Vojenská fóra v prosinci 1989 aneb Rozhodně a jednotně…

Vojenská fóra v prosinci 1989 aneb Rozhodně a jednotně…

19. 12. 2019

„Zatímco lidé v civilu už měli vlnu revolucí za sebou, vojáci v kasárnách vyjadřovali své občanské postoje s obtížemi, které si těžko dovedeme představit.“ (Armáda ve starých kolejích? Bulletin Nezávislého mírového sdružení, č. 12, leden 1990)

 

Ohlasy z kasáren z prosince 1989 svědčily o pokračujícím zastrašování a izolaci. Společenské změny se v armádě odrážely jen velmi málo nebo vůbec. Přesto se zvláště v prostředí vojáků základní služby, ale pak i zejména u rotmistrů a nižších důstojníků od konce listopadu a v průběhu prosince objevovala řada hlasů podporujících změny. Situace na útvarech se postupně dále relativně radikalizovala. Začala vznikat na útvarech lokální vojenská (někdy občanská) fóra, která formulovala svoje konkrétní požadavky.

Hlavní směrnicí byla výzva Občanského fóra z 27. listopadu 1989 k zakládání místních občanských fór. Iniciátory se stali vesměs mladí důstojníci a rotmistři z povolání, poddůstojníci a důstojníci – absolventi vojenských kateder vysokých škol i aktivisté z řad mužstva. Šlo ale o struktury otevřené. Například v prohlášení podepsaném 14. prosince 1989 celkem 258 vojáky základní služby i vojáky z povolání 115. silničního stavebního praporu (VÚ 3704) v Týně v Týně nad Vltavou se tamní vojenské fórum definovalo jako „obdoba Občanského fóra sdružující příslušníky politických stran i nestraníky, kteří usilují o prohloubení demokracie v podmínkách ČSLA.“

U vojenského útvaru v Drhovicích (102. provozní prapor) vzniklo vojenské fórum již třetího prosince 1989, a to jako první v armádě. Podle prohlášení z 5. prosince 1989 toto fórum jako obdoba OF „sdružuje příslušníky všech politických stran i nestraníky, kteří usilují o prohloubení demokracie v podmínkách ČSLA“.

Požadavky v úvodním prohlášení se týkaly zčásti vojáků z povolání: přizpůsobení základních řádů změnám v ústavě, zrušení politického aparátu ČSLA, zrušení pevné délky činné služby vojáků z povolání a nahrazení odsloužením let, určení místa služby podle místa trvalého bydliště, přeřazení politických pracovníků, možnost zařazení do funkcí v ČSLA i pro nestraníky a příslušníky jiných politických stran, zkrácení základní vojenské služby na osmnáct měsíců již ve výcvikovém období 1989-1990 (z toho dvanáct měsíců výcviku a šest pracovní výpomoci národnímu hospodářství).

Všech pět podepsaných byli mladí vojáci z povolání (nadporučík, poručík, nadrotmistr a dva rotmistři). Fórum existovalo jen několik dní a v podstatě na jasný nátlak velení bylo nuceno ukončit svoji činnost. Článek v Obraně lidu z 13. ledna 1990 dokazuje, že v Drhovicích šlo o vědomou snahu řešit nazrálé problémy v armádě a zejména dát najevo, že v armádě jsou vojáci, kteří nesouhlasí s negativním hodnocením společenského pohybu ze strany velení a politického aparátu.

 

Upřesnit roli armády

Zakládání vojenských fór odhalilo velké množství dlouhodobě neřešených problémů. Za všechny je možno uvést požadavky Vojenského demokratického fóra Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně v Hradci Králové z 13. prosince 1989. Pod heslem „Rozhodně a jednotně za moderní demokratickou socialistickou společnost“ schválili účastníci celkem dvacet tři velice různorodých bodů programu.

Navrhovali upřesnit roli armády výhradně proti vnějšímu nepříteli, vyvolat k zákonům dotýkajícím se ČSLA celoarmádní diskusi, s postupným evropským odzbrojováním komplexně řešit konverzi vojenské výroby, výzkumu a činností složek ČSLA včetně VLA, kádrové otázky podřídit přednostně kritériím odbornosti, mravnosti a schopnosti, zavést nový systém výchovy opírající o všelidské hodnoty, zkrátit vojenskou službu a rozšířit alternativní možnosti jejího výkonu již v roce 1990, vytvořit Odborový svaz vojáků z povolání, zavést všestranný systém sociální péče, zřídit náhradu politického aparátu v armádě, zbavit ČSLA vlivu politických stran, nahradit službu vojáků z povolání závazkem a odstranit věkové hranice služby, zajistit sociální jistoty pro ty, kdo budou opouštět armádu, přezkoumat politické prověrky roku 1970 a rehabilitovat tehdy neoprávněně postižené, nově definovat mládežnickou organizaci v ČSLA, zavést akademické svobody vojenských vysokých škol, zvýšit jejich samostatnost a respektovat specifičnost, zřídit plnohodnotný statut vojáků z povolání pro posluchače VVŠ, podstatně zvýšit jejich podíl na řízení škol a na tvorbě zákona o vysokých školách a další, velmi konkrétní odborné návrhy v rámci působnosti VLA.

V polovině prosince 1989 učinila skupinka aktivních vojáků při Koordinačním centru Občanského fóra v Praze pokus o založení přípravného koordinačního výboru těchto vojenských občanských iniciativ. Jeho účelem mělo být sjednocení námětů a připomínek jednotlivých vojenských fór. Z námětů vzešla pestrá směs politických i praktických služebních požadavků: zrušit oslovení „soudruhu“ a „soudružko“ v ČSLA, přepracovat řády a předpisy, okamžitě a fakticky zrušit všechny politické struktury v ČSLA, omezit byrokratickou kádrovou práci, zrušit Vojenskou politickou akademii Bratislava (a předat její majetek Ministerstvu školství Slovenské socialistické republiky), vykonávat společenskou výchovu jen nestranickými osvětovými pracovníky, zrušit organizaci Socialistického svazu mládeže v ČSLA, zefektivnit výcvik a snížit jeho ekonomickou náročnost, racionalizovat řídící a výrobní činnosti štábů, zabezpečovacích služeb, ústavů a ostatních zařízení ČSLA, jmenovat nestraníka generálním inspektorem ČSLA k zabezpečení kontroly procesu demokratizace, zrušit systém určujícího délku služby vojáků z povolání, za účelem ozdravění poměrů odvolat zkompromitované a neschopné velitele a zrušit kádrovou nomenklaturu obsazování funkcí a zajistit sociální jistoty všem uvolňovaným z ČSLA.

Koordinační výbor hodlal řídit celoarmádní diskusi a požadovat na FMNO návazně svolání celoarmádní konference. Množství požadavků jednotlivých spontánně vznikajících vojenských fór bylo ale daleko větší. Někdy vznikaly i další iniciativy, asi krátkodobé. Třeba u útvaru v Mostě-Jiřetíně vojáci založili Alternativní sdružení pro vojnu s lidskou tváří.

Ministr Vacek se nepříjemnému střetu s radikálními strukturami obratně vyhnul 18. prosince 1989, kdy vydal svůj rozkaz č. 32, kterým ukončil činnost politických stran, hnutí a církví v armádě. Od 2. ledna 1990 tak v armádě skončily nejen organizace KSČ ale také tato spontánně vznikající vojenská fóra. Tím, že se vojenská fóra hlásila k OF, mohla být formálně označena za politickou sílu. Přitom jejich požadavky neměly zjevně zdaleka jen politický charakter. Obsahovaly řadu sociálních ale zejména praktických návrhů na zlepšení podmínek služby i vojáků z povolání a slibovaly zajistit podíl vojáků na změnách v armádě. Na svobodnou výměnu názorů v armádě bylo ale ještě příliš brzo.

Prokop Tomek

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…