Výstava na Žižkově: v čem jezdili husaři, dragouni a huláni?

Malá výstava v přízemí Armádního muzea Žižkov ukazuje, jakou výstroj a stejnokroje používalo rakousko-uherské jezdectvo na sklonku devatenáctého a na začátku dvacátého století.

+8

Ukázku stejnokrojů a výstroje rakousko-uherského jezdectva si nyní mohou prohlédnout návštěvníci Armádního muzea Žižkov. Ve dvou vitrínách v přízemí muzea jsou vystaveny některé součásti oděvu a výbavy, kterou používali příslušníci tří základních jezdeckých složek rakousko-uherské armády: husaři, dragouni a huláni.

Husaři byli původně příslušníci tělesné stráže uherského krále, poté šlo o vojenskou lehkou jízdu. Jednalo se o prestižní jednotky, kam přicházeli synové ze šlechtických rodin. Uniforma vycházela z uherského národního kroje a byla velmi zdobná. Dragouni byli původně příslušníci jízdní pěchoty a používali kromě jiného krátkou mušketu zvanou drago – odtud jejich název. Huláni patřili v prvopočátcích k polské kavalérii, po trojím dělení Polska byli začleněni do rakouské armády. Uniforma vycházela z polské tradice. Na konci 19. století měla rakouská armáda jedenáct hulánských pluků, z toho jeden český.

Při výběru exponátů na výstavu byl přitom kladen důraz právě na to, aby se jednalo o jednotky z českých zemí – i proto jsou zde například vystaveny artefakty náležící zeměbraneckému hulánskému pluku 2 z Vysokého Mýta. Nejstarším z několika desítek exponátů je důstojnická tatarka hulánů z šedesátých let devatenáctého století, nejmladší je dragounská přilba s maskovacím nátěrem z počátku 1. světové války.

„Vzhledem k omezeným výstavním možnostem je výstava pouze výběrová, cílem nebylo ukázat veškeré předměty a varianty ústroje spjaté s jezdectvem v daném o období,“ říká kurátor expozice Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu Praha. „Spíše šlo o to představit a přiblížit vizuální hodnotu rakouských stejnokrojů – a také jezdců, tak často se vyskytujících v lidových písních.“

Výstava obsahuje předměty a oblečení, které se nevystavují příliš často, i proto může být pro každého návštěvníka stálých expozic Armádního muzea příjemným zpestřením. Z hlediska chronologie končí výstava symbolicky – upravenými rakouskými čepicemi, které používala již československá armáda v letech 1918-1919.

Vedle této výstavy a stálých expozice věnovaných především první polovině 20. století nabízí Armádní muzeum Žižkov v současnosti ještě rozsáhlou výstavu Pod křídly Sokola, která je věnovaná 150. výročí existence sportovní organizace Sokol (více ZDE), k vidění je také výstava Sokolovo 1943 – Afghánistán 2013, která připomíná výročí bitvy u Sokolova a zároveň nasazení našich vojáků v zahraničních misích v posledních letech (více ZDE).