčních armád.

Wenzkeho kniha přináší i neznámé či málo známé informace o problémech při přípravách NLA na intervenci. Jeden z vybraných účastníků zmíněného kurzu odmítl plnit svoje úkoly v Československu. Byl to kapitán Manfred Schmidt, určený pro nasazení na vojenské velitelství jako důstojník pro průmysl. Neprodleně byl vyloučen z SED, degradován na vojína a propuštěn z armády.

Z otištěných dokumentů dále vyplývá, že sloužit v NLA za stávajících okolností odmítli 21. srpna 1968 i kapitán Rau, vrchní důstojník pro agitaci v 17. motostřeleckém praporu, který byl rovněž propuštěn ze strany a odeslán pryč, dále podplukovník Mansch, stranický tajemník základní organizace štábu 7. tankové divize, který byl odeslán od divize pryč pro „nejasné politické postoje“ a podporučík Fötisch od dopravního pluku Ministerstva národní obrany NDR, který prohlásil, že s vojenskými opatřeními nesouhlasí. Naprostá většina příslušníků NLA zůstala samozřejmě poslušná. Právě proto vyžadovaly postoje zmíněných vojáků jistě velkou odvahu a osobní morální integritu.

Dne 22. srpna v 23.30 vydal hlavní velitel Spojených ozbrojených sil maršál Jakubovskij prostřednictvím armádního generála Pavla Kuročkina rozkaz úkol 11. motostřelecké divizi NLA se do 24. srpna 5.00 přemístit do bezprostřední blízkosti území ČSSR do prostoru Oelsnitz-Adorf-Auerbach-Plauen v okrese Vogtland v Sasku (až asi pět kilometrů od hranic s Československem naproti Kraslicím) a připravit se třemi pochodovými trasami postupovat na území ČSSR směrem na relativně blízký Sokolov.

Během přesunu utrpěla NLA ztráty a u 16. motostřeleckého pluku se stala těžká nehoda. Brzy ráno 23. srpna ve 03.30 spadl jeden obrněný transportér z mostu do propasti. Stalo se to v osadě Schönheide západně od Eibenstocku, okres Aue (asi 30 kilometrů jihozápadně od Chemnitz). Explodující munice ve vozidle zabila dva vojáky. Čtyři další utrpěli těžká a šest lehká zranění. Tato dosud neznámá informace potvrzuje, že tito vojáci byli de facto oběťmi účasti NLA na operaci „Dunaj“. Nakonec obě divize zůstaly, jak známo, až do konce operace v záloze vrchního velení Spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy na území NDR.

Otázka, zda se skutečně v noci z 20. na 21. srpna 1968 nějací vojáci a technika NLA ocitli na území ČSSR, zůstává i Wenzkeho prací nezodpovězená. Němečtí vojáci a technika se měli podle svědků krátce objevit večer 20. srpna na čs. území ve Vojtanově a Hazlově, Dolním Žandově a Kynžvartu a na ose Klášterec nad Ohří-Úhošťany-Vlkáň/Kojetín-Radonice.

Kniha Rüdigera Wenzkeho nejen úvodní studií ale i otištěnými dokumenty posiluje skepsi k jakékoliv konkrétní účasti NLA na obsazování území Československa 20. či 21. srpna 1968. V té době byly vyčleněné síly NLA ještě daleko od státních hranic ČSSR. Vysvětlit přítomnost německých vojáků v západních Čechách snad lze jedině tak, že k dílčímu proniknutí jednotek NLA došlo až po 24. srpnu, kdy se 11. motostřelecká divize ocitla bezprostředně hranic s ČSSR a že došlo k posunu data ve vzpomínkách pamětníků.

Informačně velmi hodnotná je i příloha s výběrem fotokopií dokumentů z provenience NLA, Bundeswehru a NATO.

Kniha Rüdigera Wenzkeho „Wo stehen unsere Truppen?“ patří beze sporu mezi nejzajímavější publikace k letošnímu padesátému výročí vojenské intervence do Československa v srpnu 1968.

Prokop Tomek

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha