Sportovní revolver ZKR 551

Výroba revolverů neměla na našem území tradici snad především proto, že tento typ zbraně nepředstavoval z hlediska odbytu perspektivní výrobek. Teprve poválečné požadavky sportovních střelců se staly impulzem k vývoji přesného, jednočinného revolveru, s nímž bylo možné střílet disciplíny VP (velkorážová pistole).

 

Sportovní střelba VP byla u nás řadu poválečných let odkázána na trofejní materiál, ať již to byly německé pistole Parabellum P.08 či sovětské revolvery Nagant vz. 1895, upravované pro závodní střelbu. Úpravám se nevyhnuly ani sériové pistole ČZ vz. 50, s armádními vzory 52 se sportovní střelba příliš úspěšně provozovat nedala. O to větší překvapení přinesla konstrukce prvního československého revolveru, navíc konstruovaného pro americký náboj .38 Special Wad Cutter. Tradice výroby revolverů v Československu nebyla, ve světě by proto tehdy nikdo neočekával, že zde může vzniknout revolver vynikající kvality.

Vývoje se ujali v roce 1955 bratři Josef a František Koučtí v Konstruktě, n. p. Praha a dokončili jej o rok později.

Revolver měl pevný rám a jeho válec nebyl uložen na výklopné konzoli. Pro potřeby přesné terčové střelby museli bratři Koučtí zvolit řešení s odnímatelnou osou válce, jejíž uložení zajišťovalo stabilní polohu nábojových komor vůči ose hlavně. Vzhledem k tomu, že rám revolveru byl uzavřený, sloužil k postupnému vyhazování jednotlivých nábojnic odpružený vyhazovač, jehož konstrukce vycházela z amerického revolveru Colt Single Action Army (SAA). Na pravé straně rámu měl revolver otočnou nabíjecí klapku systému Abadie. Pokud byl kohout v přední vypuštěné poloze, bylo možné ji pootočit směrem vzad, avšak tím došlo k zablokování pohybu kohoutu. V případě, že se kohout nacházel v napnutém stavu, pak nešla nabíjecí klapka otevřít, což eliminovalo možné rizikové situace při obsluze revolveru. Vzhledem ke koncepci byl revolver ZKR 551 jednočinný, takže po každém výstřelu bylo nutné palcem natáhnout kohout, čímž došlo k pootočení válce o jednu šestinu a k jeho aretaci.

Na rozdíl od řady jiných revolverů s jednočinným spoušťovým mechanismem měl ZKR 551 možnost regulace propadu a odporu spouště. V lučíku, který tvořil odnímatelnou součást rámu, byl uložen otočný šroub, jehož vyčnívající obvod byl opatřen osmi drážkami a do jedné z nich zapadala kuželovitá hlava odpruženého kolíku. Kolík sloužil k aretaci otočného šroubu v nastavené poloze, přičemž pootočení dorazu, tedy regulaci, sloužily příčné díry, jimiž šlo prostrčit průbojník a otočit dorazem spouště o 1/8 otáčky. ZKR 551 neměl bočnici klasické konstrukce, jež by zakrývala celý spoušťový a bicí mechanismus jako u většiny revolverů. Bočnice měla kruhový tvar a její přední část tvořila opěrku pro dna nábojů. Bočnice nesla horizontálně uloženou pružinu posunovače válce.

Spoušťový mechanismus měl navíc zařízení, jež umožňovalo rektifikovat dráhu spouště včetně velikosti jejího propadu. Jednalo se o zcela originální, dosud neuplatněné řešení. Většina revolverů používaných k závodním účelům tehdy vycházela z osvědčených modelů a zavedených vzorů, zpravidla dodatečně upravených pro střelbu sportovních disciplín. Celkově sestával ZKR 551 z 64 součástí.

Výrobcem této vynikající sportovní zbraně se stala někdejší brněnská zbrojovka, jež v té době nesla název Závody Jana Švermy, n. p. Brno. Revolvery byly přejímány podle technických podmínek, vypracovaných v prosinci 1957. Nastřelování se provádělo na obvyklou vzdálenost 25 metrů a podmínky byly, vzhledem k terčovému charakteru zbraně přísnější, než u jiných výrobků. Rozptyl šesti zásahů musel ležet uvnitř kružnice o průměru 45 mm a revolvery se nastřelovaly v upnutém stavu, nikoliv z volné ruky. Na rozdíl od řady jiných zbraní nebyly revolvery ZKR 551 podrobovány velkým kontrolním zkouškám (VKZ), během nichž by zbraň musela absolvovat větší počet výstřelů. Zajímavé je, že výrobce poskytoval na ZKR 551 záruku pouze půl roku ode dne prodeje.

Vzhledem k tomu, že se jednalo o výrobek vysoce náročný na přesnost, navíc určený poměrně úzkému okruhu sportovních střelců, nebyla jeho produkce vysoká. Výroba běžela v Brně v malých objemech nepřetržitě v letech 19571963, padesát vyrobených kusů vykázala zbrojovka v roce 1965 a posledních 116 revolverů evidovala v průběhu let 19701971, takže celková produkce dosáhla 2596 kusů.

V roce 1957 se konalo 37. mistrovství světa ve střelbě, jehož pořadatelem byl Sovětský svaz. Na něm dosáhlo střelecké družstvo Dukly Praha složené z Vladimíra Kudrny, Václava Trojana, Františka Maxy a Muchy ve střelbě velkorážní pistolí světového rekordu v součtu 2326 bodů a obsadilo první místo. Po střelbě na otočné figury se dostal Vladimír Kudrna do čela mistrovství společně s americkým střelcem McMillanem. S výsledkem 293:296 sice získal titul mistra světa americký střelec, ale pro Československo byl výsledek v Moskvě velký úspěch, zejména proto, že střelecké družstvo jej vybojovalo s revolverem tuzemské provenience. Vladimír Kudrna (1923–1991) vlastnil revolver s číslem 0001, tedy první vyrobený kus. Od pozdějších sériových revolverů se odlišoval pouze stranově stavitelným hledím, výškově regulovatelnou muškou, odlišným profilem hlavně a jiným tvarem nabíjecí klapky.

Exemplář s výrobním číslem 0001 získalo muzeum v roce 1967 darem od Vladimíra Kudrny.

 

Ráž: .38 Special

Celková délka: 294 mm

Délka hlavně: 152 mm

Délka záměrné: 199,7 mm

Výška: 132 mm

Šířka: 38 mm

Kapacita válce: 6 nábojů

Hmotnost zbraně: 1010 g

 

Jan Skramoušský

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha