Pod několika vrstvami: kulomet z tanku LTP

V loňském roce získal Vojenský historický ústav Praha do svých sbírek vzácný exemplář, lehký tank LTP československé výroby, který byl na konci 30. let 20. století vyvezen do Peru. S tímto tankem se z Jižní Ameriky vrátila rovněž tanková výzbroj včetně těžkého kulometu vz.37 v ráži 7.65 mm Mauser, která je obvyklá pro peruánské zbraně. Zatímco tank ještě prochází procesem restaurování, kulomet již obnovu absolvoval.

Po slavnostním umístění tanku na nádvoří Armádního muzea Žižkov demontoval kurátor sbírky automatických zbraní ze stroje téměř funkční těžký kulomet a předal jej k restaurování. Zbraň, výrobek Zbrojovky Brno, je opravdovou lahůdkou, protože je jedním z 24 kusů tankových kulometů s vyraženým státním znakem Peru na víku závěru a s nápisem ZB 53 MOD.1937 1015 ČESKOSLOVENSKÁ ZBROJOVKA A.S. BRNO. na boku těla zbraně. Vojenský historický ústav v Praze tím do své sbírky automatických zbraní, respektive do řady produkce těžkých kulometů, získal peruánský kulomet.

Tank stál v Peru na podstavci včetně zbraní, zcela vystaven nepříznivým vlivům venkovního prostředí. Těžký kulomet měl na svém povrchu několik vrstev konzervačních prostředků, které společně s prachovou vrstvou vytvořily zatvrdlou černě zabarvenou krustu. Ta sice jeho tvar převážně v detailech zdeformovala, ale na druhou stranu působila jako pozitivní ochrana původní povrchové úpravy ze Zbrojovky Brno.

Korozní produkty v malých ostrůvcích můžeme najít na bocích těla zbraně, víku závěru případně klínu, který kulomet zajišťuje v kulové lafetě tanku. Vzhledem k tomu, že kulomet v lafetaci mířil mírně vzhůru, dešťové srážky stékaly po jeho povrchu a hromadily se ve vnitřní části konce těla u spoušťového mechanismu. Destrukce povrchů součástí se naplno projevila až po odstranění konzervačních vrstev.

Konkrétní restaurátorský zásah začal celkovou fotografickou dokumentací, jež se opakovala, protože na součásti byly naneseny vrstvy konzervačního tuku, který deformoval jejich podobu. Po celkové demontáži – snad nejsložitější bylo uvolnění kompletu řídítek se zcela zkorodovanou spouští – prošly veškeré součásti oplachem v mycím zařízení s přípravkem Purgasol, který postupně rozpouštěl jednotlivé vrstvy tuku a nečistot až na povrch kovu. Operace trvala delší dobu, pomocí štětců a silonového kartáče, aby nedošlo k porušení původního chemického černění povrchu provedeného výrobcem. Proces se opakoval několikrát až na zcela čistou povrchovou úpravu.

Dříve chemicky načerněné plochy napadla koroze jen v několika ostrůvcích, o to horší byly její narostlé vrstvy na původně vyleštěných součástech vnitřního mechanismu. O stupni napadení korozními produkty nejlépe napoví fotodokumentace.

Korozní vrstvy byly citlivě odstraněny pomocí jemného okartáčování, bez chemického procesu, aby nedošlo k narušení velmi cenných dobových povrchů. Dále proběhla stabilizace, pevně zakotveného korozního jádra, a to opakovaně ve třech vrstvách tanátovacím přípravkem, který ho zabarvil do temně modrého odstínu. Ještě došlo k zrestaurování dřevěných rukojetí řídítka a napuštění jejich povrchu polomatnou politurou.

Po vyzrání stabilizace všech součástí následovalo zaretušování některých otěrů do odstínu černění, konečná montáž zbraně a závěrečné nanesení konzervačního vosku. Kulomet je prezentován jako přírůstek sbírek v expozici Armádního muzea Žižkov.

Petr Moudrý

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha