Vznik Československého vojska na Rusi

Československý sbor nesl v roce 1918 hlavní tíhu bojů proti Rudé armádě na obnovené východní frontě první světové války. Na osvobozeném území východního Ruska, Uralu a Sibiře se současně obnovovala ruská armáda. Na přelomu let 1918/1919 již byla natolik silná, že obě vyčerpané divize Československého sboru mohly být staženy do zápolí k odpočinku a na frontě proti bolševikům je zcela nahradily ruské jednotky.

+1

Na konci listopadu 1918 připlul do Vladivostoku z USA Milan Rastislav Štefánik, československý ministr vojenství. Jeho hlavním úkolem bylo reorganizovat československé dobrovolnické vojsko v Rusku na pravidelnou armádu nového státu. V prosinci 1918 proto zrušil dosavadní Odbočku Čs. národní rady na Rusi a její funkci od ledna 1919 pověřil Ministerstvo vojenství, oddělení v Rusku.

Dne 1. února 1919 byl vydán Štefánikův rozkaz o reorganizaci Československého sboru v Rusku na Československé vojsko na Rusi. Nová organizace obsahovala štáb vojska, tři střelecké divize po jednom dělostřeleckém a čtyřech střeleckých plucích, záložní pluk, úderný prapor, jízdní baterii, dva jízdní pluky, telegrafní rotu, radiotelegrafní rotu, a další jednotky včetně letecké roty a oddílu obrněných automobilů. V Krasnojarsku byla 1. února také založena 3. Československá střelecká divize s 9., 10., 11., 12. československým střeleckým plukem, 3. plukem lehkého dělostřelectva a 3. těžkým dělostřeleckým divisionem (oddílem).

Čechoslováci současně organizovali z bývalých zajatců, kteří se nyní stali občany nově vzniklých států, italské, jugoslávské, lotyšské, polské a rumunské jednotky. Od léta 1918 Čechoslováci také na osvobozeném území spravovali hospodářský a průmyslový život, rozvrácený půlroční vládou bolševiků. Provozovali prakticky všechna životně důležitá průmyslová odvětví, od uhelných dolů, přes chod železnice až třeba po výrobu mýdla, nutného k udržení hygieny mezi vojáky.

Mezi únorem a květnem 1919 Československé vojsko na Rusi postupně převzalo strážní službu na transsibiřské magistrále ve střední Sibiři, mezi jezerem Bajkal a Novonikolajevskem (dnešním Novosibirskem). Tři československé divize střežily dvacet kilometrů široký koridor podle trati. Velitelství 1. divize bylo umístěno v Irkutsku, Štáb čs. vojska na Rusi, Vojenská správa ministerstva vojenství a velitelství 2. divize sídlily v Tomsku, a velitelství 3. divize v Krasnojarsku.

Mezi čs. pluky byly zařazeny také italské, jugoslávské, lotyšské a rumunské jednotky. Na východ od Bajkalu střežily železnici tři japonské divize a nepočetné americké a kanadské jednotky. Na západ od Novonikolajevsku pak magistrálu střežila 5. polská divize a nepočetné britské a francouzské jednotky. Východní frontu nyní již pouze ruské občanské války držely tři ruské armády generálů Gajdy, Chanžina a Dutova.

Československé vojsko na Rusi 1919-1920

generál Jan Syrový

Štáb

Úderný prapor

1. jízdní pluk Jana Jiskry z Brandýsa

2. jízdní pluk Sibiřský

1. jízdní baterie Kulikovského

Oddíl obrněných automobilů

Obrněný vlak č. 1 Orlík

Obrněný vlak č. 2 Úderník

Vojenské části Dálného východu

Telegrafní rota

Radiorota

Letecký oddíl

Dopravní oddíl

Samostatná rota strojírenská

Strážní prapor

Strážní rota ministerstva vojenství

Vlakové dílny č. 3

Záložní autopark

Pracovní prapor

Armádní intendantstvo

Týlové intendantstvo

Koňský záložní dvůr

Dělostřelecký sklad

Technický sklad

Záložní a doplňovací rota

Čs. nemocnice č. 1

Čs. nemocnice č. 2

Čs. nemocnice č. 3

Čs. nemocnice č. 4

Čs. nemocnice č. 5

Sanitní vlak č. 4

Sanitní vlak č. 5

Zuboléčebný vlak

Zdravotní letučka č. 1

Politický oddíl

Politický plnomocník

Důstojnická škola

1. divize Husitská

plukovník Karel Voženílek

Štáb

1. čs. střelecký pluk Mistra Jana Husi

2. čs. střelecký pluk Jiřího z Poděbrad

3. čs. střelecký pluk Jana Žižky z Trocnova

4. čs. střelecký pluk Prokopa Velikého

Štáb dělostřelectva 1. divize

1. pluk lehkého dělostřelectva

1. těžký dělostřelecký division

1. muniční dělostřelecký division

1. samostatná technická rota

1. divizní vozatajstvo

1. divizní intendantstvo

1. divizní nemocnice

1. divizní zvěrolékařská nemocnice

Dům rekonvalescentů č. 1

Lékárnický sklad

Divizní soud

2. divize

plukovník Ludvík Krejčí

Štáb

5. čs. střelecký pluk Pražský T. G. Masaryka

6. čs. střelecký pluk Hanácký

7. čs. střelecký pluk Tatranský

8. čs. střelecký pluk Slezský

Štáb dělostřelectva 2. divize

2. pluk lehkého dělostřelectva

2. těžký dělostřelecký division

2. muniční dělostřelecký division

2. samostatná technická rota

2. divizní vozatajstvo

2. divizní intendantstvo

2. divizní nemocnice

2. divizní zvěrolékařská nemocnice

Dům rekonvalescentů č. 2

Lékárnický sklad

Divizní soud

3. divize

plukovník Lev Prchala

Štáb

9. čs. střelecký pluk Karla Havlíčka Borovského

10. čs. střelecký pluk Jana Sladkého Koziny

11. čs. střelecký pluk Františka Palackého

12. čs. střelecký pluk Milana Rastislava Štefánika

Štáb dělostřelectva 3. divize

3. pluk lehkého dělostřelectva

3. těžký dělostřelecký division

3. muniční dělostřelecký division

3. samostatná technická rota

3. divizní vozatajstvo

3. divizní intendantstvo

3. divizní nemocnice

3. divizní zvěrolékařská nemocnice

Dům rekonvalescentů č. 3

Lékárnický sklad

Divizní soud

Tomáš Jakl