Vojtěch Preissig v New Yorku

V prostorách České národní budovy v New Yorku byla začátkem března 2015 zahájena výstava, věnovaná grafické tvorbě Vojtěcha Preissiga (1873–1944), českého grafika, typografa a jedné z nejvýraznějších osobností československého zahraničního odboje za první světové války.

+13

Výstava zahájila sérii akcí širšího tématického projektu pod názvem Acts of Courage, věnovaného mimořádným projevům české statečnosti v dějinách 20. století. Kurátorkou výstavy je Charlotta Kotíková, bývalá ředitelka sbírky současného umění Brooklynského muzea. V současné době vyučuje na School of Visual Arts a své úsilí věnuje propagaci moderního českého umění ve Spojených státech.

Návštěvníci Českého centra v New Yorku budou mít příležitost shlédnout do 24. dubna 2015 originály a reprodukce nejznámějších Preissigových plakátů, dále jeho pohlednice a menší typografické práce. Některé plakáty Preissigovy civilní tvorby jsou zde prezentovány vůbec poprvé stejně jako kompletní soubor náborových pohlednic. Období Preissigovy ilegální činnosti v letech 1939–1940 představují cyklostyly časopisu V boj a tisková matrice téměř neznámé karikatury Adolfa Hitlera. Preissigovo autorství tohoto díla bylo prokázáno na základě studia archivních pramenů teprve před nedávnem.

Stěží bychom hledali jiného českého umělce, jehož dílo by reprezentovalo mimořádnou osobní statečnost v obou světových válkách a současně bylo spjato s kulturním světem amerického kontinentu. Vojtěch Preissig je v tomto případě dobrou volbou.

Vojtěch Preissig (1873–1944) odešel do Spojených států již před před první světovou válkou. V roce 1916 dostal pracovní nabídku z Wentworth Institutu v Bostonu, kde setrval až do roku 1924 jako vedoucí grafického uměleckého oddělení. Právě tady vytvořil v letech 1916-1918 návrhy a realizace propagačních plakátů, tisků a publikací pro čs. legie ve Francii, Rusku a Itálii.

V roce 1917 se Preissig aktivně zapojil do politické činnosti. Pracoval v odbočce Československé národní rady v New Yorku. Na Manhattonu si společně se svým nejbližším kolegou F. T. Chapmanem založil tiskařskou dílnu a pro propagační oddělení amerického ministerstva války vytvořil vůbec první náborové plakáty do americké armády. Byly vystaveny v jedné z výloh na slavné 5. Avenue a ve své době zaznamenaly skutečně velký ohlas.

V Bostonu, kde Preissig bydlel, organizoval od podzimu 1917 nábor českých a slovenských dobrovolníků do naší zahraniční armády ve Francii. Během prvních měsíců roku 1918 vytvořil návrhy sedmi plakátů pro nábor do čs. střeleckých pluků ve Francii. Byly vydány v tisícových nákladech a sklidily nebývalý úspěch. Varianty původních sedmi motivů rozšířil Preissig do šestnácti pohlednic. Výtěžek z jejich prodeje byl využit na podporu legií.

Je absurdní, že právě tento člověk usiloval po válce tolik let marně o návrat do Československa a o uznání své umělecké tvorby. Nepodařilo se mu prosadit ani založení grafické školy v Praze, kde by mohl svým studentům předat bohaté zkušenosti v oboru grafiky a knižního designu.

Při příležitosti Preissigových šedesátin v roce 1933 byla umělci českou kulturní veřejností uspořádána poslední velká výstava jako retrospektiva jeho dosavadního díla. Slavnostního zahájení výstavy v pražském Topičově salónu se účastnili mimo jiné také ministr obrany Bradáč a ředitel Památníku osvobození generál Rudolf Medek. Přesto se však Preissig již nemohl zbavit pocitů zatrpklosti a zneuznání.

Koncem třicátých let byl Preissig krátce zaměstnán v uměleckém oddělení Památníku osvobození na přímluvu několika přátel z uměleckých kruhů. Jeho neblahý osud se definitivně naplnil v roce 1940, kdy byl za ilegální činnost společně se svojí dcerou Irenou Bernáškovou zatčen a poté vězněn v nacistických věznicích a koncentračních táborech. Zemřel 11. června 1944 v Dachau na následky celkového fyzického vyčerpání.

Ilona Krbcová