Příběh prvního čs. letounu, Bohemia B-5

Dne 27. dubna 2019 to bylo přesně sto let, kdy bylo úspěšně zalétáno první letadlo československé konstrukce. Byl jím stroj Aviatického sdružení Bohemia označený B-5. Krátce po této významné události budeme bohužel také vzpomínat na stoleté výročí první oběti civilního letectví v nově vzniklém státě. Obě události se úzce vážou k pohnuté historii cenného exponátu Leteckého muzea VHÚ, kterým jsou dochované části konstrukce původní poválečné Bohemie B-5. V tomto článku jsme se pokusili o shrnutí nejvýznamnějších událostí, které se k tomuto letounu vztahují.

 

První letadlo postavené v právě vyhlášeném Československu vzniklo v Plzni ve znovu obnoveném předválečném Aviatickém sdružení Bohemia (Viktor Brune, Rudolf Polanecký, Jaroslav Samek) za technického vedení Ing. Oldřicha Hallera, zaměstnance Škodových závodů. Zálet uskutečnil bývalý rakousko-uherský pilot R. Polanecký dne 27. dubna 1919 na letišti Plzeň-Bory.

Konstrukčně šlo o klasický, převážně dřevěný plátnem potažený dvouplošník, sestavený podle „systému Blériot“ a poháněný čtyřválcovým motorem Wright-N.A.G. z předválečného aparátu Wright, který skončil havárií. Již v sobotu 17. května 1919 ale letoun po vítání prezidenta republiky T. G. Masaryka v Plzni při přistávacím manévru těžce havaroval, přičemž zahynul letecký žák Josef Klíbr a R. Polanecký byl zraněn.

Přestože letoun po havárii vypadal zcela zničený, sdružení Bohemia se hned pustilo do jeho opravy. Letoun byl v podstatě znovu postaven a vzlétl za šest týdnů. Ačkoliv se to běžně neuvádí, byl tragicky zahynulý Josef Klíbr nadšeným příznivcem letectví již od jeho počátků na plzeňském cvičišti. A byl to právě on a Viktor Brune, kdo poválečnou Bohemii spolu s R. Polaneckým opět přivedl k životu a významně se podílel spolu se svými sestrami Emilií a Marií na stavbě pátého létajícího aparátu sdružení.

 

Další život letounu

Bohemia B-5 přes tuto smutnou událost létala spolehlivě při různých příležitostech v Plzni a okolí a nakonec i v Praze. Dne 10. srpna 1919 definitivně odletěla pilotována R. Polaneckým z Plzně na letiště Praha – Kbely, kde pak zůstala až do konce své motorové letové kariéry. V Praze absolvovala řadu komerčních vyhlídkových letů, zúčastnila se i První československé letecké výstavy. S pilotem R. Polaneckým uskutečnila kromě přeletů do Plzně i lety Praha – Mladá Boleslav a zpět, několikrát Praha – Chrudim a zpět.

V posádce i při jiných letech, kdy byly například nad Prahou shazovány letáky a propagační materiály, býval vedle pilota Polaneckého i chrudimský továrník a údajně první vycvičený soukromý aktivní pilot Jaroslav Wiesner.

V srpnu 1922 tragicky havaroval Rudolf Polanecký na leteckém dnu ve Kbelích při startu svého Phönixu D.II. Jeho smrtí se rozpadlo sdružení Bohemia a jeho letadla byla rozprodána. Bohemii B-5 odkoupil továrník J. Wiesner. Ten s ní pak měl vykonat mnoho letů Chrudim – Čáslav a zpět a přes sto letů cvičných i vyhlídkových. A to až do roku 1923, kdy stařičký motor Wright-N.A.G. definitivně „dodýchal“.

J. Wiesner – snad pod vlivem zpráv o prvních úspěších v plachtění u nás – došel k rozhodnutí přestavět Bohemii B-5 na jednomístný bezmotorový kluzák. Práce se ujal zkušební pilot továrny Aero Rudolf Valenta. Do konce ledna 1924 dokončil úpravu přídě trupu a vyměnil také podvozková kola včetně vzpěr za lyžiny. První pokusné bezmotorové lety údajně provedl R. Valenta na kbelském letišti v únoru téhož roku, snad po roztáhnutí za automobilem. Údajně měla být B-5 zkoušena i na plachtařských terénech u Chrudimi a na svahu u Podhořan.

