Vypálení obce Javoříčko 5. května 1945

Vypálení obce Javoříčko 5. května 1945

05. 05. 2016

Javoříčko je obec v okrese Olomouc, ležící na rozhraní Litovelska a Konicka, po Mnichovu nedaleko sudetských hranic, dnes část obce Luká. Pro svůj tragický osud v posledních dnech druhé světové války bývá nazýváno „moravské Lidice“.

 

Odbojová činnost probíhala na Bouzovsku od nacistické okupace v březnu 1939. Působil zde sokolský odboj v rámci Obrany národa, vznikla zde první partyzánská skupina v protektorátu „Zelený kádr“ a odboj neustal ani po druhé heydrichiádě. Nacistické represálie a popravy zatčených, likvidující jednotlivé vlny českého odboje, probíhaly v tomto kraji prakticky každý válečný rok.

Od poloviny února 1945 se Javoříčko stalo jednou ze základen partyzánské skupiny Jermak-Fursenko. Partyzáni našli trvalé útočiště v rodinách J. Zapletala a V. Vlčka. Jako další úkryt jim posloužila také myslivna nacisty Othmara Victory. Ten z Javoříčka odešel v únoru 1945. Ve vsi zanechal manželku a dvě děti. Hilda Victorová narozdíl od svého manžela, který udržoval přátelské styky s příslušníky olomouckého gestapa, se snažila svým novým spoluobčanům pomáhat tam, kde sama mohla, a to i intervencí právě u gestapáckých přátel svého manžela.

Přítomnost partyzánů v Javoříčku byla na počátku dubna 1945 zcela zřejmá, a to hlavně jejich neopatrností, plynoucí z rostoucího pocitu neohroženosti. Pohybovali se v obci i ve dne a zúčastnili se i taneční zábavy v sousední obci. I z toho důvodu narůstalo napětí mezi partyzány a obyvateli obce.

V noci z 9. na 10. dubna 1945 postřílel opilý partyzán Grigorij Semjovič Litviško na javoříčské myslivně Hildu Victorovou, její dvě děti Hennelore a Malfreda, hájovnu zapálil a poté zastřelil i dva Armény, kteří se tu noc k partyzánům přidali, Václava Dostála, který se jich zastával, a starostu obce Veselíčko Františka Malíka, který se s hasiči podílel na hašení myslivny. Za své činy nebyl Litviško velením skupiny Jermak-Fursenko nikdy potrestán. Kvůli této tragédii partyzáni Javoříčko jako základnu opustili. S obyvateli obce ale udržovali kontakt i nadále.

Rozkazem německého státního ministra pro Čechy a Moravu Karla Hermanna Franka z 21. dubna 1945 se okresy Olomouc, Litovel a Prostějov dostaly do bojového pásma skupiny armád Mitte. Vyhláška ze 3. května, platná pro okres Litovel, oznamovala, že za každého mrtvého německého vojáka bude zastřeleno 10 osob z řad místního obyvatelstva.

Dne 4. května se na hradě Bouzov usídlila část protipartizánského ZbV – komanda 43 pod velením SS-untersturmführera kriminálního komisaře Egona Lüdemanna o síle 60 až 80 mužů. Týž den večer se část Lüdemannova komanda vydala na průzkum v okolí Bouzova. Okolo 22 hodiny se u mostu v Javoříčku střetl jeho průzkum s partyzány a ztratil tři muže, z toho dva ruské příslušníky SS.

E. Lüdemann si ještě v noci ze 4. na 5. května vyžádal posily jak z Konice a Litovle, tak pravděpodobně i z Olomouce. S posilami tak měl ráno 5. května k dispozici 225 mužů. V 8 hodin komando vyrazilo z Bouzova a obklíčilo Javoříčko.

Poté byli všichni čeští muži v obci – až na ty, kterým se podařilo utéci potokem, skrýt se, nebo těch, kteří byli za prací mimo osadu – zastřeleni. Celkem bylo zastřeleno 38 mužů ve věku od 15 do 76 let. Ženy a děti musely vyhnat ze stájí dobytek a opustit osadu. Několik kusů hovězího dobytka bylo zastřeleno, jiné kusy odvezeny. Domy byly ničeny pomocí granátů a pancéřových pěstí, anebo zapalovány. Z celkového počtu 34 domů se zachovala pouze škola, jeden obytný dům, kaplička a jedna stodola. Po 13. hodině odtáhli nacisté z Javoříčka zpět na Bouzov a auty do Olomouce.

V pondělí 7. května 1945 se v blízkosti hotelu uskutečnil společný pohřeb všech obětí. Rodiny z Javoříčka nalezly dočasné útočiště u příbuzných a v rodinách lidí, kteří jim nabídli pomoc. Oblast Bouzova obsadila kolem poledne 9. května 60. armáda 4. ukrajinského frontu Rudé armády. Dne 23. září 1945 bylo na národní pouti v Javoříčku za účasti přibližně 25 tisíc návštěvníků rozhodnuto o obnovení vesnice. Vesnice byla obnovena poněkud výše, nad údolím potoka na stráni pod lesem Habří. Dřevěný kříž nad hrobem obětí byl v roce 1951 nahrazen pomníkem akademického sochaře Jana Třísky z Prostějova, prohlášeném v r. 1978 za národní kulturní památku.

Tomáš Jakl

 

Literatura:

Josef Bartoš: Javoříčko (pravda a legendy). Danal, Olomouc 1995. ISBN 80-901485-8-1

Oldřich Sládek: Ve znamení smrtihlava. Naše vojsko, Praha 1990. ISBN 80-206-0142-7

 

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

17. 09. 2022
V naší sérii článků, v nichž vám představujeme novou podobu Armádního muzea Žižkov, se…