Zdokonalení prostředků vojskové protivzdušné obrany Západního vojenského okruhu v první polovině 80. let

Zdokonalení prostředků vojskové protivzdušné obrany Západního vojenského okruhu v první polovině 80. let

23. 04. 2022

V prvním čtvrtletí roku 1980 se československé velení zabývalo dalším zkvalitněním protivzdušné obrany pozemního vojska nacházejícího se na teritoriu Západního vojenského okruhu. Toto úsilí vycházelo z jednání kolegia ministra národní obrany ze dne 1. února 1980. Na něm se řešila otázka dobudování a přezbrojení systému protivzdušné obrany státu a posílení zonální a objektové protivzdušné obrany. Přezbrojení vojskové protivzdušné sestavy vycházelo z Protokolu o vyčlenění vojsk do sestavy Spojených ozbrojených sil a jejich rozvoji na léta 1981 – 1985 a z plánu výstavby ČSLA na stejné období.

Při projednávání koncepce se především řešilo přikrytí dosavadní náletových směrů. Hlavní náletový směr PLZEŇ-PRAHA byl v míru a pro první hodiny války pokryt stíhacím letectvem a na tehdejší dobu moderními protiletadlovými raketovými systémy S-75M VOLCHOV a S-125 NĚVA. Na doporučení Spojeného velení se představitelé ČSLA rozhodli pořídit tři oddíly systému S-200 VEGA, jež by byly umístěny v prostoru Lán nebo Loun (nakonec umístěn v objektech PVOS u Dobříše).

Slabinou systému protivzdušné obrany se ukázal jižní náletový směr ČESKÉ BUDĚJOVICE-PRAHA, který byl nedostatečně kryt. Československé velení v té době předpokládalo, že nepřítel bude volit pro něj výhodné směry z Rakouska. Oblast Šumavy umožňovala skrytý přílet z jihu, protože zdejší členitý a hustě zalesněný terén omezoval radiolokační zjištění nepřítele. Navíc řeka Vltava poskytovala dobrý orientační bod pro provádění náletů z jihu na Prahu. Proto se při jednáních uvažovalo o přikrytí 1. stíhacího leteckého pluku v Českých Budějovicích patřící do sestavy stíhacího letectva PVOS nebo do tohoto prostoru přesunutí dvou oddílů systému NĚVA, tím by se částečně ochránil jižní náletový směr.

 

Přezbrojení do konce roku 1980

Na začátku 80. let disponovala vojska protivzdušné obrany Západního vojenského okruhu jednou frontovou protiletadlovou raketovou brigádou vyzbrojenou systémem 2K11 KRUG (82. plrb v Jihlavě) a dvěma armádními pluky vyzbrojenými systémem 2K12 KUB. 171. protiletadlový raketový pluk v Rožmitálu pod Třemšínem přikrýval 1. armádu a 251. prlp v Kroměříži chránil 4. armádu.

Do konce roku 1980 bylo dokončeno přezbrojení protiletadlových raketových pluků systémem 2K12 KUB motostřeleckých divizí stálé bojové pohotovosti v západním pohraničí (20., 19., 2., motostřelecká divize). Posledně jmenované pluky byly začleněny do pohotovostního systému PVOS. Tím se posílilo přehrazení hlavního náletového směru a současně se zesílilo přikrytí vojsk ČSLA v prostorech okolo Chebu, Karlových Varů, Plzně, Příbrami, Sušice a Domažlic. Bojovými sestavami protiletadlových raketových útvarů vojska protivzdušné obrany Západního vojenského okruhu se vytvořila souvislá palebná linie na čáře CHEB-SUŠICE a částečně se vyplnily mezery mezi bráněnými městy PRAHA-BRNO.

Po dokončení přezbrojení protiletadlových raketových pluků motostřeleckých divizí v západním pohraničí zůstal stále nechráněn náletový směr STRAUBING-TÁBOR-HRADEC KRÁLOVÉ, prostor u Českých Budějovic a mezera mezi bráněnými místy BRATISLAVA-BRNO. Dále nebylo dosaženo potřebné hustoty palby proti nízkoletícím cílům a řízeným střelám s plochou dráhou letu na směru KARLOVY VARY-ŽATEC-PRAHA.

Proto se počítalo, že v letech 1981 – 1985 budou přezbrojeny protiletadlovou raketovou technikou další tři divizní protiletadlové pluky (poté přejmenovány na protiletadlové raketové pluky), z toho dva komplety KUB o pěti bateriích a jeden kompletem 9K33 OSA-AK nejprve o třech bateriích a v roce 1985 doplněn na pět baterií. Novou raketovou techniku měly obdržet protiletadlové pluky 1. tankové divize ve Slaném, 4. tankové divize v Havlíčkově Brodu a 9. tankové divize v Táboře.

 

Zvýšení účinnosti

Jako první byl přezbrojen na raketovou techniku typu KUB 4. protiletadlový pluk 4. tankové divize. Po jeho přezbrojení se pak přesunul z Havlíčkova Brodu do Jihlavy. Zde měl spolu s 82. protiletadlovou raketovou brigádou vytvořit smíšenou sestavu protiletadlových raketových kompletů KRUG a KUB a tím zesílit přehrazení náletových směrů ČESKÉ BUDĚJOVICE-JIHLAVA-HRADEC KRÁLOVÉ a ČESKÉ BUDĚJOVICE-JIHLAVA-OSTRAVA. Účinnost palebného systému v prostoru Jihlavy se zvýšila o 65 procent a současně se vyřešilo efektivní ničení nízkoletících cílů, a to jak letounů, tak i řízených střel s plochou dráhou letu. 4. protiletadlový raketový pluk byl zařazen do systému PVOS v roce 1983.

Jako druhý byl přezbrojen 5. protiletadlový pluk v Žatci 1. tankové divize. Ten na rozdíl od ostatních obdržel protiletadlový raketový systém 9K33 OSA-AKM. Bojová sestava pluku zajišťovala ochranu proti nízkoletícím cílům na náletovém směru podél řeky Ohře a na směru KARLOVY VARY-ŽATEC-PRAHA. Tím byl na uvedených směrech vytvořen druhý sled protiletadlové raketové obrany, 70 kilometrů za prvním sledem vytvářený protiletadlovým raketovým plukem 20. motostřelecké divize. Zároveň byla bráněna velitelská stanoviště 3. divize PVOS, 11. stíhacího leteckého pluku a letiště v Žatci. 5. protiletadlový raketový pluk byl zařazen do systému PVOS v roce 1984.

Nejpozději byl přezbrojen 9. protiletadlový pluk v Lešanech 9. tankové divize. Vzhledem k jeho dosavadnímu umístění byl podán návrh na jeho redislokaci z Lešan do prostorů poblíž Horažďovic, Písku, Bavorova nebo Volyně. Tento návrh vycházel ze skutečnosti, že posádka v Lešanech nebyla vhodná pro umístění režimového útvaru. Kasárna se nacházela v údolí s možností vizuálního pozorování z přilehlého okolí. Kromě toho by tento protiletadlový raketový pluk byl v uskupení protiletadlového raketového vojska bránící Prahu, což by vyvolalo složitou situaci v organizaci řízení paleb a v neposlední řadě by byl nucen provést daleký přesun v krátkém časovém horizontu ke státní hranici.

Proto byl pluk po přezbrojení přesunut do Strakonic. Tím se vytvořila první linie souvislého palebného systému protiletadlových raketových pluků podél celé státní hranice s Německem a Rakouskem na čáře CHEB-BRATISLAVA. Palebný systém pluku překrýval náletový směr STRAUBING-TÁBOR-HRADEC KRÁLOVÉ. Do systému PVOS byl začleněn v roce 1985.

K posílení obrany prostoru okolo Českých Budějovicích mělo být využito stíhacího letectva od 1. stíhacího leteckého pluku v Českých Budějovicích a 9. stíhacího leteckého pluku v Bechyni. K překrytí mezery mezi Brnem a Bratislavou byl určen 251. protiletadlový raketový pluk v Kroměříži.

 

Další přezbrojování

Po roce 1985 se počítalo s přezbrojením raketovou technikou 1. protiletadlového pluku 15. motostřelecké divize v Českých Budějovicích a 3. protiletadlového pluku (Nitra) 13. tankové divize a s jeho nasazením okolo Senice s úkolem vykrytí prostoru mezi Brnem a Bratislavou. Vznikla by tak první linie souvislé palby protiletadlových raketových prostředků sestavená z protiletadlových raketových pluků 20., 19., 2., 15., motostřelecké divize a z pluků 9. a 4. tankové divize o celkovém počtu 30 baterií se 120 odpalovacími zařízeními s 360 raketami.

Druhou linii by tvořily protiletadlový raketový pluk 1. tankové divize, 171. protiletadlový raketový pluk, 82. protiletadlová raketová brigáda a 251. protiletadlový raketový pluk. Současně by bylo dosaženo palebné návaznosti na uskupení protiletadlového raketového vojska PVOS a protiletadlovými raketovými komplety by byly vyzbrojeny všechny vševojskové divize prvního sledu. Těmito kroky by se dosáhlo vytvoření silného protiletadlového raketového uskupení s dvojnásobným až trojnásobným překrytím v prostoru Čech s výjimkou jeho severní a severovýchodní části.

Přes výrazné posílení protivzdušné obrany vyhovovala navrhovaná sestava jen pro odražení nenadálého napadení. Pokud by ČSLA zbyl čas na zaujetí operační sestavy, pak se protivzdušná obrana pozemního vojska přesouvala se vševojskovými divizemi a letiště a další objekty by zůstaly odkryté. V následujícím období nebylo realizováno další přezbrojování protiletadlových pluků vševojskových divizí a vytváření nových protiletadlových raketových pluků. Při zdokonalování vojskové protivzdušné obrany nakonec byly upřednostněny ekonomické možnosti státu před operačními potřebami ČSLA.

 

Přehled raketizace vojskové PVO Západního vojenského okruhu:

2K11 KRUG

6. radiotechnický pluk Jihlava 1974, v roce 1976 reorganizován na 82. protiletadlovou raketovou brigádu

2K12 KUB

  1. protiletadlový raketový pluk Rožmitál pod Třemšínem 1975
  2. protiletadlový raketový pluk Kroměříž 1975
  3. protiletadlový raketový pluk (20. msd) Mariánské Lázně 1978
  4. protiletadlový raketový pluk (19. msd) Stříbro 1979
  5. protiletadlový raketový pluk (2. msd) Janovice 1980
  6. protiletadlový raketový pluk (4. td) Jihlava 1983
  7. protiletadlový raketový pluk (9. td) Strakonice 1985

9K33 OSA-AKM

5. protiletadlový raketový pluk (1. td) Žatec 1984

Jan Šach

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

02. 10. 2022
Pro první světovou válku byl charakteristický zákopový způsob boje. V zákopech se žilo,…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…