K 77. výročí konce války: čeští generálové – váleční veteráni v Armádním muzeu Žižkov

Výjimečnou událostí si Vojenský historický ústav Praha připomněl 77. výročí konce druhé světové války, které připadá na 8. května 2022. Do Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce je již v závěrečné fázi, zavítali dva čeští veteráni z druhé světové války, generálové Emil Boček a Miloslav Masopust. V nově připravované expozici druhé světové války také každý z nich vložil do jedné z vitrín předmět, který se vztahuje k jejich vlastní vojenské historii.

+13

Vzácnou návštěvu armádního generála Emila Bočka a generálmajora Miloslava Masopusta přivítal v budově Armádního muzea Žižkov ředitel Vojenského historického ústavu Praha, brigádní generál Aleš Knížek. Společně s ředitelem Odboru muzeí VHÚ, plukovníkem Michalem Burianem, si oba generálové, veteráni z bojů na západní i východní frontě, prohlédli postupující přípravu expozic Armádního muzea Žižkov. To by se mělo návštěvníkům otevřít již letos v říjnu.

Pro oba generály byl připraven i slavnostní a výjimečný akt, a to uložení předmětů do vitrín, které se vztahují k druhé světové válce. V obou případech šlo o předměty, které se bezprostředně týkají jejich působení za druhé světové války.

Armádní generál Emil Boček instaloval do vitríny věnované leteckým bojům za druhé světové války zarámovaný znak 310. československé stíhací perutě RAF. V této peruti během druhé světové války sloužil. Originál znaku je signován britským králem Jiřím VI. Heslem perutě bylo anglické: WE FIGHT TO REBUILD – „Bojujeme za obnovu“.  Peruť působila ve svazku RAF celkem pět let, zaznamenala 54 a 1/2 jistých sestřelů plus 4 střely V-1, 20 sestřelů pravděpodobných a 32 poškozených letadel Luftwaffe. Zahynulo 31 jejích pilotů. Do bojů zasahovala nad jihovýchodní a východní Anglií, především v době slavné bitvy o Británii.

„Jsem velmi rád, že jsem mohl navštívit rodící se novou expozici v Armádním muzeu Žižkov a připomenout si tak roky, kdy jsme bojovali za svobodu a demokratické Československo,“ zmínil generál Emil Boček poté, co do vitríny umístil znak své perutě. U ní působil v letech 1944-45, během té doby uskutečnil 26 operačních letů a nalétal 73 hodin a 50 minut.

Následovala další instalace, při níž generálmajor Miloslav Masopust, příslušník 1. československého armádního sboru (resp. 5. dělostřeleckého pluku, s nímž se také účastnil Slovenského národního povstání), vložil do vitríny věnované bojům při osvobozování Československa historický vojenský nůž, označovaný NA 40 / nůž armádní (někdy také NR 40 / nůž rozvědčíka). „Byly to těžké válečné roky, ale naštěstí jsem je přežil a mohl tak oslavit vítězství v květnu 1945,“ zavzpomínal generálmajor Miloslav Masopust.

Nůž NA 40 vychází z klasických finských nožů, do výzbroje byl v SSSR zařazen na základě zkušeností ze zimní války s Finskem. Přednostně jím byly vybavování především průzkumníci, samopalníci a výsadkáři. Československá vojenská jednotka je v omezeném počtu dostala v létě 1943, masově se v průběhu roku 1944 tyto nože objevily u 2. čs. samostatné paradesantní brigády, kde patřily ke standardní výzbroji výsadkářů. V menších počtech se pak objevují i u ostatních brigád, zejména opět mezi průzkumníky i jako osobní iniciativa jednotlivců.

Ředitel Vojenského historického ústavu Praha, brigádní generál Aleš Knížek, na závěr poděkoval oběma válečným hrdinům za to, že navštívili Armádní muzeum Žižkov a napsali svým dílem také část jeho historie, symbolicky se podíleli na kompletaci expozice věnované druhé světové válce.

„Je to pro nás vždy veliká čest, když se můžeme setkat s veterány z druhé světové války, kterých bohužel již mnoho není. Nesmírně si vážím toho, že oba generálové naše pozvání přijali a jsem velice rád, že mohli vidět na vlastní oči rodící se novou podobu Armádního muzea Žižkov. Pevně věřím, že se s nimi setkáme opět při otevření muzea v říjnu 2022. Přeji oběma mnoho zdraví!“, uzavřel generál Aleš Knížek.

RED