Tyto pokusy patrně neměly valný úspěch. Těžiště se odejmutím těžkého motoru z přídě posunulo výrazně dozadu a také aerodynamika dvouplošníku nebyla nejvhodnější pro bezmotorové lety. Navíc v Praze a bezprostředním okolí nebyly v té době provozovány žádné vhodné plachtařské svahy.

V dalším období o historii B-5 není mnoho zpráv. Bezmotorová Bohemia se v poněkud poničeném stavu dostala někdy ve druhé polovině dvacátých letech do vlastnictví Národního technického muzea v Praze, spolu s originálním motorem. Ještě v roce 1949 se časopis Letectví zmiňuje o tom, že letoun bude co nejdříve opraven a vystaven. Nestalo se tak a díly Bohemie B-5 posléze putovaly do sbírky VHÚ. Byly uloženy v depozitáři pozdějšího Leteckého muzea a několikrát přestěhovány.

Pro upřesnění: z draku letadla se dochoval téměř celý jednomístný trup i s volantovým řízením a částečným překližkovým potahem. Dále zůstala v relativně dobrém stavu zachována všechna čtyři křídla, včetně původních pláten a trubkového kozlíku horních ploch. Na hlavních nosnících křídel pak byla nalezena původní razítka „Aviatické sdružení „Bohemia“ Aviatická škola Praha-Plzeň“. Všechny tyto díly pak byly na dlouhou dobu uloženy v různých depozitních prostorech Leteckého muzea.

 

Bohemia B-5 v 21. století

Dne 21. května 2004 bylo z Hlavního depozitáře VHÚ do Kbel převezeno torzo trupu s křídly a byla započata jejich náročná renovace a rekonstrukce. Při ní bylo zjištěno, že původní jednomístný trup nelze bez faktického rozebrání a zničení použít. Proto bylo rozhodnuto o jeho renovaci ve stávajícím stavu spolu se stavbou repliky dvoumístného trupu podle dochovaného vzoru.

Celá rekonstrukce byla ukončena slavnostním předvedením letounu v sobotu 26. dubna 2014 v prostorech Leteckého muzea Kbely. Následně byl stroj vystavován v expozici Leteckého muzea a v roce 2018 dokonce jako dominanta výstavy „Doteky Státnosti – Založeno 1918“ v Jízdárně Pražského hradu. Po jejím ukončení se Bohemia vrátila do Kbel k důkladnému ošetření a nakonzervování. Na jaře 2019 pak pro ní byl vytvořen definitivní důstojný prostor v expozičním hangáru H-88 Leteckého muzea VHÚ, kde bude již nastálo vystavena spolu s restaurovaným jednomístným trupem a dalšími letouny z období let 1918 – 1924, jako připomínka slavné etapy historie našeho letectví.

V roce 2018 oslovila Česká národní banka VHÚ se žádostí o pomoc při realizaci emise výročních 200 korunových mincí s tématikou prvního vzletu Bohemie B-5 a plzeňského letectví. Před Komisí pro posuzování návrhů na české peníze se pak v květnu 2018 sešlo na dvacet šest vesměs velice zdařilých návrhů. Z nich pak byly v anonymní volbě vybrány tři nejzdařilejší a posléze i vítězný výtvor, který byl navržen k realizaci.

Jak se ukázalo, jeho autorem byl známý výtvarník akademický sochař Zbyněk Fojtů, který se podobnou tematikou zabývá dlouhodobě a má za sebou již řadu úspěšných prací. Nová mince byla emitována ve středu 24. dubna 2019 a mělo by jít zřejmě o první exponát ze sbírky VHÚ zmíněný na pamětní minci s celostátní platností.

 

Technická data letounu Bohemia B-5:

Motor: Wright-N.A.G. (Neue Automobil-Gesellschaft m.b.H. Berlin) o výkonu 40 k (29 kW)

Rozpětí 8,00 m

Délka 6,68 m

Hmotnost prázdného letounu 340 kg

Vzletová hmotnost 520 kg

Maximální rychlost 110 km/h

Dostup 1 500 m

Dolet 120 km

 

Jan Sýkora

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha