VHÚ Praha získal unikátní dokumenty k pobytu Charlese Lindbergha v Československu v roce 1938

26. 05. 2011
Vojenskému historickému ústavu Praha se podařilo získat originální dokumenty, které dokládají neočekávanou návštěvu slavného amerického letce Charlese Lindbergha v Olomouci v roce 1938.
V roce 1927 se Charlesi Lindberghovi (1902-1974) podařilo jako prvnímu člověku na světě přeletět letadlem Atlantický oceán bez mezipřistání. Díky tomuto odvážnému letu trvajícímu přes 33 hodiny se navždy zapsal do historie letectví, stal se i celosvětovou celebritou první kategorie. Málo se dnes ale ví, že tento letec pobýval v roce 1938 i v tehdejším Československu a že s jeho návštěvou je spjata i neočekávaná příhoda.
Lindbergh měl 1. září 1938 přiletět do Prahy, která byla jednou ze zastávek na jeho cestě po Evropě a Rusku. V letadle s ním cestovala i jeho žena Anne. Z dodnes blíže nespecifikovaných důvodů ale prvního září na pražské ruzyňské letiště nedorazili a byli nuceni přistát již v Olomouci. Důvodem, proč jejich jednomotorový dolnoplošník Miles Mohawk musel přistát jinde, byla snad špatná povětrnostní situace; tehdejší dokumenty hovoří o „vynuceném přistání“.
V Olomouci strávil Lindbergh s manželkou jednu noc a stal se hostem hotelu Národní dům, který byl tehdy ve městě vyhlášen a kam také chodily známé osobnosti – například skladatelé Leoš Janáček nebo Bohuslav Martinů. Hotel vedl tehdy ani ne třicetiletý mladý muž jménem Miroslav Pleskač. Ten se o nečekanou návštěvu v podobě slavného páru staral tak spolehlivě, že mu druhý den ráno Lindbergh věnoval šek na deset dolarů a ještě mu společně s manželkou napsali poděkování v knize hostů. Lindbergův šek, podpisy obou manželů a další dokumenty včetně unikátní fotografie, na které jsou Lindberg a jeho žena zachyceni při večeři s tehdy mladým vojenským letcem Františkem Fajtlem, nyní získal Vojenský historický ústav Praha. Darovala mu je osobně dcera Miroslava Pleskače Josefa Zelinková, která nyní žije v USA.
„Je to pro nás skutečně výjimečný dárek,“ říká ředitel Vojenského historického ústavu plukovník Aleš Knížek, „vždyť Lindberg patří k nejdůležitějším postavám celé historie letectví. Je to o to cennější, že v těchto dokumentech se spojuje česká historie se světovými událostmi.“
Unikátní je ale také životní příběh Miroslava Pleskače. Tento potomek živnostnické rodiny se už v devatenácti letech vydal na zkušenou za oceán, v Americe si prošel praxí v tehdy nejlepších hotelech Plaza a a Waldorf Astoria. Když se vrátil domů, úspěšně se věnoval hoteliérství v Olomouci i Brně. I díky své dobré znalosti angličtiny si určitě získal v září roku 1938 Lindberghovu přízeň. Po roce 1948 byl nicméně tento schopný a aktivní muž zbaven možnosti podnikat – byl zařazen do dělnického povolání a dostal na starosti čištění pivních trubek v pohostinských zařízeních. V roce 1959 byl dokonce odsouzen za tzv. hospodářskou kriminální činnost, ve skutečnosti ale šlo o skrytě politický proces.
Z vězení se Miroslav Pleskač vrátil až roku 1964. V roce 1967 odchází do USA, krátce na to ho následuje manželka. Koncem šedesátých let odchází do USA také jejich dcera Josefa Zelinková. Pleskač si tehdy s sebou vzal do emigrace jen málo věcí a jednou z nich byly právě dokumenty vztahující se k Lindberghovi. I když se informoval, kolik by za ně mohl při prodeji dostat, nikdy je neprodal: „Zatím ještě nemáme hlad…,“ říkával. V USA pracoval kromě jiného na golfovém hřišti, kde mohl coby pracovník v oblasti turistických a pohostinských služeb dobře uplatnit své zkušenosti.
Jeho dcera Josefa Zelinková získala dokumenty jako dědictví poté, co její otec v roce 1979 zemřel. Díky její ochotě a také díky iniciativě kurátora Leteckého muzea Kbely Jana Sýkory se nakonec ocitly ve sbírkách Vojenského historického ústavu. Předání dokumentů proběhlo 26. května v prostorách Leteckého muzea Kbely, předměty převzal ředitel VHÚ Praha, plukovník Aleš Knížek.
Lindberghova návštěva v Československu pokračovala po olomouckém mezipřistání příletem 2. září do Prahy, kde setrval až do 8. září 1938. Byl přijat v nejvyšších vojenských leteckých kruzích, z rukou generála Vicherka obdržel čestný letecký odznak a byl také přijat prezidentem Benešem.

Aktuálně



Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

17. 09. 2022
V naší sérii článků, v nichž vám představujeme novou podobu Armádního muzea Žižkov, se…
Nové zastřešení dvorany Armádního muzea Žižkov detailně a efektně

Nové zastřešení dvorany Armádního muzea Žižkov detailně a efektně

11. 09. 2022
Rozměrově největším novým prvkem rekonstruovaného Armádního muzea Žižkov je zastřešení dvorany. Mohutná…