„Vlčkův“ výroční Albatros doputoval do Kbel

Do areálu Leteckého muzea Kbely byl v minulých dnech dopraven nový exponát, který rozšiřuje leteckou sbírku Vojenského historického ústavu Praha. Jedná se o letoun Albatros L-39 ZA, výrobní číslo 232433. Jedinečnost stroje je dána jeho markingem – na ocasní ploše je totiž výtvarně efektním způsobem připomenuto 40. výročí provozu letounů L-39, které připadlo na rok 2008.

 

Letoun Aero L-39 ZA Albatros v. č. 232433 dorazil do areálu Leteckého muzea Kbely rozebraný na několik částí. Jednalo se o trup letounu s motorem, dále křídla, zadní část letounu s ocasní plochou a zadní stabilizátor. Následně byl letoun zkompletován. Kompletace probíhala v nově vybudovaném hangáru Leteckého muzea Kbely, který stojí v blízkosti letištní plochy 24. základny dopravního letectva. V minulých dnech byl vedle hangáru, na venkovní plochu, umístěn dopravní Iljušin Il-18 (blíže ZDE).

Albatros L-39 ZA 232433 byl zalétán právě před 35 lety – 24. listopadu 1982. Označení verze ZA znamená lehký bitevní letoun. Posádka ve složení pilotů Pánek-Křemen konstatovala, že letoun se při letu choval normálně. Stroj následně převzal zástupce vojenské správy, a to 13. prosince 1982. Stroj pak byl zařazen k Vojenskému útvaru 1562 Hradec Králové, a to dne 23. prosince 1982.

Poté létal u VÚ 1562 Pardubice, dále VÚ 6354 Brno, VÚ 4055 Mošnov, VÚ 7214 Čáslav, VÚ 7658 Náměšť nad Oslavou, VÚ 5525 – rovněž Náměšť nad Oslavou. V březnu 1989 s ním létal také první československý kosmonaut Vladimír Remek.

To, co dělá tento stroj vizuálně výjimečným, tedy jeho marking, bylo vytvořeno při III. revizi v roce 2008. Marking byl pojat jako připomínka 40. výročí provozu letadel L-39. Na ocasní ploše je z jedné strany tvář hlavního konstruktéra Aera Vodochody, ing. Jana Vlčka, který tento typ letounu vytvořil.

Na druhé straně svislé ocasní plochy je stylizovaná kresba albatrosa, tedy ptáka, podle něhož dostal letoun své jméno. Toto zvíře má největší rozpětí křídel ze všech ptáků, v průměru okolo 3,1 metru; díky tomu může trávit hodiny ve vzduchu a za den nalétat až 1 000 kilometrů. To je jen o něco méně než dolet letounu L-39 (s přídavnými nádržemi je to ovšem okolo 1 750 kilometrů).

Poslední let absolvoval letoun 232433 před sedmi lety, 25. listopadu 2010. Pilotován byl kpt. Stanislavem Stojaníkem. Celkem měl letoun nalétáno 3 545 letových hodin při 4 898 startech.

Do sbírky Vojenského historického ústavu Praha byl předán z VÚ 7214 Čáslav, konkrétně od 213. letky – předávacím dnem byl 21. listopad 2017. Poté byl v Čáslavi za pomoci pracovníků Aera Vodochody a příslušníků čáslavského útvaru rozebrán a 23. listopadu 2017 přemístěn po zemi do areálu Leteckého muzea Kbely. Kompletace letounu probíhala od 24. listopadu, a to za pomoci pracovníků Aero Vodochody a VZHS Kbely. Snímky z fotogalerie na těchto stránkách doplňuje ještě krátké video na našem facebookovém profilu ZDE. Letoun bude připraven pro vystavení v nové expozici Leteckého muzea Kbely – Vojenského historického ústavu Praha.

 

Historie typu L-39 Albatros

Letadlo L-39 Albatros firmy Aero bylo vyvinuto v průběhu 60. let 20. století. Jeho předchůdcem byl cvičný letoun L-29 Delfín (první vzlet 1959, výroba 1963-1974, produkce 3 500 ks). Právě úspěch Delfínů vedl k tomu, že Československo se nadále stalo hlavním výrobcem cvičných proudových letounů států Varšavské smlouvy. Albatros tuto pozici jen potvrdil, šlo opět o velmi vydařený stroj.

Hlavním konstruktérem L-39 byl Jan Vlček (1922-1984). První let L-39 se uskutečnil 4. listopadu 1968. Jednalo se o první typ cvičného proudového letadla druhé generace. S výjimkou Polska se typ L-39 stal jednotným výcvikovým letounem armád Varšavské smlouvy, nicméně v 70. a 80. letech 20. století byl v počtu téměř 2 900 kusů součástí letectev tří desítek států. Sériová výroba probíhala v letech 1971-1997 a díky početné produkci zůstává L-39 nejpoužívanějším proudovým výcvikovým letounem na světě.

L-39 Albatros je všestranný letoun určený pro základní, pokračovací i bojový letecký výcvik, ve verzích, které umožňují instalaci výzbroje (L-39C, L-39ZO, L-39ZA), může být použit i jako lehký bitevní letoun. Díky skvělým letovým vlastnostem a snadné ovladatelnosti je vhodný i pro leteckou akrobacii, kterou s tímto typem předvádí např. francouzský Breitling Jet Team nebo předváděla slovenská akrobatická skupina Biele Albatrosy.

Mezi další přednosti Albatrosů patří vysoká spolehlivost, jednoduchost a nenáročnost na obsluhu. Letoun je navržený tak, aby mohl působit bez problémů i z nezpevněných ploch – vstupy vzduchu vysoko nad zemí, kryté před nečistotami křídlem, zakryté podvozkové šachty.

Několika úpravami a modernizací při zachování stejného designu draku letounu vznikl typ Aero L-59 Super Albatros, montáží výkonnějšího motoru, prodloužením přední části trupu, která ukrývá radarový systém, podstatnou modernizací avioniky a dalšími úpravami pak vznikl typ Aero L-159 Alca.

Velmi podrobně je historie letounu včetně mnoha fotografií a zajímavostí (je zde třeba i unikátní start a přistání letounu na dálnici) popsána na serveru l-39.cz. Výroční letoun v. č. 232433, který je nyní součástí sbírek VHÚ, je zde také zachycen v době své aktivní kariéry, a to přímo při letu nebo na letištních plochách. Jde o více než tři desítky fotografií, naleznete je ZDE.

 

Technická data letounu L-39 ZA

Rozpětí: 9,44 m

Délka: 12,13 m

Výška: 4,70 m

Nosná plocha: 18,8 m2

Hmotnost prázdného letounu: 3 400 kg

Vzletová hmotnost maximální: 5 500 kg

Maximální rychlost ve vodorovném letu ve výšce 5 000 m: 620 km/h

Maximální přípustná rychlost: 850 km/h

Přistávací rychlost: 195 km/h

Doba výstupu do 5 000 m: 11 min.

Praktický dostup: 7 500 m

Rozjezd na pevné ploše: 1 100 m

Dojezd na pevné ploše s brzděním: 800 m

Dolet ve výšce 5 000 m: 1 200 km

Maximální doba letu: 3 hodiny 20 min

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha