Umění přesvědčit: Válečné plakáty Abrama Gamese

„Nejsem umělec, mám grafické vidění, jsem špatný kreslíř. Nedostatek přirozeného talentu vyrovnávám tvrdou prací,“ řekl o sobě více než skromně britský výtvarník Abram Games. Naopak výtvarný recenzent deníku The Guardian Rowan Moore o něm v srpnu 2014 mj. napsal, že byl jedním z největších tvůrců plakátů ve 20. století. Podle něj byl mimořádně talentovaný! Kdo navštívil výstavu Umění přesvědčit: Válečné plakáty Abrama Gamese, kterou připravilo Národní armádní muzeum v londýnské čtvrti Chelsea, dá jistě za pravdu názoru Rowana Moora.

+5

Muzeum, které v roce 2013 získalo velkou část výtvarníkových signovaných prací, představilo více než sto jeho plakátů, a to nejen z doby druhé světové války, ale rovněž krátce před i po ní. Plakáty z vlastní sbírky muzea doplnily zápůjčky z The Estate of Abram Games.

Výtvarníkova dcera Naomi na vernisáži uvedla: „Jsem potěšena, že otcovy práce mohou být vystaveny v Národním armádním muzeu. On byl hrdý na to, že byl Londýňanem a příslušníkem Britské armády.“

Abram Games se narodil v chudé londýnské čtvrti Whitechapel den po vypuknutí první světové války, 29. července 1914, jako Abraham Gamse v židovské rodině lotyšského fotografa Josepha Gamse, který v roce 1904 se svou manželkou Sarah, rozenou Rosenberg, emigroval z carského Ruska do Británie. Když bylo Abrahamovi dvanáct let, poangličtil jeho otec rodině jméno, a tak se z něj stal Abram Games.

Na počátku své tvůrčí dráhy byl ovlivněn surrealismem. Aby upoutal divákovu pozornost, používal nápadité kombinace silueta abstraktních a geometrických prvků. Postupně si vytvořil svůj vlastní, nezaměnitelný styl, který se vyznačoval nápadnými barvami, jejichž paletu obvykle zúžil jen na čtyři, čistou, leckdy až strohou grafikou a bezchybnou typografií.

Na rozhraní dvacátých a třicátých let minulého století studoval jen krátce na londýnské výtvarné škole – Saint Martin School of Art; lze proto o něm říci, že byl do značné míry samoukem. V letech 1932 až 1936 navrhoval plakáty pro designérskou firmu Askew-Young a ve večerní škole se zdokonaloval v kreslení. V roce 1935 vyhrál soutěž na plakát pro London County Council, za což obdržel 20 liber.

Mezi lety 1936 až 1940 pracoval „na volné noze“. Článek, který o něm v roce 1937 publikoval vlivný časopis Art and Industry, vedl k řadě zakázek od renomovaných firem a institucí jako Royal Dutch Shell, General Post Office či London Transport.

Neochvějný socialista Abram Games vstoupil v roce 1940 dobrovolně do armády. Věřil, že ideály, které sdílel, mohou pomoci vyhrát válku a zároveň vyvolat v Británii sociální změny. O jeho názorech svědčí výrok, který je možné číst na jedné ze stěn výstavních sálů: „Churchill mohl být velkým válečným vůdcem, ale nikdy nenavštívil chudinské čtvrti. Vnímal jsem válku jako katalyzátor k dosažení toho, co Británie potřebovala, ale myslím si, že on považoval ty, kteří podporovali sociální stát, za komunisty.“

V armádě sloužil do roku 1941, kdy oddělení public relations Ministerstva války potřebovalo někoho zkušeného pro navrhování náborových plakátů a vyžádalo si právě Abrama Gamese. V roce 1942 se stal oficiálním válečným umělcem pro tvorbu plakátů, jichž navrhl během války více než sto. K nejznámějším patří plakát vyzývající ke vstupu do ATS (Ženských pomocných sborů) z roku 1941. Nesetkal se však s velkým pochopením u ministerského předsedy Winstona Churchilla. Nelíbil se ani poslankyni Thelmě Cazalet-Keir, podle níž obraz blondýny s rudými rty vypadal jako „reklama na líbivý produkt“ a nemohl v žádném případě povzbuzovat „matky k tomu, aby poslaly své dcery do ATS“. Plakát byl proto záhy stažen.

Games rozhodně nepatřil k premiérovým oblíbencům, protože o dva roky později bylo jeho dílo odstraněno z výstavy „Plakát v Británii ve válečných časech“ v londýnském obchodním domě Harrods, a to právě na Churchillův rozkaz…Mezi odbornou veřejností však byla Gamesova plakátová tvorba velmi uznávána a například časopis Advertiser’s Weekly ji ve svém vydání 10. června 1943 věnoval dvě tiskové strany.

Již v roce 1944 navrhl Abram Games také plakáty, které vyzývaly příslušníky britských ozbrojených sil, aby „sloužili jako vojáci a volili jako občané“. V parlamentních volbách, které se konaly v červenci 1945, byl počet vojáků, kteří volili vítěznou Labouristickou stranu, vyšší než mezi civilisty.

Po demobilizaci v roce 1946 se vrátil na „volnou nohu“. Mezi jeho klienty opět patřily renomované společnosti jako například British Airways, deník Financial Times či pivovar Guinness. U příležitosti 150. výročí vzniku londýnského metra navrhl poštovní známku a pro London Transport vytvořil plakát, který uznával i historik umění Ernst Gombrich. V roce 1948 uspěl v soutěži na grafický emblém pro „Festival of Britain“, jež se konal od května do konce září roku 1951. Festival byl jistou reminiscencí na velmi úspěšnou Velkou výstavu, kterou uspořádal manžel královny Viktorie, princ Albert, v Londýně o sto let dříve. „Je otázka, zda by se nějaká země na světě v tak neveselé době dokázala tak skvěle rozšoupnout jako opatrní Britové,“ napsal tehdy The Burlington Magazine, který vyzdvihl i Gamesův design.

Tři roky poté, co festival skončil, Games navrhl první logo pro BBC Television. V roce 1958 mu královna Alžběta II. Udělila Řád Britského impéria za jeho přínos v grafickém designu. Navrhoval rovněž poštovní známky pro řadu zemí; kromě Británie pro Izrael, Irsko nebo Portugalsko. Vytvářel také obálky pro nakladatelství Penguin či titulní strany The Jewish Chronicle. Roku 1960 navrhl plakát pro Organizaci OSN pro výživu a zemědělství.

Abram Games zemřel 27. srpna 1996 a je pohřben na Bushey Jewish Cemetery v Hertforshiru.

Jaroslav Beránek