Zemřel generál Radovan Procházka

Zemřel generál Radovan Procházka

25. 06. 2020

Dne 25. června 2020 zemřel ve věku 93 let protinacistický a protikomunistický odbojář a významný zpravodajec, generálporučík v. v. Ing. Radovan Procházka. Přes mimořádně dlouhé věznění, občanskou perzekuci i tlak Státní bezpečnosti nikdy nezklamal. 

Radovan Procházka se narodil 11. května 1927 v Praze v rodině legionáře a podplukovníka Čs. armády Vladimíra Procházky. Sám Radovan Procházka dosvědčil, že jej s bratrem zpravodajský důstojník otcova pluku již v roce 1938 vysílal získávat v Sudetech zprávy. Od počátku roku 1945 se účastnil protinacistického odboje jako spojka ve vojenském velitelství Alex. Ještě v dubnu 1945 byl Radovan Procházka vyslýchán gestapem.

V roce 1946 maturoval na reálném gymnáziu v Praze 7 a poté v letech 1946-1948 absolvoval pěchotní směr Vojenské akademie v Hranicích. Byl vyřazen v hodnosti poručíka (s pořadím čtvrtý z 368). Sloužil u pěšího pluku 63 Brno, pěšího pluku 69 Rychnov nad Kněžnou a pěšího pluku 43 Hodonín ve funkcích velitel čety, roty a konečně pomocníka náčelníka štábu. Od roku 1947 byl členem národně-socialistické strany, což také svědčí o jeho nekomunistických postojích.

Dne 21. ledna 1951 poručíka Radovana Procházku zatkli příslušníci Hlavní informační zprávy MNO pro podezření z protistátní činnosti. Státní soud v Praze jej 23. května 1951 odsoudil za velezradu, vyzvědačství a ohrožení státního tajemství k trestu odnětí svobody v trvání patnácti let, peněžitému trestu 10 000 Kčs, ztrátě čestných práv občanských na deset let a konfiskaci celého jmění. Podle obžaloby věděl o založení odbojové skupiny, neoznámil to a dodal členu této skupiny zpravodajské informace.

V době věznění jej Nejvyšší soud v Praze dokonce odsoudil 26. listopadu 1955 pro trestný čin velezrady na dalších dvanáct let odnětí svobody a dalším trestům, protože v letech 1954-1955 se v Příbramském vězeňském táboře účastnil tzv. nudlové vzpoury. Podle znění rozsudku měl ve vězeňském táboře založit s dalšími spoluvězni protistátní skupinu. Uložený vysoký trest svědčí o tom, že patřil k významným organizátorům tohoto vězeňského protestu. A v neposlední řadě je to i jasné svědectví jeho neutuchajícího odporu proti totalitě. Celkem strávil ve vězení třináct let, jeden měsíc a devatenáct dní. Vězněn byl postupně v Opavě, Leopoldově, Jáchymově, Příbrami a Praze-Ruzyni.

Po propuštění z vězení pracoval od 1. dubna 1964 nejprve jako štukatér ve Filmovém studiu na Barrandově a poté se mu podařilo získat zaměstnání v Národním divadle v Praze. Od 1. prosince 1964 tam více než 25 let pracoval postupně jako jevištní dělník, zbrojíř a rekvizitář. Roku 1968 se stal druhým tajemníkem organizace bývalých politických vězňů K-231. V době komunistického režimu byl i proto trvale pod dohledem Státní bezpečnosti. Nikdy neopustil své zásady a nezklamal.

V listopadu 1989 se stal členem a mluvčím stávkového výboru Národního divadla. Na jaře 1990 byl jmenován místopředsedou Ústřední občanské komise při FMV a občanským členem komise pro prověrky bývalých příslušníků Státní bezpečnosti. V roce 1990 byl soudně rehabilitován a v rámci mimosoudní rehabilitace mu Vojenská akademie v Brně udělila 20. prosince 1995 akademický titul Inženýr.

Ve věku, kdy se ostatní většinou chystají na odpočinek, zahájil Radovan Procházka novou a velice náročnou životní etapu. V důsledku dlouholeté perzekuce až ve svobodné společnosti mohl plně rozvinout své schopnosti. Ovšem i věznění, perzekuce a střetávání s nástrahami Státní bezpečnosti nepochybně patřily k nyní neocenitelným životním zkušenostem. Dne 15. května 1990 byl Radovan Procházka jmenován ředitelem organizační sekce Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie FMV (civilní kontrarozvědky). Za krátkou dobu, již  15. srpna 1990 pak přešel do další významné funkce ředitele Zpravodajské správy FMV, resp. Úřadu pro zahraniční styky a informace FMV (civilní zahraniční rozvědka). Stál tak u zrodu nových zpravodajských služeb demokratického státu.

Povýšen na podplukovníka byl 19. prosince 1991 a 1. června 1992 jej jmenoval prezident republiky generálmajorem. Dnem 1. února 1993 byl pak přijat v hodnosti plukovníka do služebního poměru vojáka z povolání a ustanoven do funkce náčelníka Zpravodajské správy Generálního štábu Armády ČR. Od 1. 8. 1993 po reorganizaci byl ve funkci náčelníka Zpravodajského odboru GŠ Armády ČR. Dnem 1. března 1993 byl jmenován do hodnosti generálmajora armády a 8. května 1995 povýšen do hodnosti generálporučíka.

Od 1. ledna 1995 se stal po transformaci Zpravodajského odboru inspektorem Vojenské zpravodajské služby Generálního štábu Armády ČR a 1. března 1995 ředitelem VOZ Ministerstva obrany ČR. Od 1. ledna 1997 zastával funkci vrchního ředitele Sekce obranné politiky MO ČR a po reorganizaci od 1. října 1997 ředitele obranných příprav ředitelství obranných příprav sekce obranné politiky MO ČR. Dne 30. prosince 1997 byl ve věku sedmdesáti let přeložen do zálohy.

Genpor. Ing. Radovan Procházka získal v době své služby po listopadu 1989 vysoké uznání za svoji neúnavnou organizační práci při vytváření zpravodajských struktur demokratického státu.  V roce 1991 obdržel v souvislosti s činností v době první války v Zálivu vyznamenání vlády USA za mimořádnou službu pro USA (Oustanding service to the USA). Byl vyznamenán 21. prosince 1992 Medailí za zásluhy I. stupně předsedy vlády ČSFR, dále obdržel v roce 1994 vysoké americké vyznamenání Legion of Merit, roku 1997 Záslužný kříž MO ČR I. stupně a téhož roku jej prezident republiky vyznamenal Řádem bílého lva IV. třídy.

Jeho energie byla vzdor prožitému strádání neuvěřitelná. Po listopadu 1989 se přes svůj věk a prožité dlouholeté věznění významně zapojil ve složité době přechodu od totality k demokracii do budování nových bezpečnostních struktur. Po své reaktivaci se podílel i na restrukturalizaci ozbrojených sil a vytváření vojenského zpravodajského aparátu. Za svoji činnost byl mimořádně oceňován také spojenci České republiky.

Prokop Tomek

Aktuálně



Připravujeme projekt ATENTÁT – OPERACE ANTHROPOID – 80 LET

Připravujeme projekt ATENTÁT – OPERACE ANTHROPOID – 80 LET

23. 09. 2021
Příští rok uplyne 80 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda…
Databázové zpracování Seznamů ztrát c. a k. vojska v první světové válce – pomozme s dokončením jedinečného projektu!

Databázové zpracování Seznamů ztrát c. a k. vojska v první světové válce – pomozme s dokončením jedinečného projektu!

20. 09. 2021
Když jsme před dvanácti lety s Národní knihovnou ČR tento rozsáhlý tištěný…
Připomínka událostí před 80 lety, výstava i benefiční koncert ve středu 29. září 2021

Připomínka událostí před 80 lety, výstava i benefiční koncert ve středu 29. září 2021

20. 09. 2021
Ve středu 29. září 2021 se uskuteční v budově bývalé jízdárny kasáren Ruzyně…
Legionářská polní pošta začínala v Rusku ve vagónech na uhlí a obilí

Legionářská polní pošta začínala v Rusku ve vagónech na uhlí a obilí

16. 09. 2021
Po těžkých bojích československých legionářů s bolševiky a jejich senzačním obsazení magistrály…
Vernisáž výstavy Pro koho kvetou vlčí máky v brněnském centru pro veterány

Vernisáž výstavy Pro koho kvetou vlčí máky v brněnském centru pro veterány

15. 09. 2021
Dne 14. září 2021 byla slavnostně otevřena výstava s názvem Pro koho kvetou…