Zemřel Jehuda Parma, veterán bojů východní fronty

V neděli 18. prosince zesnul ve věku devadesáti čtyř let veterán bojů na východní frontě a současně jeden z nejvýznamnějších budovatelů židovské dobrovolnické brigády v Československu, Jehuda Parma.

 

Narodil se jako Leopold Presser 31. července 1922 v polských Jasienicích v okrese Bilsko-Bělá do rodiny Artura Pressera a jeho manželky Fany, rozené Zehngutové. V letech 1933 až 1938 absolvoval reálné gymnázium v Českém Těšíně, jež zakončil maturitní zkouškou.

V mládí se stal členem židovského Skautu i mládežnické organizace Makabi. V říjnu 1939 byl odvezen gestapem do tábora v polském Nisku, odkud utekl a přešel hranici se Sovětským svazem. Do června 1940 pracoval ve Lvově, potom jej NKVD odvezla do pracovního tábora v Omské oblasti, kde zůstal do 7. února 1942. V Buzuluku vstoupil do československé vojenské jednotky, v níž působil až do konce války. S o dva roky starším bratrem Egonem se účastnili bojů o Sokolovo, po nichž zraněného Egona Pressera nacisté zavraždili.

Leopold byl nasazen při všech významnějších operacích československého vojska, účastnil se osvobození Kyjeva, bojů u Žaškova a Bílé Cerkve a především bitvy na Dukle. V hodnosti podporučíka velel na konci války 2. rotě 2. pěšího praporu 1. československé samostatné brigády v SSSR.

Leopold Presser dostal během služby na východní frontě tři Československé válečné kříže 1939, Československou medaili Za chrabrost, Československou vojenskou medaili Za zásluhy I. stupně, Československou vojenskou pamětní medaili se štítkem SSSR, Řád SNP II. stupně, Československou sokolovskou pamětní medaili, rumunské vyznamenání Stella Romanie a sovětské Za pobědu.

Po válce byl umístěn na Zemském vojenském velitelství v Čechách jako zpravodajec a soustředil se na vyhledávání kolaborantů. Potom působil na 5. oddělení (zpravodajském) posádkového velitelství Velké Prahy. Tehdy začal používat nové příjmení Parma

Když roku 1948 probíhal výcvik židovských dobrovolníků v rámci utajené Akce Důvěrné Izrael, měl – již v hodnosti štábního kapitána – dohled nad výcvikem pozemního vojska na Libavé. Zde se setkal se svým osobním přítelem a někdejším velitelem Antonínem Sochorem. Parma byl jako zkušený zpravodajec pověřen především bezpečnostní otázkou Akce DI a dozíráním na utajení. K jeho dalším úkolům tehdy patřilo zajištění dopravy zbraní přes letiště v Žatci.

Po vycvičení brigády dostal Parma bezplatnou roční dovolenou do Izraele, s úkolem pomoci s její organizací. Do Československa se měl vrátit v lednu 1950. Odcestoval s těhotnou manželkou do Haify, kde přistáli v sobotu 26. února 1949 večer. Během pobytu se jim roku 1949 narodila dcera, především se však změnila politická situace v Československu a Parmovi se rozhodli zůstat v Izraeli. Leopold Parma si tehdy křestní jméno změnil na hebrejské Jehuda.

Jeho kariéra v izraelské armádě byla poměrně krátká, dosáhl hodnosti poručíka, po odchodu do zálohy si založil menší stavební firmu. V roce 1953 zahájil novou profesní dráhu, když vstoupil do služeb izraelské policie. Vystudoval čtyřletou večerní školu a získal titul diplomovaného technika, u policie působil jako stavbyvedoucí. Roku 1959 dostal důstojnickou hodnost a pracoval jako expert ve stavebním oddělení. Později postoupil až na hlavní štáb policie, kde velel technickému oddělení. Jeho nejdůležitějším úkolem bylo plánování a řízení výstavby nových policejních stanic, při osvobození nových území patřila policejní služebna mezi jednu z úplně prvních budov, která se zprovoznila.

Když byl roku 1967 během Šestidenní války dobyt do té doby okupovaný Východní Jeruzalém, Jehuda Parma se stal vůbec prvním izraelským policistou, který vkročil do jeho bran. Řídil rovněž výstavbu policejních stanic na hranicích izraelského státu, které v často málo obydlených územích symbolizovaly zákon.

Jeho dlouhá kariéra se uzavřela po dvaceti šesti letech, když roku 1979 odešel ve vysoké hodnosti podplukovníka policie do penze.

Prožil podzim života se svou ženou Ninou, úspěšnou a uznávanou malířkou, která však po začátku nového století podlehla rakovině. Jehuda Parma žil v Givat Ajim v Tel Avivu. Zemřel 18. prosince 2016.

Ivo Pejčoch

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha