Restaurovaná puška, kterou uvidíte v novém žižkovském muzeu

Jedním z přírůstků minulého roku do fondu palných zbraní Vojenského historického ústavu Praha byla jednuška s křesadlovým zámkem, kompletně překrytá masivem dřeva. Jedná se o zbraň evropské provenience s dobou vzniku okolo roku 1730. Celkové zakrytí kovových ploch zbraně včetně jejích funkčních částí je zcela neobvyklé, zřejmě to byla zakázková práce na objednávku zadavatele. V historii produkce palných zbraní můžeme vysledovat zapažbení vyrobené z kovu, slonoviny, obložené kostí či plátky parohu, ale celkové překrytí veškerých vnějších součástí ořechovým masivem, a to včetně funkčních, je přinejmenším zcela neobvyklé. Ve sbírkovém fondu VHÚ není srovnávací materiál potřebný pro celkové restaurování.

Puška jako konstrukční zajímavost bude vystavena v budoucí expozici Armádního muzea Žižkov, a proto musela projít kompletními restaurátorskými zásahy.

Po podrobném průzkumu, který zjistil stav poškození, a fotodokumentaci, byla zvolena metoda veškerých zásahů. Ta respektovala co největší zachování původních povrchů. Především šelakové politury, která je zachována téměř z 80 % plochy.

Zbraň má celkovou délku 1 460,5 mm a ráž hladké hlavně 16,7 mm. Dřevo na povrchu bylo vytvarováno jednak jako celkový překryt z jednotlivých dílů, jednak slepením ploch klíhem nebo začepovaním do kovu dřevěnými čípky. Na ploše výběžku dnového šroubu zcela chyběla profilovaná krycí destička. Také jeden z dvojice šroubů zámkové desky postrádal svůj původní dřevěný překryt.

Nejprve byl demontován od zapažbení zámek, a to následně až na jednotlivé díly.

Z vnitřní kovové zámkové desky nelze bezpečně demontovat vrchní překryt s průchozími napevno přilepenými dřevěnými čepy bez narušení povrchu, proto k celkovému odstranění koroze došlo pouze mechanickou cestou – odleštením jemnými kartáčky s příměsí oleje a pemzy. Ostatní, pouze železné součásti byly zbaveny korozních produktů v lázni chelatonu, opláchnuty, vysušeny a namatovány podle původní podoby povrchu z výroby.

Dále veškeré kovové součásti prošly závěrečnou stabilizací tanátováním, a to opakovaně dvakrát. Po vysušení mají příjemné, mírně namodralé zabarvení, které koresponduje s původním povrchem. Tímto technologickým procesem restaurování prošly také oba připevňovací šrouby, spoušť a čepy.

Pro doplnění chybějících dřevěných součástí bylo použito původní, vyzrálé dřevo přes sto let staré. Vyhovuje svou strukturou, vyzrálostí a je zcela stabilní. Prohnutý kryt výběžku dnového šroubu byl vytvarován podle zachovalé základny v pažbě. Profilované plošky podle překrytu hlavně a místo pro připevnění vrutem podle zalomeného zbytku kovového závitu.

Ještě zbývalo vyrobit krytku zadního šroubu, která má tvar klínu a zasouvá se zespodu směrem od lučíku zbraně. Vzhledem k zatmavnutí staršího dřeva se téměř dokonale povedlo sjednotit povrchovou úpravu s okolní pažbou a naaplikováním šelakové politury.

V současnosti je zbraň připravena k deponování.

Petr Moudrý