Rudolf Smetánka

Účastník zahraničního odboje v době druhé světové války, vojenský teoretik a publicista, politický činitel a člen Státní rady v Londýně. Zemřel v druhém exilu v Londýně.

 

Narodil se 1. ledna 1887 v Trojovicích okres Chrudim. Vystudoval reálné gymnázium v Chrudimi a v roce 1902 nastoupil do dělostřelecké kadetní školy ve Vídni. V roce 1909 jako poručík učil v jednoroční dobrovolnické škole dělostřelecké brigády v Pulji. Dne 1. června 1916 byl povýšen na kapitána. Bojoval na italské frontě. Do zajetí se dostal začátkem října 1918 a 25. října byl přijat do stavu důstojníků čs. vojsk v Itálii. Majorem italských legií byl jmenován 28. února 1919 a sloužil jako přednosta operačního oddělení hlavního velitelství operujících vojsk na Slovensku se sídlem v Kroměříži. Od března 1919 byl přednostou vojenské kanceláře státního tajemníka MNO plk. Vladimíra Chalupy. V roce 1921 složil zkoušky na důstojníka generálního štábu.

Dne 1. října 1923 byl mjr.gšt. Smetánka přeložen do výslužby. V záloze se věnoval vojensko-odborné a politické žurnalistice a psal i vojenské teoretické publikace. Pro Československou stranu národně socialistickou vypracoval vojenský program schválený na sjezdu v Brně v prosinci 1924. Ve volbách roku 1935 byl zvolen poslancem za Národní sjednocení do poslanecké sněmovny Národního shromáždění a působil jako člen branného výboru. Členem sněmovny byl až do jejího rozpuštění v roce 1939. Od 15. listopadu 1938 členem klubu poslanců Národní jednoty. Do prosince 1939 se pak angažoval v Národní jednotě a Národním souručenství.

Za mobilizace roku 1938 byl zařazen u Zemského vojenského velitelství v Praze jako přednosta 2. oddělení štábu 1. sborové oblasti. V prosinci 1939 odešel přes Moravu do zahraničí. Ve Francii byl 11. února 1940 zařazen do Československé armády a sloužil u vojenské správy Národního výboru československého. Po evakuaci do Velké Británie se stal Rudolf Smetánka až do konce války členem Státní rady, trvale jako místopředseda jejího branného výboru a člen politického výboru. Od října 1940 byl proto z armády uvolněn na trvalou dovolenou. Psal pravidelně do časopisu Čechoslovák. V Londýně vyšly Smetánkovy knihy „Armády budoucnosti“ a „Strategické zkušenosti z obou světových válek“. Mluvil také do československého rozhlasového vysílání z Londýna. Roku 1944 se stal v Londýně členem Československé strany národně socialistické.

V dubnu 1945 odcestoval z Velké Británie do Košic, kde byl na MNO pověřen přípravnými pracemi pro zřízení komise k přijímání důstojníků a rotmistrů čs. národnosti do armády po osvobození. Podal žádost o přeložení na frontu, v čemž mu ale nebylo vyhověno s poukazem na věk.

Dne 7. května 1945 povýšen na podplukovníka generálního štábu a 29. května 1945 jmenován velitelem Vojenského historického ústavu. Dnem 2. října 1945 byl povýšen hodnosti plukovníka generálního štábu a dekretem z 20. února 1947 jmenoval prezident republiky Rudolfa Smetánku brigádním generálem. Krátce nato požádal Rudolf Smetánka o odchod do výslužby z důvodu dosažení příslušné věkové hranice, což bylo realizováno dnem 1. dubna 1947.

Po válce se opět politicky angažoval, byl členem Ústřední branné komise ČSNS a do léta 1947 i jejím předsedou. Komise kritizovala komunistické metody v armádě, zejména výchovu a osvětu a praktiky OBZ. Není proto divu, že již 25. dubna 1948 byl Rudolf Smetánka zatčen a strávil šest týdnů ve věznici Praha-Pankrác. Hrozila mu obžaloba z údajné velezrady a prozrazení vojenského tajemství. Proto po propuštění z vazby přešli s manželkou tajně v listopadu 1948 hranice do Rakouska, odkud v polovině ledna 1949 odjeli do Velké Británie. Ve druhém exilu trpěl existenčnímu potížemi, protože vzhledem k věku nemohl získat zaměstnání. Od roku 1949 byl členem Rady svobodného Československa.

Brigádní generál v. v. Rudolf Smetánka zemřel v Londýně 14. září 1958. Po roce 1989 byl rehabilitován, a byla mu vrácena hodnost brigádního generála in memoriam.

Prokop Tomek

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha