VHÚ převzal kenotaf připomínající úmrtí českých vojáků na Balkáně v roce 1995

V nedávných dnech převzal Vojenský historický ústav Praha kenotaf (symbolický náhrobek) ze zrušeného válečného hrobu příslušníků AČR ppor. i. m. Luďka Zemana a ppor. i. m. Petra Valeše, kteří padli na území Chorvatské republiky během operace „Oluja“ v roce 1995. Kenotaf se původně nacházel na cestě vedoucí k bývalému stanovišti sil OSN Tango-23 Trameda Repetitor nedaleko nově postaveného společného památníku u silnice vedoucí z Korenice do Lički Osik. Česká strana převzetím kenotafu respektovala rozhodnutí chorvatské strany, která se rozhodla jednotlivé náhrobky včetně českého nahradit jedním centrálním památníkem. Před převzetím byla náhrobní deska dočasně umístěna v Kulturním a informačním centru města Gospiče. Původní náhrobek českých vojáků tak byl převzetím do sbírek VHÚ de facto zachráněn a bude uchován pro další generace. 

+6

Symbolicky, téměř na den přesně, kdy jsme si připomněli 100 let od vzniku Československa a kdy na vojenské přehlídce v Praze pochodovali v řadách AČR i veteráni balkánských válek, převzal VHÚ Praha kenotaf příslušníků AČR ppor. i. m. Luďka Zemana a ppor. i. m. Petra Valeše, kteří padli na území Chorvatské republiky během operace „Oluja“ 5. srpna 1995. Kenotaf, jenž byl evidován jako válečný hrob pod číslem HRV 1515, se nacházel v obci Široka Kula – Ljubovo ve výšce cca 1 200 metrů nad mořem, na cestě vedoucí k bývalému check-pointu Tango-23 Trameda Repetitor. Po rozhodnutí chorvatské samosprávy o zrušení několika blízkých pomníků chorvatských vojáků a jejich nahrazení novým centrálním pomníkem, se náhrobní deska se jmény padlých příslušníků „modrých přileb“ ocitla v Kulturním a informačním centru města Gospiče.

Co se vlastně událo 5. srpna 1995, kdy o život přišli čeští vojáci sloužící v misi UNCRO? První polovina roku 1995 byla v oblasti vcelku stabilní, bez viditelných náznaků eskalace napětí. Jakýsi zdánlivý klid před bouří. Přesto však existovaly indicie, které naznačovaly, že se Chorvatsko rozhodně nehodlá smířit s existencí tzv. Republiky Srbská Krajina. A bouře skutečně přišla…

Bouře, chorvatsky „Oluja“, následující po menší květnové operaci Bljesak (Blesk), při níž chorvatské síly vytlačily Srby ze Západní Slavonie, byla největší pozemní operací v Evropě od druhé světové války. V jejím rámci byly chorvatskou armádou za podpory bosňáckých jednotek během několika málo dní vyhnány desetitisíce Srbů z oblasti Srbské Krajiny; několik stovek se stalo obětí masového ostřelování jejich obydlí, čímž se Chorvatsko stalo etnicky de facto sjednoceným státem. Při operaci zemřeli také čtyři příslušníci mírových sil, včetně dvou Čechů – čet. Valeše a rtm. Zemana. Ti zemřeli na následky zranění v důsledku dopadu minometného granátu na bunkr u Tanga-23. Později udělil prezident České republiky Václav Havel oběma padlým medaili Za hrdinství.

Nový pomník byl vybudován z iniciativy chorvatských veteránských hnutí, zejména Veteránského klubu 9. gardové brigády. Odhalen byl za přítomnosti chorvatské prezidentky Kolindy Grabar-Kitarovičové 4. srpna 2018. Tři metry vysoký pomník s názvem „Pobjednik“ (Vítěz) sochaře Josipa Cvrtila symbolizuje vojáka vztyčujícího chorvatskou vlajku. Socha je doplněna textem o hrdinství chorvatských vojáků od spisovatele Ante Nadomira Tadič-Šutry.

Spolu se jmény 68 příslušníků chorvatské armády a obou výše zmiňovaných je v pravé části památníků možné nalézt i jména dalších dvou příslušníků AČR, kteří zemřeli během služby v zahraniční operaci na územní bývalé Jugoslávie. Prvním z nich je čet. Petr Hos, který zemřel při dopravní nehodě 21. 3. 1995 v místě Široka Krula, tím druhým je kpt. Jozef Palov, jenž byl zastřelen jiným příslušníkem mise v obci Podlapača.

V současné době se v Kulturním centru nachází i náhrobek čet. Petra Hose. Náhrobek byl také odstraněn z původního místa (pod zatáčkou u obce Široka Kula, odbočka ke statku). Rovněž i tento obelisk, evidovaný pod číslem vojenského hrobu HRV 1519, bude po vyřízení všech nezbytných formalit převezen zpět do ČR, a to včetně modré přilby, která byla v minulosti součástí kenotafu rtm. Zemana a čet. Valeše.

Jednou z připomínek bojů na Balkáně a účasti českých vojáků na nich je i pietní místo, které se v současné době nachází na levé straně hlavní komunikace Korenica – Gračac u obce Udbina. Je věnováno des. Václavu Martínkovi, který zde tragicky zemřel při dopravní nehodě 13. ledna 1994.

Leoš Krejča